16 C 188/2019-85 — Okresní soud v Břeclavi

1.) Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 11. 2018 a doplněnou dne 2. 7. 2019 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 27.151,09 Kč s úrokem z prodlení z částky 27.151,09 Kč od 28. 7. 2018 do zaplacení ve výši 9% ročně, a to z titulu smlouvy o úvěru ze dne 22. 12. 2015 uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [anonymizována čtyři slova]. Žalobu odůvodnil následovně. Dne 22. 12. 2015 uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba], [IČO], smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž při podpisu smlouvy převzal žalovaný částku 15.000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jmenované společnosti spolu s jistinou kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek ve 14 měsíčních splátkách po 1.948 Kč. První splátka byla splatná do měsíce ode dne uzavření smlouvy, a každá následující vždy do měsíce ode dne splatnosti předchozí splátky. Žalovaný uhradil celkem 11.500 Kč. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2017 postoupena z právního předchůdce žalobce na spol. [anonymizována čtyři slova] [číslo]. Následně pak byla pohledávka za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2017 postoupena na žalobce, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem ze dne 11. 1. 2018. Pohledávka za žalovaným byla postoupena ve výši 28.151,09 Kč, jelikož se původní závazek v důsledku prodlení dlužníka navýšil o smluvně sjednané sankce a zákonný úrok z prodlení. Dne 10. 5. 2018 uzavřel žalobce prostřednictvím svého zmocněnce, [právnická osoba], dohodu o uznání dluhu, ve které žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše celkem v částce 28.151,09 Kč. Zároveň se zavázal uhradit jej v 28 pravidelných měsíčních splátkách v souladu se sjednaným splátkovým kalendářem. Žalovaný však na svůj dluh uhradil pouze 1.000 Kč a dostal se tak do prodlení s úhradou 2. a 3. splátky. Proto věřitel v souladu s čl. 6 dohody o uznání dluhu uznanou dlužnou částku zesplatnil. 2.) V průběhu řízení po výzvách soudu vzal žalobce nejprve dne 19. 3. 2020 a poté dne 30. 3. 2020 žalobu částečně zpět, přičemž důvodem částečného zpětvzetí žaloby nebylo chování žalovaného, pročež zdejší soud řízení částečně zastavil, a to usnesením č. j. [číslo jednací] ohledně částky 530,31 Kč a usnesením č. j. [číslo jednací] ohledně částky 3.500 Kč. Žalobce po těchto částečných zpětvzetích žaloby navrhoval, aby soud žalobě vyhověl ohledně částky 23.120,78 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9% ročně od 28. 7. 2018 do zaplacení. Tedy již netrval ani na úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 4.030,31 Kč za období od 28. 7. 2018 do zaplacení. Podle § 41 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) tak soud posoudil tento úkon žalobce jako částečné zpětvzetí žaloby i ohledně tohoto úroku z prodlení, proto řízení v této části podle § 96 odst.1 a 2 o.s.ř. zastavil, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. 3.) Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Vzhledem k tomu, že se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím bez jednání, a žalobce s takovým postupem soudu souhlasil, soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl bez jednání na základě žalobcem předložených důkazů, na základě nichž zjistil následující skutečnosti. 4.) Žalovaný dne 22. 12. 2015 uzavřel se [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo] na základě které jmenovaná společnost vyplatila v hotovosti žalovanému částku 15.000 Kč a žalovaný se zavázal jí tuto částku vrátit zároveň s úrokem, náhradou nákladů na vyhodnocení úvěrového případu a poplatkem za inkaso plateb hotovosti jmenované společnosti ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1.948 Kč se splatností první splátky 22. 1. 2016. Dne 30. 11. 2017 došlo k postoupení pohledávky věřitele z uvedené smlouvy vůči žalovanému na [právnická osoba] [anonymizováno]. Dne 12. 12. 2017 došlo k dalšímu postoupení uvedené pohledávky, a to žalobci. Dne 10. 5. 2018 žalovaný písemně uznal co do důvodu i výše pohledávku žalobce ve výši 28.151,09 Kč vyplývající z výše uvedené smlouvy a došlo k dohodě mezi žalobcem a žalovaným ohledně splatnosti této částky 27 pravidelnými měsíčními splátkami po 1.000 Kč, přičemž první měla být zaplacena do 28. 5. 2018, a jednou splátkou ve výši 1.151,09 Kč, která měla být zaplacena dne 27. 8. 2020 (zjištěno z úvěrové smlouvy, ze smluv o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2017 a ze dne 12. 12. 2017, z oznámení původního věřitele žalovanému o postoupení pohledávky datovaného dnem 6. 12. 2017, z oznámení [právnická osoba] [anonymizováno]. žalovanému o postoupení pohledávky datovaného dnem 11. 1. 2018 a ze splátkové dohody ze dne 10. 5. 2018). Žalovaný se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 27. 7. 2018 a žalobce zbývající částku ve výši 27.151,09 Kč k uvedenému dni zesplatnil a vyzval žalovaného k její úhradě. (zjištěno z dopisu ze dne 7. 11. 2018) Dopisem ze dne 7. 11. 2018, označeným jako výzva před podáním žaloby, žalobce žalovaného vyzval k úhradě částky 27.151,09 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky od 28. 7. 2018 do zaplacení. (zjištěno z uvedeného dopisu a podacího archu) 5.) Předmětem tohoto řízení je žalobci postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení peněžních prostředků, na zaplacení sjednaných úroků, poplatků a úroků z prodlení, a to na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), a to jako spotřebitelský úvěr podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 věta první OZ úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 2053 OZ uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Podle § 1901 OZ stranám je na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 6.) Na základě zjištěných skutečností a za použití citovaných ustanovení právních předpisů dospěl soud k závěru, že žalobce prokázal svá tvrzení ohledně vzniku, přechodu a existenci své tvrzené pohledávky vůči žalovanému ve výši 23.120,78 Kč, proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci uhradit. Rovněž tak žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci úrok z prodlení z přiznané částky ve výši 9 % ročně, na který má žalobce nárok podle § 1970 OZ a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7.) Podle §142 odst.2 o.s.ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Vzhledem k tomu, že žalobce byl ve věci úspěšný pouze ohledně 85,15% původně žalované částky, jelikož ohledně částky 4.030,31 Kč, což je 14,85% žalované částky, byla žaloba vzata zpět bez zavinění žalovaného, má dle citovaného ustanovení proti žalovanému nárok na náhradu 70,30% účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady žalobce činily 2.055 Kč a spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1.087 Kč a v nákladech na právní zastoupení advokátem ve výši 968 Kč, z čehož odměna advokáta podle § 14b odst.1 bod 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, činí 600 Kč za 2 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí zastoupení a příprava a podání žaloby včetně všech doplnění a úprav), paušální náhrada hotových výdajů advokáta činí 200 Kč za uvedené 2 úkony právní služby po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrada 21% DPH, kterou z odměny a náhrad hotových výdajů musí platit, činí 168 Kč. Poměrná část těchto nákladů odpovídající 70,30 % z částky 2.055 Kč tak činí 1.445 Kč. 8.) Náklady na předžalobní výzvu zaslanou advokátem soud nepovažuje za účelně vynaložené vzhledem k tomu, že již v dopise ze dne 7. 11. 2018 byl žalovaný vyzván žalobcem prostřednictvím [právnická osoba] k úhradě žalované pohledávky a upozorněn na vymáhání pohledávky soudní cestou, pokud ji ve stanovené lhůtě nezaplatí. Tudíž náhradu těchto nákladů žalobci nepřiznal. Rovněž tak náklady na doplnění žaloby a zpětvzetí žaloby soud nepovažuje za účelně vynaložené, jelikož všechna rozhodná tvrzení mají být obsažena v žal