7 C 172/2021-29 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 16. 4. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 8 400 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel s žalovaným dne 1. 11. 2016 prostřednictvím webových stránek www.crediton.cz smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému úvěr ve výši 7 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit nejpozději do 15. 1. 2017. V průběhu trvání Smlouvy byl žalovanému vyměřen poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1 400 Kč Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaný se nejdříve registroval na webových stránkách právního předchůdce žalobce, po dokončení registrace byl žalovanému vytvořen účet, k němuž měl na základě hesla přístup pouze žalovaný. Ten zaslal právnímu předchůdci žalobce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdce žalobce po posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet nahlédnutím do veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI žádost žalovaného schválil a zaslal mu návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru, který žalovaný akceptoval. Úvěr byl žalovanému poskytnut převodem na účet uvedený ve Smlouvě. Žalovaný své smluvní povinnosti nesplnil, neboť úvěr ve stanovené lhůtě nezaplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 1. 11. 2016 ve spojení s výpisem z firemního účtu právního předchůdce žalobce ze dne 1. 11. 2016 a z čl. 3 odst. 3.4.1 Všeobecných obchodních podmínek má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta dne 1. 11. 2016 převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], kdy variabilním symbolem bylo rodné číslo žalovaného. Žalovaný se zavázal zápůjčku právnímu předchůdci žalobce vrátit nejpozději do 16. 12. 2016. Ve Smlouvě byl dále sjednán poplatek za automatické prodloužení splatnosti zápůjčky ve výši 1 400 Kč. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 a ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021, jehož přílohou bylo i oznámení o postoupení předmětné pohledávky na žalobce, a z poštovního podacího lístku ze dne 2. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalobce žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce a současně žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 9 535,40 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným konkludentně, a to reálným poskytnutím finančních prostředků, smlouvu o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce své povinnosti ze Smlouvy řádně splnil a poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč. Žalovaný však ve lhůtě splatnosti zápůjčku právnímu předchůdci žalobce nevrátil. Současně byl žalovanému v souladu se smluvním ujednáním vyměřen poplatek ve výši 1 400 Kč za prodloužení splatnosti zápůjčky do 15. 1. 2017. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce. Žalovaný nereagoval ani na následnou předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 8 400 Kč nezaplatil. Žalovaný se nezaplacením zápůjčky řádně a včas dostal dnem následujícím po její splatnosti do prodlení, čímž od tohoto dne vznikl žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 400 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 2. 2. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.