8 C 112/2025-23 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 10.433 Kč a příslušenství z titulu bezdůvodného obohacení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K projednání věci samé soud nenařizoval podle § 115a občanského soudního řádu jednání, neboť věc lze rozhodnout i na základě předložených listinných důkazů a oba účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil soud skutkový stav věci a má za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, a žalovaný uzavřeli dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr (jistinu) ve výši 12.000 Kč v hotovosti (úvěrová smlouva). Pohledávka na žalobkyni přešla smlouvou o postoupení pohledávek (smlouva o postoupení ze dne , datum, , příloha, oznámení o postoupení pohledávek ze dne 21.10.2024 včetně poštovního podacího lístku ze dne 11.11.2024). Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného vyzvala k plnění výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky, odesláno bylo 11.11.2024 (výzva, podací lístek). Žalovaný uhradil 1.567 Kč (tvrzení žalobkyně).5. Podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.6. Žalobkyně požaduje vrácení zbývající dlužné jistiny ve výši 10.433 Kč (žalovaný obdržel jistinu 12.000 Kč a zaplatil 1.567 Kč.) Z titulu bezdůvodného obohacení soud žalobkyni přiznal částku 10.433 Kč jako zůstatek jistiny nesplacené žalovaným.7. Lhůta k plnění není u bezdůvodného obohacení stanovena a řídí se § 1958 odst. 2 OZ. Žalobkyně pak počátek prodlení nemůže odvozovat ze smluvního vztahu, který je neplatný, ale v případě bezdůvodného obohacení až na základě její výzvy k plnění, tedy musí o plnění nejprve požádat. Za takovou výzvu k plnění pak soud považuje výzvu v rámci oznámení postoupení pohledávky, které bylo žalovanému odesláno dne 11.11.2024, doručeno nejpozději do dispozice žalovaného 14.11.2024. Žalovaný je tak v prodlení až od 15.11.2024. Soud v souladu s § 1970 občanského zákoníku přiznal žalobkyni právo na úroky z prodlení ve výši dané nařízením vlády č. 351/2013 Sb.8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 občanského soudního řádu, s ohledem na to, že neúspěch žalobkyně byl v poměrně nepatrné části. Náklady řízení jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále náklady právního zastoupení podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále advokátní tarif) za 3 úkony podle § 11 odst. 1 advokátního tarifu, po 300 Kč za 2 úkony: převzetí věci, výzvu k plnění (ve znění AT do 31.12.2024) a 1x 400 sepis žaloby (ve znění AT od 1.1.2025), a dále 3 režijní paušály po 100 Kč dle advokátního tarifu a DPH, celkem 2.373 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobkyně. K aplikaci § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění soud doplňuje, že dle jeho závěru byly splněny předpoklady stanovené v odst. 1 tohoto ustanovení vyhlášky, kdy se jednak jedná o peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč, řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení.