14 C 117/2025-17 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % z částky 12 000 Kč od 22. 9. 2018 do zaplacení a úrokem ve výši 25,85 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 8. 2017 do zaplacení, a to z titulu neuhrazené Smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, uzavřené mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , která pohledávku za žalovaným postoupila až na žalobkyni.2. V dané věci byly splněny podmínky ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) pro soudu rozhodnutí bez nařízení jednání.3. Z listin předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti, které má za prokázané. Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , s žalovaným písemnou dohodu nazvanou „Smlouva o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “, na základě které se právně předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému přenechat k volnému užití finanční prostředky do výše 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit ve 13 splátkách a to společně se smluvním úrokem ve výši 25,85 %, přičemž k poslední splátce mělo dojít dne , datum, (důkaz: Smlouva o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, ). Před uzavřeným výše uvedené dohody právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy prozkoumala hlavně jeho příjmy a výdaje (důkaz: pracovní smlouva, výplatní pásky, platební doklad SIPO, příjmový platební doklad, kontaktní osoba, nájemní smlouva, finanční analýza, žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, credit scoring). Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč dne , datum, při podpisu dohody (důkaz: Smlouva o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, ). Právní předchůdkyně žalobkyně úplatně převedla pohledávku na společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , a to na základě Smlouvy o prodeji závodu ze dne , datum, . Společnost , právnická osoba, ., IČO: , IČO, , následně uzavřela dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávky se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a tato společnost pak uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek dne , datum, s žalobkyní, která tak získala úplatně pohledávku za žalovaným z výše uvedené Smlouvy o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, . K vrácení dlužné částky žalobkyně vyzvala žalovaného v předžalobní výzvě ze dne 19. 12. 2023, která byla zaslána žalovanému dne 20. 12. 2023.4. Soud proto učinil tento závěr o skutkovém stavu: Dne , datum, uzavřela právní předchůdkyní žalobkyně, společnosti , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , s žalovaným písemnou dohodu nazvanou „Smlouva o úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, “, na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému přenechat k volnému užití finanční prostředky do výše 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit ve 13 splátkách a to společně se smluvním úrokem ve výši 25,85 %, přičemž k poslední splátce mělo dojít dne , datum, . Tuto dohodu žalobkyně uzavřela poté, co prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to hlavně z prověření jejích příjmů a výdajů. Žalovaný při podpisu dohody obdržel částku 12 000 Kč. Pohledávka za žalovanou byla úplatně převáděna z právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni. K vrácení dlužné částky žalobkyně vyzvala žalovaného v předžalobní výzvě ze dne 19. 12. 2023, která byla zaslána žalovanému dne 20. 12. 2023.5. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.6. Dle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Dle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.11. Dle názoru soudu je úplatné převádění pohledávky za žalovanou z právní předchůdkyně žalobkyně až na žalobkyni postoupením pohledávky dle § 1879 občanského zákoníku. Pokud jde o samotnou pohledávku z titulu nesplaceného úvěru, má soud za to, že v daném případě jde o platně uzavřenou smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku ve spojení s § 2 odst. 1 a 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, a to z důvodu, že dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, když zejména prověřila jeho příjmy a výdaje. Na základě toho je žalovaný povinen uhradit žalobkyni jak jistinu úvěru ve výši 12 000 Kč, tak i smluvní úrok ve výši 25,85 % ročně z částky 12 000 Kč od 21. 8. 2017 (tj. od data poskytnutí finančních prostředků) do zaplacení. Kromě toho má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které určuje výši úroku z prodlení, který je v daném případě 9 % z částky 12 000 Kč od 22. 9. 2018 (tj. od data následujícího po splatnosti celé částky) do zaplacení.12. Soud o náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 a 151 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“). Odměna za zastoupení dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024 činí 300 Kč za jeden úkon právní služby vykonané právní služby v období do 31. 12. 2024, tedy 600 Kč za dva úkony (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva), dále byl ke každému z výše uvedených dvou úkonů právní služby přiznána i náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu ve znění do 31. 12. 2024. Odměna za zastoupení dle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2 advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025 činí 400 Kč za jeden úkon právní služby vykonané v období od 1. 1. 2025, tedy za jeden úkon (sepis žaloby) částka 400 Kč, a k tomuto úkonu pak byla přiznána ještě náhrada hotových výdajů ve výši 100 Kč, a to v souladu s § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu ve znění od 1. 1. 2025. Dále byl přiznán náklad spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný je tedy povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 100 Kč, a to k rukám zástupkyně žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění žalobních nároků byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.