5 C 29/2021-60 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, soudu doručenou zdejšímu soudu dne 28. 1. 2021, ve znění dle jejích doplnění, domáhal vůči žalovanému zaplacení částky 61.321 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody. 2. V žalobě uvedl, že žalovaný byl na základě trestního příkazu vydaného Okresním soudem v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a pravomocného a vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], uznán vinným ze spáchání přečinu poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, neboť žalobci svým jednáním způsobil škodu tím, že se dne [datum] pokusil vniknout do budovy železniční stanice v obci [obec] [číslo] kde páčil vstupní dveře a okno do místnosti výpravčího. V uvedeném trestním řízení však žalobce byl se svým nárokem v plné výši odkázán do řízení civilního. S ohledem na uvedenou škodu pak žalobce odkázal na daňový doklad společnosti [právnická osoba], č. [anonymizováno] a dokument Rekapitulace členění soupisu prací ze dne [datum]. Žalobce však dodal, že částka vyčíslená na faktuře je vyšší než způsobená škoda, neboť zahrnuje i částku ve výši 3.815 Kč za údržbu ústředního vytápění, přičemž tato s nutnými náklady na uvedení poškozených věcí do původního stavu nesouvisí, a v rámci žalobního návrhu nebyla uplatněna, respektive byla od nároku odečtena. Celková škoda na majetku žalobce vzniklá jednání žalovaného tak činí částku pouze 61.321 Kč. Žalobce žalovaného vyzval nejprve dopisem ze dne 17. 9. 2019 k zaplacení náhrady škody ve lhůtě do 30. 10. 2019, následně mu zaslal další dopis ze dne 18. 11. 2019, ve které žalovaného upomenul k úhradě škody ve lhůtě do 20. 12. 2019. Dopisem ze dne 26. 11. 2020 pak žalobce žalovanému zaslal předžalobní výzvu. Žalovaný si žádnou z uvedených písemností nepřevzal a náhradu škody žalobci neuhradil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 4. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobcem předložených listinných důkazů, kdy žalobce současně souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřil, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. s. ř.“) věc rozhodl, aniž nařizoval jednání. 5. K prokázání svých tvrzení žalobce doložil následující důkazy – trestní příkaz vydaný Okresním soudem v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rozsudek Okresního soudu v Břeclavi ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], rekapitulaci stavby ze dne 14. 2. 2019, krycí list soupisu prací ze dne 14. 2. 2019, rekapitulaci členění soupisu prací ze dne 14. 2. 2019, soupis prací ze dne 14. 2. 2019, fakturu – daňový doklad č. [anonymizováno] ze dne 15. 3. 2019, výpis z účtu ze dne 15. 4. 2019, žádost o úhradu škody ze dne 17. 9. 2019 s kopií poštovní obálky s datem 24. 9. 2019, upomínku žádosti o úhradu škody ze dne 18. 11. 2019 s kopií poštovní obálky s datem 25. 11. 2019, předžalobní výzvu ze dne 26. 11. 2020 s kopií poštovní obálky s datem 27. 11. 2020. 6. Na základě výše uvedeného trestního příkazu a rozsudku Okresního soudu v Břeclavi soud zjistil, že žalovaný byl uznán vinným mimo jiné tím, že se dne [datum] pokusil vniknout do budovy železniční stanice v obci [obec] [číslo] kdy páčil vstupní platové dveře a okno, čímž žalobci způsobil škodu ve výši 65.136 Kč. 7. Z uvedené žádosti o úhradu škody, upomínky k této žádosti a předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě náhrady škody ve výši 65.136 Kč, kdy mu tyto výzvy prokazatelně odeslal. 8. Z dokumentů označených jako„ rekapitulace stavby“,„ rekapitulace objektů stavby“,„ krycí list soupisu prací“,„ rekapitulace členění soupisu prací“, a„ soupisu prací“ soud zjistil, že tyto byly vyhotoveny pro účely vyčíslení oprav výplní a otvorů po vloupání a opravu kotle v [obec] [anonymizována dvě slova], kdy zadavatelem prací byl žalobce a zhotovitelem společnost [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno], přičemž všechny jmenované dokumenty byly vyčísleny na částku 65.136,06 Kč. 9. Z faktury – daňového dokladu č. [anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že dodavatel, společnost [právnická osoba], vystavil žalobci fakturu na částku celkem 134.565,52 Kč, přičemž z této představovala částka za provedené práce v [obec] [anonymizována dvě slova] právě částku 65.136,06 Kč. Platba přitom měla být provedena ve prospěch účtu [bankovní účet]. 10. Z výpisu z účtu č. [bankovní účet] ze dne [datum], soud zjistil, že dne 15. 4. 2019 byla odepsána částka ve výši 134.565,52 Kč ve prospěch účtu [bankovní účet], který byl uveden právě ve výše uvedené faktuře - daňovém dokladu č. [anonymizováno] ze dne [datum]. 11. Povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody), (§ 2894 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále „o.z.“). 12. Škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva (§ 2910 o.z.). 13. Škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích (§ 2951 odst. 1 o.z.). 14. Při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit (§ 2969 odst. 1 o.z.). 15. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci dospěl zdejší soud k závěru, že žalovaný svým protiprávním jednáním, za které byl na základě shora uvedeného trestního příkazu a pravomocného a vykonatelného rozsudku zdejšího soudu uznán vinným ze spáchání přečinu poškození cizí věci dle § 228 odst. 1 trestního zákoníku, zapříčinil vznik škody na majetku žalobce, jehož uvedení do předchozího stavu si vyžádalo opravy v celkové částce 61.321,06 Kč, vyplývající z doložených, výše jmenovaných důkazů po odpočtu nesouvisející úhrady ve výši 3.815 Kč za údržbu ústředního vytápění. Soud tak má za prokázané, že mezi jednáním žalovaného a vzniklou škodou existuje příčinná souvislost, výše náhrady škody uplatněná žalobcem v tomto řízení zcela koreluje s částkou žalobcem vynaloženou za účelem uvedení poškozených věcí do původního stavu, a soud tak žalobu považuje za důvodnou v celém rozsahu uplatněné částky 61.321 Kč, kterou žalovanému uložil k zaplacení ve prospěch žalobce, a to společně s úrokem z prodlení ode dne 30. 10. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 10 % ročně a ode dne 1. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v aktuálním znění. 16. Lhůtu k zaplacení soud stanovil v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř., a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku. 17. Soud v souladu s ust. § 4 odst. 1 písm. j) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, uložil žalobci povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 3.066 Kč v souladu s položkou 1 bodem 1. písm. b) sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 7 odst. 1 cit. zák), neboť soudní poplatek nebyl zaplacen současně s podáním žaloby. 18. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s ř., neboť žalobce měl ve věci plný úspěch a náleží mu náhrada nákladů řízení. Náklady žalobce potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva spočívají v nákladech za soudní poplatek z žaloby ve výši 3.066 Kč, a dále byla žalobci přiznána částka 600 Kč v souladu s vyhláškou č. 254/2015 Sb. dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., za dva úkony (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 300 Kč za úkon, a to ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Uvedená náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci tak činí výši celkem 3.666 Kč.