16 C 271/2018-96 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 11. 10. 2018 po jejím částečném zpětvzetí učiněném dne 17. 8. 2021, pro které bylo řízení částečné zastaveno usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], se žalobce domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 63.091 Kč, úrok z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 63.091 Kč od 9. 10. 2018 do zaplacení, částku 12.091,24 Kč a úrok ve výši 8. 85% ročně z částky 49.787,22 Kč od 28. 3. 2018 do zaplacení, kdy se žalobce domáhá tohoto úroku do doby, kdy úrok dosáhne částky 236.044 Kč. Žalobu odůvodnil tím, že žalované poskytl dne částku 50.000 Kč na základě smlouvy o úvěru. [číslo] kterou žalovaná podepsala dne 27. 9. 2017. Žalovaná byla na základě této smlouvy povinna poskytnutou částku zároveň s úrokem ve výši 151,58% ročně splatit ve 48 měsíčních splátkách po 4.098 Kč. Žalovaná sjednané splátky řádně neplatila, úvěr byl v důsledku toho zesplatněn. Celkově žalovaná na uvedenou smlouvu zaplatila částku 8.196 Kč. Žalobce tak požaduje dlužnou jistinu, úrok, smluvní pokuty, náhradu nákladů a úrok z prodlení. Dále uvedl, že schopnost žalované řádně hradit úvěr byla žalobcem prověřena na základě dokladů o příjmech, výpisech z bankovního účtu a prohlášení žalované. 2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum] a provedl dokazování ve věci, z něhož zjistil následující skutečnosti. 3. Žalobce je právnická osoba existující od [datum] a do předmětu jeho podnikání od [datum] patří i poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru. Dne 27. 9. 2017 uzavřel žalobce s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] ve které se žalobce zavázal poskytnout žalované částku 50.000 Kč a ona se zavázala tuto částku žalobci vrátit i s úrokem ve výši 151,58% ročně ve 48 měsíčních splátkách po 4.098 Kč. Zároveň byly ve smlouvě ujednány sankce za neplnění závazků žalované. Dle výpisu z účtu č. [bankovní účet] byla dne 2. 10. 2017 z tohoto účtu na účet žalované [číslo] [bankovní účet] vyplacena částka 50.000 Kč pod [variabilní symbol]. 4. Soudu byl předložen doklad označený jako„ hodnocení klienta“, v němž je uvedeno, že žalovaná má pravidelný čistý měsíční příjem 21.500 Kč, že výdaje žalované činí 3.410 Kč, jako životní minimum, 2.600 Kč na bydlení, 500 Kč na dopravu, 1.502 Kč na splátky u žalobce, že rezerva činí 1.000 Kč a u splátek jiných je uvedena„ 0“ a poté rukou„ 2000“ a že volné zdroje činí 12.488 Kč. V kolonce„ analýza schopnosti splácet“ je uvedeno, že inkaso nebylo doloženo. Z pracovní smlouvy, z dohod o změně této pracovní smlouvy a z výplatních pásek soud zjistil, že žalovaná byla v pracovním poměru od [datum] a od [datum] byl tento pracovní poměr sjednán na dobu neurčitou a že čistá mzda žalované za červen 2017 činila 22.281 Kč a za červenec 2017 činila 21.704 Kč. Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací ke dni 27. 9. 2017 hodnota skóre žalované činila 318 bodů, tzn. vyšší riziko. Dle výpisu záznamů z registru Solus ke dni 27. 9. 2017 žalovaná byla v prodlení s jednou dlužnou splátkou ve výši 8.358 Kč u spotřebitelského úvěru či splátkového prodeje. Dle výpisů z účtu žalované č. [bankovní účet] byl počáteční zůstatek na tomto účtu k 1. 7. 2017 - 95,39 Kč, kreditní položky 22.743 Kč, debetní položky 22.634,78 Kč, počáteční zůstatek k 1. 8. 2017 12,83 Kč a konečný zůstatek ke dni 31. 8. 2017 - 108,22 Kč. 5. Z výpisu z účtu [číslo] vedeného [právnická osoba] soud zjistil, že dne 5. 12. 2017 žalovaná na tento účet uhradila částku 8.196 Kč s variabilním symbolem [číslo]. 6. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že žalovaná již dne 17. 5. 2017 uzavřela s žalobcem smlouvu o úvěru [číslo] na základě níž jí žalobce poskytl částku 20.000 Kč a ona se zavázala mu tuto částku s úrokem splácet po 1.502 Kč měsíčně k 20. dni v měsíci, kdy podle tvrzení žalobce v žalobě v uvedené věci se žalovaná dostala do prodlení s první splátkou, třetí i čtvrtou splátkou, přičemž s třetí splátkou byla v prodlení 25 dnů. 7. Žalobce soudu předložil výzvu k zaplacení dlužných splátek ze dne 20. 2. 2018 a ze dne 23. 3. 2018, oznámení o okamžitém zesplatnění úvěru ze dne 26. 3. 2018, ale žádný doklad o doručení těchto písemností žalované. Žalobce soudu předložil předžalobní výzvu datovanou dnem 20. 9. 2018 a podací arch ze dne 21. 9. 2018, avšak žádný doklad o doručení této výzvy žalované. 8. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku, smluvních pokut a náhrady nákladů na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Podle § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo před změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Podle stávající judikatury Ústavního soudu (např. I. ÚS 3308/16, IV. ÚS 702/20) i rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C - 679/18 je soud povinen z moci úřední zkoumat, tedy nikoli pouze na základě námitky žalované, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy řádně prověřoval úvěruschopnost žalované a zda zjištěné okolnosti odůvodňovaly závěr žalobce, že žalovaná bude schopna řádně splácet sjednaný úvěr. Soud se proto zabýval těmito otázkami z úřední povinnosti a dospěl k závěru, že okolnosti na straně žalované budily pochybnosti, že žalovaná bude schopna sjednaný úvěr řádně splácet, neboť v době uzavření předmětného úvěru již měla u žalobce jiný nesplacený úvěr, který byla povinna splácet po částkách 1.502 Kč měsíčně a do zkoumání jejich poměrů se při splácení tohoto jiného úvěru dostala podle tvrzení žalobce několikrát do prodlení, přičemž s třetí splátkou do prodlení v délce 25 dnů, zároveň měla závazek po splatnosti vůči jinému subjektu ve výši 8.358 Kč, což vůbec není v dokladu o hodnocení poměrů uvedeno, na osobním účtu měla žalovaná na počátku měsíce července 2017 záporný zůstatek, na počátku měsíce srpna minimální zůstatek ve výši kolem 12 Kč a na počátku záři 2017, tj. měsíce, v němž byl úvěr poskytnut, záporný zůstatek kolem 108 Kč. Průměrná čistá mzda žalované se sice pohybovala kolem 21.500 Kč měsíčně, avšak soudu není jasné, na základě jakých dokladů žalobce došel ke zjištění, že jí z této mzdy zůstává jako„ volné zdroje“ částka 12.488 Kč a že měsíční výdaje žalované činí pouze 8.012 Kč, když žádný doklad o těchto zjištěných výdajích soudu nepředložil a ani v hodnocení neuvedl, z