238 C 3/2024-71 — Okresní soud v Bruntále

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 50.112 Kč s příslušenstvím na jistině úvěru, 20.003 Kč jako smluvní pokuty a úroků z úvěru ve výši 64,85 % ročně z částky 41.216,87 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení maximálně do částky 118.152 Kč. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět o částku 18.052 Kč na jistině spolu s úrokem z prodlení, částky 20.003 Kč jako smluvní pokuty a úroků z úvěru ve výši 64,85 % ročně z částky 41.216,87 Kč od 18. 12. 2021 do zaplacení maximálně do částky 118.152 Kč a soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne 21. 6. 2024. Nyní požaduje žalobkyně zaplacení pouze částky 32.060 Kč z titulu bezdůvodného obohacení.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutkový stav věci. Žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 43.000 Kč a žalovaná se jej zavázala v celkové výši 98.460 Kč ve splátkách po 2.735 Kč měsíčně splácet (úvěrová smlouva). Žalobkyně vyplatila žalované na účet částku 43.000 Kč a žalovaná uhradila na úvěr částku 10.940 Kč (doklad o vyplacení úvěru a platební historie).Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Žalobkyně požaduje pouze vrácení toho, co žalované poskytla, tedy jistiny 43.000 Kč po odečtu toho, co žalovaná zaplatila, tj. 10.940 Kč. Z titulu bezdůvodného obohacení soud žalobkyni přiznal částku 32.060 Kč jako jistiny nesplacené žalovanou. Soud také v souladu s § 1970 občanského zákoníku přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 146 odst. 2 věty prvé o. s. ř. Soud přihlédl k tomu, že žalobkyně zavinila svým zpětvzetím zastavení řízení v částce jistiny 18.052 Kč, částce 20.003 Kč jako smluvní pokuty a ohledně úroku z úvěru a byla úspěšná pouze v částce jistiny 32.060 Kč s příslušenstvím. Nemá tak právo na náhradu nákladů řízení, neboť její neúspěch ve sporu je větší než úspěch, avšak žalované, které právo na náhradu nákladů řízení vzniklo, prokazatelně dle spisu žádné náklady nevznikly.