10 C 41/2020-42 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou ze dne [datum], která byla u soudu podána téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost, aby mu zaplatila částku 1 342 Kč spolu s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že se jedná o dlužné pojistné ve výši 1 042 Kč za dobu od 16. 5. 2017 do 24. 8. 2017, které mu žalovaná nezaplatila, ačkoliv k tomu byla povinna na základě pojistné smlouvy [číslo] která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum] ohledně pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova], [registrační značka] [anonymizováno] s počátkem pojištění od 16. 5. 2016 a také se jedná o náklady spojené s uplatněním této pohledávky ve výši 300 Kč odpovídající sjednanému poplatku za upomínku dlužného pojistného dle sazebníku žalobce. Žalovaná však žalobci dluh nezaplatila ani na základě předžalobní upomínky ze dne 24. 1. 2020, která jí byla odeslána dne [datum] prostřednictvím pošty na korespondenční adresu, kterou uvedla v pojistné smlouvě. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila, přestože žaloba a výzva, aby se k ní vyjádřila, jí byly řádně doručeny s účinky do vlastních rukou uložením u pošty ke dni 13. 8. 2020 vycházeje ze zákonné doručovací adresy žalované (ust. § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž není rozhodné, zda se na této adrese trvale zdržuje (ust. § 50d odst. 2 o. s. ř.). Soud se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Pojistnou smlouvou ze dne [datum], záznamem z jednání z téhož dne a informací pro klienta z téhož dne bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovanou coby pojistníkem byla uzavřena písemná pojistná smlouva ohledně pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka] [anonymizováno], na základě níž se žalovaná mj. zavázala hradit žalobci sjednané roční pojistné ve výši 2 800 Kč. Upomínkou ze dne 21. 7. 2017 a oznámením o zániku pojistné smlouvy ze dne 29. 8. 2017 bylo prokázáno, že žalovaná nezaplatila žalobci pojistné splatné dne 16. 5. 2017, a to ani dodatečně na základě upomínky, a pojištění proto zaniklo ke dni 24. 8. 2017 Sazebníkem poplatků platným od 1. 12. 2015 bylo prokázáno, že žalovaná se zavázala zaplatit žalobci paušálně stanovené náklady na upomínání ve výši 300 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 24. 1. 2020 a detailní informací k zásilkám ze dne [datum] bylo prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby u soudu písemně vyzval žalovanou k úhradě dluhu a tuto výzvu jí odeslal prostřednictvím pošty na korespondenční adresu, kterou sama uvedla v pojistné smlouvě. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust § 2783 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Za užití právě citovaných ustanovení nového občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovanou coby pojistníkem byla uzavřena platná písemná pojistná smlouva, na základě níž vznikla žalované povinnost platit žalobci sjednané pojistné. Žalovaná si ovšem tuto povinnost řádně neplnila a splátku pojistného splatnou dne 16. 5. 2017 žalobci dobrovolně neuhradila, a to ani dodatečně na základě upomínky žalobce. Pojištění zaniklo ke dni 24. 8. 2017. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci dlužné pojistné za celou dobu trvání pojištění, když mezi účastníky nebylo ve smlouvě dohodnuto jinak a ani občanský zákoník nestanoví jinak, přičemž žalobce požadoval zaplacení pojistného za období od 16. 5. 2017 do 24. 8. 2017. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužné pojistné ve výši 1 042 Kč a v souladu s ust. § 513 občanského zákoníku náklady spojené s vymáháním této pohledávky ve sjednané výši 300 Kč a to na základě sazebníku poplatků, který tvoří součást pojistné smlouvy. Povinnost žalované zaplatit žalobci kromě vlastního dluhu i úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku jako následek prodlení žalované s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Výši úroků z prodlení upravuje Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, a tudíž soud uložil žalované povinnost výrokem I. tohoto rozsudku zaplatit žalobci i úroky z prodlení za žalobcem požadované období v zákonné výši. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky má oporu v ust. § 142 odst. 1 a v ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., podle něhož má ve věci plně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšné žalované v celkové výši 1 489 Kč. Tato částka sestává jednak z žalobcem zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši 400 Kč a dále z nákladů na právní zastoupení žalobce jeho advokátem, který má nárok na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby) po 200 Kč, tj. ve výši 600 Kč (dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 300 Kč (dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě zvýšeny o náhradu 21% sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokát žalobce, tj. o částku 189 Kč.