7 C 146/2021-61 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 8. 2020 domáhal zaplacení částky 58 450 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi původním věřitelem ([právnická osoba], [IČO], později [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným byla dne 17. 1. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut bezúčelový hotovostní úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli vedle poskytnutého úvěru rovněž poplatky spojené s poskytnutím úvěru v celkové výši 24 150 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž došlo k uzavření Smlouvy Poslední splátka byla splatná dne 17. 2. 2019. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že splátky úvěru řádně a včas nesplácel. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba], [IČO], která ji následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 postoupila na žalobce. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný částku v celkové výši 40 950 Kč, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč, neuhrazeného poplatku za správu úvěru ve výši 1 904 Kč, neuhrazeného inkasního poplatku ve výši 1 638 Kč a neuhrazeného úroku z úvěru ve výši 2 408 Kč. Žalobce dále požadoval smluvní pokutu ve výši 17 500 Kč, na kterou mu vznikl nárok v důsledku prodlení žalovaného. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce podáním ze dne 22. 7. 2021 vyjádřil souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 17. 1. 2018 a ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 1. 2018 má soud za prokázané, že mezi společností [právnická osoba] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 24 150 Kč ve 13 pravidelných měsíčních splátkách po 4 550 Kč s tím, že splatnost poslední splátky připadla na den 17. 2. 2019. V části V. Důsledky prodlení, bodu 4 Smlouvy si smluvní strany sjednaly pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěru povinnost žalovaného uhradit původnímu věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. 6. Z žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne 17. 1. 2018, z finanční analýzy a z credit scoringu bylo prokázáno, že původní věřitel se před uzavřením Smlouvy zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel z údajů získaných od žalovaného, které žalovaný řádně doložil pracovní smlouvou, výplatními páskami a smlouvou o nájmu, a dále z informací získaných nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Na základě výsledného credit scoringu bylo možné poskytnout žalovanému úvěr až do výše 70 000 Kč. 7. Z notářského zápisu ze dne [datum], sp. zn. NZ [číslo] bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným přešla na základě kupní smlouvy o koupi části závodu uzavřené dne 27. 9. 2018 ve formě notářského zápisu ze společnosti [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 a z přílohy [číslo] Seznam postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že původní věřitel jako postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na společnost [právnická osoba] jako postupníka. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 a ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2020 na žalobce. 10. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že žalovaný ke dni postoupení pohledávky na žalobce dlužil celkem 40 950 Kč. 11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 27. 7. 2020 ve spojení s poštovním podacím lístkem ze dne 27. 7. 2020 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila, že pohledávka byla postoupena na žalobce. 12. Z předžalobní upomínky a výzvy k plnění ve smyslu § 142a občanského soudního řádu ze dne 27. 7. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 27. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 72 896,54 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 14. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 15. Podle § 2048 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 16. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi původním věřitelem a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr uhradit spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru ve výši 24 150 Kč formou 13 pravidelných měsíčních splátek ve výši 4 550 Kč. Žalovaný svou smluvní povinnost nesplnil, neboť splátky úvěru řádně a včas nesplácel. Na základě výše uvedených smluv o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena původním věřitelem na společnost [právnická osoba], která ji následně postoupila na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce dlužnou částku, která se skládala z dlužné jistiny ve výši 35 000 Kč, dlužných nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 5 950 Kč a smluvní pokuty ve výši 17 500 Kč, nezaplatil. Žalovaný se nezaplacením úvěru řádně a včas dostal do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval ode dne následujícího po splatnosti poslední sjednané splátky do zaplacení. 18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobce sice částečným zpětvzetím žaloby v částce smluvní pokuty ve výši 5 022,50 Kč zavinil, že řízení bylo částečně zastaveno, jelikož se však jednalo o neúspěch pouze v nepatrné části předmětu řízení, přiznal soud žalobci nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v částce 19 492,10 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 540 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 63 472,50 Kč (původní výše žalované částky) sestávající z částky 3 660 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 27. 7. 2020) a z částky 1 830 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (odvolání proti usnesení o odmítnutí návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 010 Kč ve výši 2 942,10 Kč.