14 C 155/2025-34 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobou ze dne , datum, se žalobkyně domáhala vyslovení neplatnosti výpovědi ze dne 19. 5. 2025, týkající se bytu nacházejícího se na adrese , Adresa žalované, , kterou zaslala žalovaná na email žalobkyně. Žalobkyně tvrdila, že nebyla podána výpověď řádným způsobem, když jí byla výpověď zaslána pouze mailem, a nikoliv na adresu smluvenou v nájemní smlouvě. Kromě toho žalovaná poukazuje i na skutečnost, že výpověď jí byla zaslána mailem v prostém formátu pdf. a taková výpověď nesplňuje náležitosti písemnosti učiněné elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jejího obsahu a určení jednající osoby, a i z toho důvodu je proto výpověď neplatná. Nakonec žalovaná namítá, že neplatná je žaloba i s ohledem na to, že v předmětné výpovědi chybí poučení nájemce ze strany pronajímatele o právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, a taktéž pro neurčitost výpovědi, když není specifikován byt, který má být předmětem výpovědi.2. Usnesením Okresního soudu v Bruntále č. j. , spisová značka, ze dne , datum, bylo žalobkyni přiznáno osvobození od soudních poplatků v plném rozsahu a současně byl žalobkyni ustanoven k ochraně jejích práv a zájmu zástupce z řad advokátů, a to , tituly před jménem, , jméno FO, .3. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k jednání konanému dne , datum, se nedostavila.4. Dle ustanovení § 31 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), ustanovený opatrovník nebo jiný zástupce má stejné postavení jako zástupce na základě procesní plné moci.5. Dle ustanovení § 2286 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.6. Dle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. Dle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.8. Předně je třeba posoudit, zda byla podána žaloba včas, tj. ve lhůtě 2 měsíců ode dne výpovědi (jenž byla ze dne 19. 5. 2025), což byla, jelikož byla podána soudu dne 30. 6. 2025. Soud proto mohl věcně řešit včasně podanou žalobu. Dle názoru soudu je zde splněn i naléhavý právní zájem pro podání určovací žaloby, když mělo být posouzeno, zda výpověď z nájmu je platná či neplatná.9. Zjištěný skutkový stav je tedy následující: Účastníci si písemně dohodli, že žalovaná jako pronajímatel za pravidelnou měsíční úplatu přenechá žalobkyni jako nájemci k dočasnému užívání ode dne , datum, na dobu neurčitou bytovou jednotku č. , hodnota, o velikosti 55 m2, dispozici 2 + 1, nacházející se v 3. nadzemním podlaží domu na adrese , Adresa žalované, , a to mimo jiné s tím, že pronajímatel je povinen doručovat nájemci písemnosti na adresu budovy, nebo na adresu bydliště uvedenou v záhlaví této smlouvy (důkaz: nájemní smlouva ze dne , datum, ). Žalovaná doručila žalobkyni výpověď nájemní smlouvy ze dne 19. 5. 2025 emailem, avšak tato výpověď neobsahovala poučení o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem (důkaz: výpověď nájemní smlouvy ze strany pronajímatele ze dne 19. 5. 2025, screenshot emailu ze dne 19. 5. 2025).10. Zjištěný skutkový stav soud posoudil tak, že sjednaná dohoda byla nájemní smlouvou k bytové jednotce dle § 2201 a násl. o. z. Pokud však byla dána výpověď bez poučení o možnosti navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, porušila žalovaná kogentní povinnost dle výše citovaného § 2286 odst. 2 o. z., a důsledkem je dle tohoto paragrafu (i ve spojení s § 588 o. z.) neplatnost výpovědi, ostatně stejný názor zastává i Nejvyšší soud, a to např. ve svém rozsudku sp. zn. 26 Cdo 2199/2018 ze dne 18. 3. 2019. Kromě toho výpověď nebyla dle soudu podána řádně, když nebyla zaslána na dohodnutou adresu, ale byla zaslána emailem, a taktéž není (pouze) z výpovědi patrno ke kterému bytu se výpověď vztahuje. Soud proto vyhověl žalobě v plném rozsahu a pro nadbytečnost už se nevěnoval dalšímu argumentu žalobkyně, který má svědčit o neplatnosti výpovědi z důvodu nesplnění náležitosti písemnosti učiněné elektronickými prostředky.11. Jelikož byla žalobkyně osvobozena od soudních poplatků a následně jí byla k ochraně jejich práv a zájmů ustanoven zástupce z řad advokátů, je nutné určit jeho odměnu, náhradu hotových výdajů včetně cestovného a náhrady za zmeškaný čas, a náhradu DPH. Odměna za zastoupení žalobkyně činí dle § 11, § 9 odst. 3 a), a § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, 3 700 Kč za každý ze 3 úkonů vykonané právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, doplnění rozhodných skutečností a úprava petitu žaloby ze dne , datum, , účast na soudním jednání dne , datum, ), a dále 3 x 450 Kč činí náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu. Náhrada za zmeškaný čas při cestě na jednání k soudu, tj. za cestu z , adresa, a zpět náleží 2 x 150 Kč za každou započatou půlhodinu dle ust. § 14 odst. 3 advokátního tarifu, ve znění od 1. 1. 2025. Cestovné za cestu na jednání konané dne , datum, z , adresa, a zpět, kdy bylo použito osobní vozidlo Volkswagen , Anonymizováno, , RZ: , SPZ, , palivo nafta, kdy bylo při průměrné spotřebě 5,3 l/100 km ujeto 50 km, a kdy cena spotřebovaného paliva je v ceně 34,7 Kč/l, tak činilo 92 Kč a sazba základní náhrady za použití dopravního prostředku dle § 1 písm. b) vyhlášky č. 475/2024 Sb., o změně o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad, pro rok 2025 činila 5,8 Kč/1 km, tedy v daném případě 290 Kč. Vzhledem k tomu, že zástupce žalované je plátcem DPH, byla přiznána i náhrada 21 % DPH (z odměny a náhrady hotových výdajů, náhrady za zmeškaný čas, cestovného) ve výši 2 757,72 Kč. Celkové náklady ustanoveného advokáta proto představují částku ve výši 15 889,72 Kč a tuto částku soud proto přiznal zástupci žalobkyně, přičemž tato částka mu bude vyplacena po právní moci tohoto rozsudku Českou republikou – Okresním soudem v Bruntále.12. S ohledem na skutečnost, že Česká republika – Okresní soud v Bruntále, bude hradit výše uvedené náklady za zastoupení žalobkyně, je žalovaná (jakožto procesně neúspěšný účastník) povinna tyto náklady státu nahradit v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.13. O povinnosti žalované zaplatit dosud neuhrazený soudní poplatku rozhodl soud dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., přičemž přihlédl k tomu, že žalobkyně je osvobozena od soudních poplatků a soud jejímu návrhu vyhověl. O lhůtě k plnění ve výroku IV rozhodl soud dle § 7 odst. 1 cit. zákona. Výše soudního poplatku vyplývá z položky 4 bod 1. písm. c) sazebníku poplatků, tedy 2 000 Kč.14. O náhradě nákladů řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že by přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů, avšak žalobkyně se vzdala svého práva na náhradu nákladů řízení, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.