8 C 86/2020-42 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] požádala žalobkyně o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit jí částku 5.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [IČO], uzavřela dne [datum] se žalovanou Smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalované zápůjčku ve výši 5.000 Kč bezhotovostním převodem na účet žalované a žalovaná jí měla tuto částku vrátit nejpozději do [datum]. Žalovaná se dostala do prodlení a na svůj dluh neuhradila ničeho. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Dne [datum] zaslala žalobkyně žalované výzvu k plnění. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobní tvrzení žalobkyně prokázala Smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], Identifikační kartou zákazníka, Údaji o poskytovateli spotřebního úvěru, Obchodními podmínkami, Výpisem z účtu ze dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a Výzvou k úhradě dluhu ze dne [datum] s podacím archem. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou formou komunikačních prostředků na dálku smlouvu o zápůjčce, přičemž předchůdkyně žalobkyně ze smlouvy plnila, když bezhotovostním převodem zaslala na účet žalované finanční prostředky ve výši 5.000 Kč, které měla žalovaná ve sjednané lhůtě předchůdkyni žalobkyně vrátit (§ 2390 o. z.). Protože žalovaná finanční prostředky ve sjednané lhůtě nevrátila, a jelikož i postoupení pohledávky na žalobkyni bylo prokázáno, považuje soud nárok žalobkyně za oprávněný, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud přiznal žalobkyni vůči žalované též požadovaný nárok na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z.), jdoucí ode dne [datum], protože je žalovaná v prodlení se splácením svého peněžitého dluhu. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má proto vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, odměnou advokáta za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč a náhradou za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč dle ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 189 Kč; tedy náklady v celkové výši 1.489 Kč Tyto je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.