8 C 158/2024-21 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši 6.473 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi účastníky byla prostředky komunikace na dálku uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovaný obdržel úvěr ve výši 6.500 Kč. Žalovaný uhradil částku ve výši 27 Kč a žalobkyně touto žalobou požaduje uhradit zbývající neuhrazenou jistinu ve výši 6.473 Kč se zákonným úrokem z prodlení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Nevznesl žádné právní ani skutkové námitky.3. Z předložených listinných důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi účastníky byla, byť prostředky komunikace na dálku, uzavřena dne , datum, smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (smlouva o spotřebitelském úvěru). Žalovaný obdržel dne , datum, na svůj bankovní účet částku ve výši 6.500 Kč (bankovní výpis – potvrzení o provedené platbě na účet žalovaného a titulní strana bankovního výpisu s uvedením majitele účtu). Žalovaný byl vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 31. 3. 2022 (předžalobní výzva včetně poštovního podacího archu). Žalovaný žalobkyni uhradil částku celkem ve výši 27 Kč (tvrzení žalobkyně). Částka 27 Kč byla uhrazena dne 10. 5. 2021 (tvrzení žalobkyně). Žalovaný byl vyzván k úhradě poskytnuté částky ve splatnosti do 13. 1. 2021 (dle vystavené faktury č. , hodnota, ze dne 14. 12. 2020).4. S ohledem na tvrzení uvedená v žalobě týkající se ověřování úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím úvěru, tj. prověření žalovaného ve veřejných registrech, čerpání z údajů sdělených žalovaným a ze 3 výplatních pásek dospěl soud k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného spotřebitele. S ohledem na ust. § 86 odst. 2 věta první a § 87 odst. 1 věta první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru dovodil soud absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy, když žalobkyně neprověřila příjmy žalovaného a výdaje zjišťovala pouze z informací od žadatele o úvěru. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl soud bez návrhu dle ust. § 87 odst. 1 věta druhá cit. zákona a žalovaný nárok posoudil v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného a přiznal žalobkyni požadovanou zbývající část dlužné jistiny ve výši 6.473 Kč. Na zákonné úroky z prodlení má žalobkyně právo v souladu s ust. § 1970 obč. zákoníku a nař. vlády č. 351/2013 Sb.5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla zcela úspěšná. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 200 Kč a 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21% DPH podle § 137 občanského soudního řádu. Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně.6. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.