7 C 15/2021-24 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 13. 8. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 3 877 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení žalobce byla mezi původním věřitelem ([právnická osoba], registrační číslo [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]) a žalovanou dne 1. 9. 2016 uzavřena smlouva o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě se původní věřitel zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit nejpozději do 3. 10. 2016 Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách [anonymizováno], kde se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů a následně žalovaná odeslala původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Původní věřitel po posouzení schopnosti žalované úvěr splácet žádost žalované schválil, čímž došlo k uzavření Smlouvy. Úvěr byl žalované poskytnut převodem z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že úvěr ve sjednané lhůtě řádně nesplatila, přičemž na dluh dosud uhradila pouze částku ve výši 2 123 Kč, zbývající dlužnou částku ve výši 3 877 Kč přes výzvy původního věřitele a žalobce nezaplatila. Pohledávka za žalovanou byla na žalobce původním věřitelem postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce v žalobě souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Z prohlášení pro nového klienta a z potvrzení o provedené platbě ze dne 1. 9. 2016 má soud za prokázané, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě byl žalované dne 1. 9. 2016 poskytnut úvěr ve výši 6 000 Kč, a to bankovním převodem na účet, který žalovaná uvedla v žádosti o poskytnutí úvěru. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr uhradit nejpozději do 3. 10. 2016. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 12. 2019 a ze seznamu postupovaných pohledávek má soud za prokázané, že původní věřitel jako postupitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce jako postupníka. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 22. 1. 2020 bylo zjištěno, že [právnická osoba], žalované oznámila, že žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobce. 8. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 22. 1. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 22. 1. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 14 191 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 12. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi původním věřitelem a žalovanou byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku, na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 6 000 Kč, který se žalovaná zavázala vrátit nejpozději do 3. 10. 2016. Žalovaná však úvěr uhradila pouze zčásti, když na dluh uhradila částku 2 123 Kč. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě shora uvedené smlouvy o postoupení pohledávek postoupena původním věřitelem na žalobce. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a zbývající dlužnou částku ve výši 3 877 Kč nezaplatila. Žalovaná se nezaplacením úvěru řádně a včas dostala do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné částky 3 877 Kč ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti úvěru do zaplacení. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 877 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 22. 1. 2020) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.