16 C 227/2025-43 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., , adresa, , a žalovaný dne , datum, , na základě níž byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši , částka, . Ke dni podání žaloby žalovaný dluží neuhrazenou jistinu úvěru s kapitalizovanými úroky ve výši , částka, a poplatky ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši , částka, , zákonný úrok z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a sjednaný úrok z úvěru ve výši 12,75 % ročně celkem z částky , částka, od , datum, do zaplacení.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a proti uplatněnému nároku nevznesl žádné skutkové ani právní námitky.3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , přílohou č. , hodnota, – seznam pohledávek, potvrzením o zaplacení kupní ceny (postoupená pohledávka), oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, a dohodou o úplatě ze dne , datum, , kdy na základě těchto dokladů přešla pohledávka z původního věřitele na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky písemně oznámeno.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne , datum, , z podkladů pro soudní jednání, z posouzení úvěruschopnosti žalovaného, z příjmové transakce zaúčtované na účet od , datum, do , datum, , z výpisu z obchodního rejstříku, z ceníku pro soukromou klientelu, z všeobecných obchodních podmínek , právnická osoba, ., z poslední výzvy k úhradě dlužné částky ze dne , datum, , z výzvy ke splacení ze dne , datum, , z informací o zpracování osobních údajů ze dne , datum, , z podacího lístku ze dne , datum, a z výzvy k plnění ze dne , datum, včetně podacího lístku z téhož data má soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., se sídlem v , adresa, , a žalovaným byl elektronickými prostředky na dálku uzavřena dne , datum, smlouva o úvěru, na základě níž byl žalovanému poskytnut neúčelový úvěr v celkové výši , částka, s tím, že úvěr měl být uhrazen nejpozději do , datum, v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Roční úroková sazba představovala 13,99 %, při řádném splácení činila zvýhodněná úroková sazba 11,82 % ročně. Cena za vyřízení úvěru činila , částka, . Smluvní strany si ve smlouvě sjednaly právo banky prohlásit úvěr za okamžitě splatný, pokud se žalovaný dostane do prodlení s placením splátek úvěru či jakéhokoliv jeho peněžitého závazku ze smlouvy. Jelikož žalovaný nesplácel dohodnuté splátky řádně a včas přes upozornění banky, využila banka svého oprávnění a ke dni , datum, úvěr zesplatnila, a to dopisem ze dne , datum, . Žalobkyně byla vyzvána písemně usnesením soudu ze dne , datum, , aby doplnila rozhodné skutečnosti a označila důkazy, zda a jakým způsobem byla prověřena schopnost žalovaného hradit předmětný úvěr ve sjednaných splátkách a dále jakou konkrétní částku a kdy žalovaný na předmětný závazek fakticky uhradil. Z doplněného vyjádření žalobkyně a z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného uhradit úvěr na základě jím sdělených informací o příjmu ve výši , částka, a o nulových výdajích. Z těchto důvodů banka stanovila životní výdaje klienta na základě statistických údajů o životních nákladech a nákladech na bydlení, čímž došla k částce , částka, měsíčně. Žalovaný dále v žádosti uvedl, že má nulové splátky jiných závazků, avšak dotazem v databázích centrální evidence závazků bylo zjištěno, že žalovaný má úvěr pro fyzické osoby se splátkou ve výši , částka, měsíčně, kreditní kartu s limitem , částka, a orientační splátkou ve výši , částka, měsíčně a kontokorentní úvěr s limitem , částka, a orientační splátkou , částka, měsíčně. Tyto splátky představovaly celkem , částka, . Faktické příjmy či výdaje žalovaného nebyly ověřovány, bylo vycházeno pouze z příjmových transakcí zaúčtovaných na účet žalovaného, z nichž vyplývaly určité pravidelné platby v jednotlivých měsících ve výši kolem , částka, , avšak není zřejmé, zda se jednalo o mzdu z pracovního poměru či jiný příjem. Žalovaný byl výzvou ze dne , datum, vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši , částka, , a to do , datum, . V případě, že přípis byl žalovanému odeslán , datum, , pak došlo k doručení zásilky nejpozději , datum, a od , datum, byl žalovaný v prodlení. Žalovaný na fakticky vyčerpaný úvěr ve výši , částka, uhradil částku , částka, . Žalobkyně požadovala v rámci soudního řízení zaplacení neuhrazené jistiny úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši , částka, , kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši , částka, a poplatků ve výši , částka, . Dále žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení a sjednaného úroku z úvěru ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.5. Po poučení žalobkyně ze strany soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. u jednání soudu dne , datum, žalobkyně nedoplnila žádné rozhodné skutečnosti a neoznačila ani nepředložila žádné důkazy týkající se prověření schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr řádně splácet. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k zaplacení dlužné částky, avšak na výzvu nereagoval a dlužnou částku neuhradil.6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.9. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.10. Jelikož se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, musel se soud přednostně zabývat otázkou, zda předmětná smlouva o úvěru byla uzavřena platně s přihlédnutím k ustanovení § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Úvěr může být poskytnut pouze za situace, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nevyplývá pochybnost o jeho schopnosti spotřebitelský úvěr splácet. V případě porušení povinnosti poskytovatele řádně prověřit úvěruschopnost spotřebitele dle § 86 odst. 1 cit. zákona je smlouva o spotřebitelském úvěru podle § 87 odst. 1 cit. zákona, neplatná.11. Po vyhodnocení skutkového stavu věci dospěl soud k právnímu závěru, že předmětnou smlouvu lze považovat za spotřebitelský úvěr a žalovaného za spotřebitele, neboť je fyzickou osobou, která nejednala v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. Pokud soud dospěl k závěru, že se v daném případě jedná o spotřebitelský úvěr, bylo nutno se zabývat otázkou, zda smlouva byla uzavřena platně, tedy zda věřitel (žalobkyně) s zákonným způsobem před uzavřením smlouvy posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných jak od spotřebitele, tak nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Zákon totiž stano