10 C 69/2021-42 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou ze dne [datum], která byla u soudu podána téhož dne, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost, aby mu zaplatil částku 4.187 Kč spolu s úroky z prodlení. Svůj nárok odůvodnil tím, že se jedná o dlužné pojistné za dobu od [datum] do [datum], které mu žalovaný nezaplatil, ačkoliv k tomu byl povinen na základě pojistné smlouvy [číslo] která byla mezi účastníky řízení uzavřena dne [datum] ohledně životního pojištění žalovaného s počátkem pojištění od [datum]. Žalovaný však žalobci dluh dobrovolně nezaplatil ani na základě předžalobní upomínky ze dne [datum], která mu byla odeslána téhož dne prostřednictvím pošty na kontaktní adresu, kterou uvedl v pojistné smlouvě. Žalovaný se k věci nikterak nevyjádřil, přestože žaloba a výzva, aby se k ní vyjádřil, mu byly řádně doručeny s účinky do vlastních rukou uložením u pošty ke dni [datum], vycházeje ze zákonné doručovací adresy žalovaného (ust. § 46b písm. a) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), přičemž není rozhodné, zda se na této adrese trvale zdržuje (ust. § 50d odst. 2 o. s. ř.). Soud se souhlasy obou účastníků řízení o věci rozhodl v souladu s ust. § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. Z předložených listinných důkazů vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Nabídkou na uzavření smlouvy ze dne [datum], potvrzením o přijetí nabídky ze dne [datum] a pojistkou ze dne [datum] bylo prokázáno, že mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným coby pojistníkem byla uzavřena pojistná smlouva ohledně životního pojištění žalovaného, na základě níž se žalovaný mj. zavázal hradit žalobci sjednané měsíční pojistné ve výši 1.616 Kč. Upomínkou ze dne [datum], detailní informací k zásilkám ze dne [datum] a oznámením o zániku pojištění ze dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný nezaplatil žalobci pojistné splatné za období tří měsíců od [datum] do [datum], a to ani dodatečně na základě upomínky, a pojištění proto zaniklo ke dni [datum], přičemž žalobce opětovně vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] a poštovním podacím archem z téhož dne bylo prokázáno, že právní zástupkyně žalobce před podáním žaloby u soudu písemně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu a tuto výzvu mu odeslala prostřednictvím pošty na kontaktní adresu, kterou sám uvedl v pojistné smlouvě. Podle ust. § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Podle ust. § 2782 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle ust § 2783 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jednorázové pojistné je splatné dnem počátku pojištění. Je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobcem jako pojistitelem a žalovaným coby pojistníkem byla uzavřena platná pojistná smlouva, na základě níž vznikla žalovanému povinnost platit žalobci sjednané měsíční pojistné. Žalovaný si ovšem tuto povinnost řádně neplnil a tři měsíční splátky pojistného za období od [datum] do [datum] žalobci dobrovolně neuhradil, a to ani dodatečně na základě upomínky žalobce. Pojištění zaniklo ke dni [datum]. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci dlužné pojistné za celou dobu trvání pojištění, když mezi účastníky nebylo ve smlouvě dohodnuto jinak a ani občanský zákoník nestanoví jinak, přičemž žalobce požadoval zaplacení pojistného za období od [datum] do [datum]. Soud tak výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužné pojistné ve výši 4.187 Kč. Povinnost žalovaného zaplatit žalobci kromě vlastního dluhu i úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1968 a § 1970 občanského zákoníku jako následek prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci. Výši úroků z prodlení upravuje Nařízení vlády [číslo] Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení podle občanského zákoníku, a tudíž soud uložil žalovanému povinnost výrokem I. tohoto rozsudku zaplatit žalobci i úroky z prodlení za žalobcem požadované období v zákonné výši. Výrok II. rozsudku o náhradě nákladů řízení mezi účastníky má oporu v ust. § 142 odst. 1 a v ust. § 142a odst. 1 o. s. ř., podle něhož má ve věci plně úspěšný žalobce právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalovanému v celkové výši 1.489 Kč. Tato částka sestává jednak z žalobcem zaplaceného soudního poplatku za řízení ve výši 400 Kč a dále z nákladů na právní zastoupení žalobce jeho advokátkou, která má nárok na odměnu advokáta za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky a sepis žaloby) po 200 Kč za jeden úkon, tj. ve výši 600 Kč (dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a na tři paušální náhrady hotových výdajů advokáta po 100 Kč za jednu náhradu, tj. ve výši 300 Kč (dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) téže vyhlášky), přičemž náklady právního zastoupení jsou ještě zvýšeny o náhradu 21 % sazby daně z přidané hodnoty, jejímž plátcem je advokátka žalobce, tj. o částku 189 Kč.