8 C 260/2023-29 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 11.428,86 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Žalobkyně požadovala neuhrazenou jistinu ve výši 8.680,88 Kč, poplatky ve výši 156 Kč (poplatek za vedení účtu zahrnutý v 6., 7., 8. splátce), nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč (100 Kč za měsíc vymáhání a 130 Kč za zaslanou výzvu a dalších 200 Kč), smluvních pokut účtovaných ve výši 1.939 Kč (dle smlouvy a podkapitoly odst. 9.1 ÚP smluvní pokutu ve výši 500 Kč v případě prodlení dlužníka s úhradou splátky. Vzhledem k opakujícímu se prodlení žalovaného byla do zesplatnění naúčtována celková smluvní pokuta ve výši 1.939 Kč).2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud závěr o skutkovém stavu věci a má za prokázané, že mezi účastníky řízení byla dne , datum, uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, . Žalovaná je zde označena pod rodným číslem jako fyzická osoba spotřebitel, stav svobodná, počet vyživovaných dětí 1, bydlení u rodičů, dosažené vzdělání základní, zaměstnání a zdroj hlavního příjmu je uvedena mateřská dovolená ve výši 10.600 Kč, příjem ostatních členů domácnosti je uveden ve výši 35.000 Kč. Jedná se o bezúčelový revolvingový úvěr s roční úrokovou sazbou 26,28 % (smlouva o úvěru). Žalovaná načerpala dne 21. 10. 2022 částku ve výši 9.490 Kč a dne 6. 11. 2022 vybrala z bankomatu částku ve výši 400 Kč a dále čerpala platbu kartou částky ve výši 100 Kč + 70 Kč + 59,90 Kč + 30 Kč 28. 11. 2022 a dne 29. 11. 2022. Celkem žalovaná čerpala částku ve výši 10.151,90 Kč a zaplatila částku ve výši 3.224 Kč (výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně vyzvala žalovanou ke splacení celého úvěru výzvou ze dne 19. 6. 2023 s tím, že má zaplatit dlužnou částku nejpozději do 14 dnů od sepsání této výzvy (výzva, včetně dokladu o odeslání z 20. 6. 2023). V úvěrové smlouvě je sjednán úrok z prodlení v zákonné výši a k datu uzavření smlouvy činí 15 % ročně. Byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč v případě, že výše dlužné splátky bude nižší než 500 Kč (úvěrová smlouva).5. Co se týká řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované před poskytnutím úvěru, uvedla žalobkyně, že úvěruschopnost klientů zkoumá prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku a přezkoumávají klientské informace o proměnných (např. věk, vzdělání, zdroj příjmu atd) a nahlíží do externích úvěrových registrů. Žalobkyně předložila „Potvrzení o prověření bonity klienta – oddělení řízení rizik“, ve kterém je uvedena specifikace klienta: svobodná, bydlí u rodičů, počet dětí 1, finanční údaje: zdroj příjmu klienta mateřská dovolená, výše příjmu 10.600 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 35.000 Kč, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti 6.000 Kč. Dále je zde uvedeno negativní ověření v registru SOLUS, NRKI, JAP PUJCKA atd. (uvedená listina).6. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že žalobkyně jakožto profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel spotřebitelských úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jako spotřebitele, jak vyplývá ze samotných tvrzení uvedených v žalobě. Závěr o majetkových a osobních poměrech spotřebitele, jakožto podklad pro posouzení schopnosti splácet úvěr není možné odvodit pouze na základě informací zjištěných od žadatele o úvěr a prověřením ve veřejných registrech. Je tak zřejmé, že žalobkyně nezjišťovala dostatečně výdajovou a ani příjmovou stránku poměrů žalované a tyto vůbec neprověřila. Důsledkem je pak to, že žalobkyně nesplnila nároky požadované v souvislosti s odbornou péčí poskytovatele úvěru.7. Podle ust. § 86 odst. 2 věta prvá zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 cit. zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.8. S ohledem na výše uvedené dovodil soud, že poskytovatel úvěru v tomto případě poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá cit. zákona a dovodil absolutní neplatnost dané úvěrové smlouvy a k neplatnosti přihlédl i bez návrhu. Důsledkem je pak nutnost vypořádat vzájemný vztah účastníků v režimu ust. § 2993 obč. zákoníku, podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. V daném případě žalovaná obdržela částku ve výši 10.151,90 Kč a uhradila 3.224 Kč, proto bylo žalobě vyhověno co do poskytnuté zbývající jistiny ve výši 6.927,90 Kč spolu s požadovaným zákonným úrokem z prodlení od 4. 7. 20232, když splatnost dluhu byla dovozená dle výzvy k plnění z 19. 6. 2023 ve stanovené lhůtě do 3. 7. 2023 s nastalou splatností k 4. 7. 2023. Další uplatněné nároky žalobkyní byly nedůvodné a soud je, s ohledem na výše uvedené, zamítl.9. Co se týká požadovaného kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení za období od 4. 7. 2023 do 18. 9. 2023, tak soud jeho výši přepočítal z přiznané jistiny, na kterou má žalobkyně nárok ve výši 6.924,90 Kč a přiznal částku ve výši 216,38 Kč. Ve zbývající částce 136,92 Kč nárok žalobkyně zamítl.10. Co se týká náhrady nákladů řízení, postupoval soud dle ust. § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a nepřiznal procesně úspěšné žalované náhradu nákladů řízení, když tuto nepožadovala a dle obsahu spisu jí žádné náklady nevznikly.