8 C 250/2023-19 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zaplacení částky 6.000 Kč s příslušenstvím s tím, že jistina činila 6.000 Kč a poplatek 4.176 Kč. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že její předchůdkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o půjčce.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní, zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, a žalovaným byla dne , datum, uzavřena smlouva o půjčce, na základě které žalovaný čerpal částku ve výši 6.000 Kč a zavázal se zaplatit poplatek ve výši 4.176 Kč. Celková částka byla splatná v 53. hotovostních týdenních splátkách po 192 Kč do rukou osoby uvedené v článku 13 smluvních podmínek. Na žalobkyni přešla pohledávka na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, (smlouva o půjčce, smlouva o postoupení pohledávky, oznámení).5. Soud smlouvu uzavřenou mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným hodnotí po právní stránce, jako smlouvu o půjčce, kdy věřitel přenechal peněžní prostředky v hotovosti dlužníkovi a ten se je zavázal vrátit spolu s úroky a další platbou za inkaso v pravidelných týdenních splátkách. Soud přihlédl k tomu, že předchůdkyně žalobkyně je právnickou osobou založenou za účelem podnikání v oboru finančnictví, a tedy účelem uzavření smlouvy o půjčce bylo generovat zisk. Pokud jde o smlouvu o půjčce, mohli být dohodnuty i úroky, které v tomto případě byly zahrnuty v poplatku a současně v něm byl i zahrnut poplatek za inkaso, právě v případě hotovostní varianty, který má pokrývat náklady za návštěvy zástupce společnosti u zákazníka výběru týdenních splátek. Soud ten to poplatek za výběr hotovostních splátek, hodnotí jako skrytý úrok, kdy se jeho výše neodvíjí od místa a bydliště a tím spojených nákladů za návštěvy u zákazníka, ale od výše půjčené částky. Pokud jde o poplatek za hotovostní, osobní výběr splátek, pak je zřejmé, že se odvíjí od výše půjčené částky, a ne od výše skutečných nákladů za inkaso týdenní splátky. Za této situace je nutno aplikovat § 56 odst. 1 ve spojení s § 55 odst. 2 občanského zákoníku, 40/1964 Sb., tedy právní úpravu přijatou na ochranu spotřebitele, eliminování i užití korektivu dobrých mravů, pokud se jedná o poplatek, jak bylo výše řečeno. Soud proto právní úkon, tedy smlouvu o půjčce vyhodnotil jako absolutně neplatnou dle § 580 občanského zákoníku, pro obcházení zákona a smlouvu o půjčce vyhodnotil celou jako absolutně neplatnou. Vzhledem k tomu, že smlouva o půjčce je absolutně neplatná, je nutno vyhodnotit daný případ dle ustanovení občanského zákoníku o nárocích na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2993.6. Soud z úřední povinnosti zúčtoval bezdůvodné obohacení na straně účastníků a dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na vrácení poskytnuté jistiny ve výši 6.000 Kč. O právu na zákonné úroky z prodlení rozhodl soud dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku a splatnost nároku dovodil dle zaslaného oznámení o postoupení pohledávky z 25. 6. 2015, které obsahuje i výzvu k úhradě dlužné částky. Zbývající nároky jako vyúčtovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1.676 Kč představující souhrnný poplatek, soud s ohledem na výše uvedené zamítl.7. Co se týká náhrady nákladů řízení rozhodl soud dle ustanovení § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla neúspěch v poměrně nepatrné části. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 400 Kč a dále náklady právního zastoupení. Odměna činí podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) po 200 Kč a 3 režijními paušály po 100 Kč za převzetí věci, výzvu k plnění a sepis žaloby, to vše zvýšené o 21 % DPH podle § 137 občanského soudního řádu. Náklady řízení jsou podle § 149 odst. 1 občanského soudního řádu splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.