7 C 201/2024-41 — Okresní soud v Bruntále

1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení částky 23 676 Kč s příslušenstvím, a to z titulu smlouvy o půjčce. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, IČ , IČO, , se sídlem , adresa, a žalovaným byla uzavřena dne 21.11.2011 Smlouva o půjčce č. , hodnota, , na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně i částku ve výši 13376 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené prostředky za dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 043 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 21 % ročně sjednanou v čl. 3 Smluvních podmínek, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši 3 040 Kč, a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 293 Kč. Celkovou dlužnou částku se zavázal uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 490 Kč. Poslední splátka byla stanovena na 14.1.2013. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky. Poslední splátka byla uhrazena dne 13.8.2012. Žalovaný celkem uhradil 5 700 Kč. Po započtení plateb činila výše nesplacené jistiny 12 895,42 Kč a výše nesplaceného sjednaného poplatku ve výši 10 780,58 Kč. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , což bylo žalovanému oznámeno. Po datu postoupení žalovaný již nic neuhradil. Současně se žalobkyně domáhá zákonného úroku z prodlení ve výši 7,50 % ročně z dlužné částky ve výši 12 895,42 Kč od 21.8. 2012, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky žalovaným do 27.9.2023 tj. data postoupení, v kapitalizované výši 10 893,94 Kč. Dále zákonného úroku z prodlení od 28. 9. 2023 do zaplacení. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení sjednaného smluvního úroku ve výši 21 % ročně z dlužné částky v kapitalizované výši 29 397,26 Kč tj. z dlužné jistiny ve výši 12 895,42 Kč od 15.1.2013 tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do data postoupení , datum, . Dále smluvní úrok od 28.9.2023 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, nic nezaplatil.2. Na výzvu soudu k doplnění skutkových tvrzení k přezkoumání úvěru schopnosti žalovaného v návaznosti na ust. § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a doložení důkazů uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, jako poskytovatel půjčky splnil sovu zákonnou povinnost, když s odbornou péči posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného ze dne 21.11.2011 byly ověřeny doklady pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouvy, výpisů z bankovního účtu, insolvenčního rejstříku. Z karty se podává, že žalovaný byl zaměstnán hlavní pracovní poměr jako dělník ve společnosti , právnická osoba, ., jeho měsíční příjem činil , částka, , žil v nájmu, neměl vyživovací povinnost k žádné další osobě, neměl úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. Vůči žalovanému nebylo vedeno insolvenční řízení. S ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované půjčky dospěl právní předchůdce žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet půjčku je dostatečná. Žalobkyně k výzvě soudu uvedla, že nemá i dispozici kopie dokladů žalovaného, z nichž bylo vycházeno při posouzení úvěruschopnosti, uchazeči o půjčku dokumenty a doklady předkládají zástupci věřitele při sjednávání a uzavírání smlouvy. Současně žalobkyně namítla, že smlouva byla uzavřena před 24.2.2013 a neprokázání splnění úvěruschopnosti nezpůsobuje neplatnost předmětné smlouvy.3. Žalovaný se k věci nevyjádřil, žalovanou částku nerozporoval.4. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , včetně přílohy 1(strana 31) obsahující seznam postoupených pohledávek, kdy věřitel , právnická osoba, IČ , IČO, , postoupil svou pohledávku za žalovaným žalobkyni, čímž na něj přešlo i příslušenství a všechna práva s ní spojená. Žalovanému bylo řádně oznámeno postoupení pohledávky dopisem ze dne , datum, . Pohledávka byla postoupena žalobkyni ve smyslu ust. § 1879 zákona č. 89/2012 Sb.5. Soud jednal v nepřítomnosti žalovaného, který se k soudnímu jednání bez omluvy nedostavil. Žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v celém rozsahu.6. Provedeným dokazováním Smlouvou o půjčce ze dne 21.11.2011, včetně Smluvních podmínek, které tvoří nedílnou součást smlouvy, Přehledu půjčky, Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , předžalobní výzvou, včetně poštovního archu, vzal soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 21.11.2011 písemnou smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 16 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit půjčku včetně poplatku ve výši 13 376 Kč (součet úroku ve výši 2043 Kč, administrativní činnost 3 040 Kč, hotovostní inkaso splátek 8 293 Kč) a to v 60 pravidelných týdenních splátkách po 490 Kč, poslední splátka ve výši 466 Kč. Žalovaný uhradil celkem 5 700 Kč. Hodnota pohledávky na dlužné půjčce činila ke dni postoupení jistina ve výši 12 895,42 Kč na dlužném poplatku 10 780,58 Kč. Z karty zákazníka k této půjčce k příjmům a výdajům žalovaného vyplývá, že požadoval půjčku 16 000 Kč, totožnost doložil OP, bývalý/stávající zákazník, půjčka v současnosti u PF ano, nezaopatřené děti nevyplněny, k bydlení nájemník, zaměstnání – dělník , právnická osoba, ., telefon, kreditní karta ne, půjčka u jiné společnosti ano, bankovní účet ano, majitel účtu ověřen – nevyplněno ano/ne, příjem 20 000 Kč, výdaje: nájem/inkaso 3 000 Kč, telefon , částka, , splátky půjček/výživného , částka, , výdaje na domácnost , částka, , celkem výdaje , částka, , použitelný příjem 6 000 Kč. Dokumenty k ověření: OP, pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva, výpis z účtu. Dopisem ze dne , datum, bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky, a to výše uvedené smlouvy s výzvou k zaplacení ve lhůtě 10 dnů od obdržení dopisu. Dopis odeslán , datum, . (domněnka dojití dle § 573 o.z. tj. 3 pracovní den po odeslání s využitím provozovatele poštovních služeb).7. V daném případě se jedná o práva a povinnosti vzniklá přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, proto byla věc posuzována v souladu s ust. § 3028 odst. 3 o. z. dle dosavadních právních předpisů, tedy dle § 657 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku účinného do , datum, , a dle zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru.8. Po vyhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k následujícím závěrům: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou soud posuzoval v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona č. 145/2010 Sb. jako smlouvu spotřebitelskou, pokud z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný ji neuzavíral v rámci své obchodní nebo podnikatelské činnosti. K námitce žalobkyně, že nezkoumání úvěruschopnosti nezpůsobuje v daném případě absolutní neplatnost smlouvy, odkazuje soud na rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který se vyjádřil tak, že i v režimu úpravy ustanovení § 9 odst. l zákona č. 145/2010 Sb. účinné před novenou zákonem č. 43/2013 Sb. má nesplnění povinnosti poskytovatele úvěru řádně prověřit spotřebitelovu schopnost úvěr splatit důsledky v podobě absolutní neplatnosti takto uzavřené smlouvy. Zkoumání úvěruschopnosti klienta zahrnuje nejen aktivní stránky poměrů (jeho příjem) ale i jeho pasivní stránky poměrů (jeho pravidelné výdaje). Ač byla žalobkyně v tomto směru vyzvána k doplnění skutkových tvrzení a doložení důkazů, jediným podkladem byla karta klienta, bez doložení potvrzení o příjmu, jako podkladové listiny. Jde-li výdaje, v kartě zákazníka jsou zaznamenány částky, které žalobkyně nebyla schopna doložit listinnými důkazy. Nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdce žalobkyně lustroval, zda žalovaný je veden v dostupných registrech dlužníků. Z těchto podkladů nelze dospět k závěru, že schopnost žalovaného byla zkoumána s odbornou péčí v rozporu s § 9 zákona č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru, a proto byla smlouva vyhodnocena, jako absolutně neplatná dle § 39 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku. Soud se zabýval otázkou, zda uplatněný nárok lze přiznat z jiného právního důvodu. Z tvrzení žalobkyně, které žalovaný nerozporoval, je nesporné, že byla žalovanému poskytnuta hotovost ve výši 16 000 Kč, tedy plnění bez právního důvodu, proto náleží žalobkyni právo na vydání bezdůvodného obohacení, které je žalovaný povinen vydat. Žalovaný uhradil celkem 5700 Kč, jak vyplynulo z přehledu plateb, proto byl zavázán zaplatit rozdíl ve výši 10 300 Kč včetně zákonného úroku