8 C 156/2024-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši 4.775,68 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěr č. , hodnota, uzavřené dne , datum, mezi společností , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou. Žalobkyně požadovala uhradit jistinu ve výši 3.920,92 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 131,86 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1.870 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 526,94 Kč, smluvní úrok ve výši 187,34 Kč a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 351,27 Kč (od 28. 3. 2023 do 1. 11. 2023) a smluvní pokutu ve výši 854,76 Kč (z jistiny 3.920,92 Kč od 28. 3. 2023 do 31. 10. 2023).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , Anonymizováno, , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Žalovaná obdržela částku 6.000 Kč v hotovosti (smlouva o úvěru a předpis splátek). Bylo sjednáno příslušenství úvěru, a to kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek a žalovaná se zavázala uhradit částku v celkové výši 11.144 Kč ve čtrnácti měsíčních splátkách po 796 Kč (smlouva o úvěru). Aktivní legitimaci k podání žaloby prokázala žalobkyně předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, včetně příslušné části seznamu postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu.5. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila schopnost žalované splácet úvěr, když úvěr byl poskytnutý na základě vyplněné žádosti o úvěr žalovanou, kde žalovaná uvedla základní údaje o své osobně a okolnosti vypovídající o její finanční situaci a předložila žádost o úvěr (viz žádost o úvěr a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).6. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě, když závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr není možné odvodit pouze na základě informací zjištěných od žadatele, avšak je nutné zjistit jak příjmy spotřebitele, tak výdaje a tyto řádně prověřit. Pokud poskytovatel úvěru nesplní tuto povinnost, důsledkem je to, že soud posoudí toto nejednání poskytovatele úvěru jako nesplnění nároku požadovaných v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru. Podle ustanovení § 86 odst. 2 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posoudit zejména schopnost spotřebitele splácet zejména sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmu a výdaje spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Pokud poskytne poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná a soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Poskytovatel tedy smí poskytnou spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru).7. V daném případě dovodil soud, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 citovaného zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ustanovení § 2993 občanského zákoníku, tj. v režimu bezdůvodného obohacení, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby ji druhá ze stran vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek.8. V daném případě žalovaná obdržela částku ve výši 6.000 Kč (a dle tvrzení žalobkyně) uhradila částku ve výši 3.999,99 Kč. Soud proto žalobě vyhověl co do uhrazení zbývající jistiny ve výši 2.000,01 Kč a zákonného úroku z prodlení z této jistiny od 19. 1. 2024 ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s ustanovením § 1917 občanského zákoníku. Splatnost závazku byla dovozena dle učiněné výzvy k plnění, tedy dle výzvy učiněné v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2024, která byla odeslaná žalované dne 3. 1. 2024 dle podaného poštovního archu a byla zde umožněna lhůta k plnění do 10 dnů po obdržení dopisu. Zásilka dle fikce doručení mohla být žalované doručena nejdříve dne 8. 1. 2024 a lhůta k plnění uplynula 18. 1. 2024. Žalovaná je tedy v prodlení od 19. 1. 2024 a od tohoto data dle zmiňovaného nařízení vlády činí výše zákonného úroku z prodlení 14,75 %. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta s ohledem na dovození absolutní neplatnosti dané úvěrové smlouvy.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 1 občasného soudního řádu s ohledem na procesní úspěch žalované, která náhradu nákladů řízení nepožadovala a náklady jí ani dle obsahu spisu nevznikly.