11 C 59/2021-59 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se návrhem podaným u soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému bylo uloženo zaplatit mu celkem částku 2.277 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že je právním nástupcem společnosti [právnická osoba], [IČO], která se žalovaným dne [datum] uzavřela Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu č. J* [číslo], na jejímž základě byla žalovanému poskytována služba dodávky elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Za období od [datum] do [datum] byla žalovanému vyúčtována spotřeba 0,874 MWh elektřiny fakturou [číslo] na částku 1.270 Kč splatnou dne [datum]. Dále byla žalovanému účtována částka 807 Kč za náklady spojené s přerušením dodávky a náklady spojené s upomínáním ve výši 200 Kč. Žalovaný tyto částky žalobci neuhradil. Žalobce výzvou ze dne [datum] vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky. Žalovaný se k věci nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobní tvrzení prokázal žalobce Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu J* [číslo] ze dne [datum], Smlouvou o prodeji podniku ze dne [datum], Poslední výzvou před přerušením dodávek ze dne [datum], Fakturou [číslo] ze dne [datum], Fakturou [číslo] ze dne [datum], Fakturou [číslo] ze dne [datum], Ceníkem poplatků a Výzvou ke splnění závazku ze dne [datum]. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon ve znění účinném do [datum], smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby, a oprávněný zákazník se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Podle ust. § 588 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), z kupní smlouvy vznikne prodávajícímu povinnost předmět koupě kupujícímu odevzdat a kupujícímu povinnost předmět koupě převzít a zaplatit za něj prodávajícímu dohodnutou cenu. Po provedeném dokazování a právním posouzení věci soud dospěl k závěru, že mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o prodeji a nákupu elektřiny v souladu s ust. § 50 zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona, kdy žalobci vznikl nárok vůči žalovanému na zaplacení ceny dodané elektřiny a v důsledku prodlení žalovaného s plněním peněžitého dluhu pak nárok na zaplacení úroků z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 1.489 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.