18 C 278/2023-30 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 3.058,25 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu porušení smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, kterou žalovaná uzavřela dne , datum, s právní předchůdkyní žalobkyně, a sice se společností , právnická osoba, a kdy nezaplatila dvě vyúčtování. Právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované elektrickou energii na adresu odběrného místa , adresa, . Dle vyúčtování č. , hodnota, byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 1.074,43 Kč, jenž byl splatný dne 28. 5. 2020. Dle vyúčtování č. , hodnota, byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 1.983,82 Kč, jenž byl splatný dne 23. 2. 2021. Dne , datum, došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, kdy pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni ke dni , datum, . O postoupení pohledávky byla žalovaná informovaná dopisem ze dne 28. 2. 2023 a stejný den jí byla zaslána také předžalobní upomínka, na kterou nijak nereagovala.2. Žalovaná prostřednictvím svého opatrovníka sdělila, že uznává dluh na elektřině ve výši 3.058,25 Kč, ale chtěla by se odvolat proti hrazení úroků z prodlení z důvodu špatného psychického stavu po smrti jejího přítele, v důsledku čehož byla velmi ovlivnitelná a to mělo za následek i vznik tohoto dluhu a následné ustanovení opatrovníka. Žalovaná dále požádala o osvobození od soudních poplatků a o splátkový kalendář, neboť bydlí v azylovém domě a nemá žádné finanční prostředky. Žalovaná vyplnila prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech, dle kterého pobírala příspěvek na živobytí ve výši 3.130 Kč a doplatek na bydlení ve výši 5.655 Kč. Na výživném dcery pak žalovaná měla hradit 950 Kč měsíčně. Za nájemné žalovaná hradila 6.045 Kč. Žalovaná má dluh u O2 ve výši 5.866 Kč, u celního úřadu ve výši 5.500 Kč a u společnosti ExpressCash ve výši 10.618 Kč, přičemž ani jeden nesplácí.3. Žalovaná byla v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) vyzvána, aby se ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání, přičemž byla současně poučena, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Opatrovník žalované převzal výzvu dne 21. 3. 2024. Ve stanovené lhůtě se žalovaná nevyjádřila. Žalobkyně s tímto postupem souhlasila, což vyjádřila již ve formuláři pro návrh na vydání elektronického platebního rozkazu. V souladu s ustanovením § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, jelikož měl za to, že žalobkyně ani žalovaná proti takovému postupu nemají námitek.4. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, z ceníku elektřiny a smluvních pokut, z všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, z faktur, z upomínky, ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně předávacího protokolu, z předžalobní upomínky včetně dokladu o odeslání a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil následující skutkový stav věci, který považuje za prokázaný: Společnost , právnická osoba, a žalovaná uzavřely dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které obchodník dodával zákaznici elektřinu v napěťové hladině NN v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem, převzal odpovědnost za odchylku za zákazníka a zajistil dopravu elektřiny a související služby do odběrného místa a zákaznice se zavázala odebírat v odběrném místě elektřinu a uhradit obchodníkovi řádně a včas sjednanou cenu za dodávku elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby, to vše za podmínek sjednaných ve smlouvě a všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny, které byly nedílnou součástí smlouvy. Odběrné místo bylo sjednáno na adrese , adresa, . Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a sice na 36 měsíců ode dne zahájení dodávky. Fakturou č. , hodnota, , splatnou dne 28. 5. 2020, byla vyúčtována elektrická energie a služby za období od 10. 3. 2020 do 6. 5. 2020 v celkové částce 1.043,43 Kč, když na zálohách nebylo zaplaceno ničeho. Upomínkami ze dne 28. 8. 2020 a ze dne 13. 10. 2020 byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek a upozorněna na možnost přerušení dodávky. Dopisem ze dne 15. 1. 2021 byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky ve výši 7.739,43 Kč s upozorněním, že pokud nebude dlužná částka uhrazena do 29. 1. 2021, dojde k odstoupení od smlouvy. Fakturou č. , hodnota, , splatnou dne 23. 2. 2021 byla vyúčtována elektrická energie a služby za období od 7. 5. 2020 do 5. 2. 2021 v celkové částce 1.983,82 Kč, když na zálohách nebylo znovu uhrazeno ničeho. Společnost , právnická osoba, a žalobkyně uzavřely dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky postupitele s příslušenstvím a veškerými právy vzniklé ze smluv o dodávkách elektřiny či plynu. Dodatky pak byla účinnost této smlouvy postupně prodlužována. Dle předávacího protokolu byla součástí postoupení také pohledávky za žalovanou, které jsou specifikovány jejím datem narození, číslem, jménem, číslem dokladu, variabilním symbolem a výší dlužné částky. Postoupeno bylo celkem 6 pohledávek, přičemž jsou zde uvedeny i nyní žalované dvě pohledávky. O postoupení pohledávky byla žalovaná informována dopisem ze dne 28. 2. 2023, odeslaným ze strany postupitele. Naposledy byla žalovaná vyzvána k zaplacení předžalobní upomínkou ze dne 28. 2. 2023, odeslanou téhož dne na adresu odběrného místa s lhůtou do 7 dnů s upozorněním na soudní vymáhání, když současně byla znovu informována o postoupení pohledávky.5. Podle ustanovení § 50 odst. 2 věty první zákona č. 458/2008, energetického zákona, se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.6. Podle ustanovení § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.7. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Soud se musel zabývat nejprve aktivní legitimací žalobkyně. Z předložených smluv o postoupení pohledávek včetně přílohy a dopisu o oznámení postoupení soud dospěl k závěru, že pohledávky za žalovanou byly postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené ve smyslu ustanovení § 1879 a násl. občanského zákoníku, přičemž pohledávky za žalovanou byla řádně identifikovány a žalovaná byla o postoupení pohledávky informována. Soud tak má tedy aktivní legitimaci žalobkyně za prokázanou.9. Na základě předložených listin soud dále dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny ve smyslu ustanovení § 50 odst. 2 energetického zákona, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně dodávala žalované elektrickou energii a související služby a žalovaná se zavázala za tuto energii a služby hradit dle vyúčtování. Bylo také prokázáno, že žalovaná této své povinnosti nedostála, když nezaplatila vyúčtování ve výši 1,073,43 Kč, splatné dne 28. 5. 2020 a ve výši 1.983,82 Kč, splatné dne 23. 2. 2021 a dnem následujícím po splatnosti jednotlivých faktur se tak žalovaná ocitla v prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku. Od tohoto dne je pak žalovaná povinna hradit žalobkyni úrok z prodlení v zákonné výši, který v okamžiku prodlení činil 10 % ročně, resp. 8,25 % ročně v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. Soud nemohl vyhovět návrhu žalobkyně na zamítnutí příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení, neboť skutečnosti tvrzené žalovanou nemají na hmotněprávní základ tohoto nároku vliv. Žalobkyně naopak prokázala, že žalovaná nezaplatila tyto dvě vyúčtování a marným uplynutím lhůty pro jejich zaplacení vznikne ze zákona nárok na úrok z prodlení. Obdobně soud nevyhověl požadavku žalované na osvobození od soudních poplatků, neboť žalovaná nemá povinnost hradit soudní poplatek. Tuto povinnost má žalobkyně a žalovaná má pouze povinnost hradit náklady řízení, které sice zaplacený soudní poplatek zahrnují, jde však o odlišný nárok.11. S ohledem na výše uvedené soud žalovanou za