7 C 250/2020-35 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou, která byla zdejšímu soudu doručena dne 23. 7. 2020, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 420 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Dle tvrzení žalobce byla mezi právním předchůdcem žalobce ([údaje o právním předchůdci žalobce] [anonymizována tři slova], [IČO]) a žalovanou dne 25. 8. 2016 uzavřena smlouva o půjčce č. 280709, na jejímž základě byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč, které byly žalované poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. Žalovaná se zavázala půjčku právnímu předchůdci žalobce uhradit společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 8 140 Kč formou 58 týdenních splátek po 335 Kč s tím, že splatnost poslední splátky byla stanovena na 5. 10. 2017. Žalovaná si dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění, za niž se zavázala zaplatit poplatek ve výši 290 Kč. Žalovaná porušila své smluvní povinnosti tím, že sjednané splátky řádně a včas nesplácela, přičemž za celou dobu trvání smlouvy až do okamžiku postoupení pohledávky uhradila pouze částky v celkové výši 2 010 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Ke dni postoupení činila dlužná částka celkem 17 420 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 11 000 Kč, z dlužného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 15,16 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 944,84 Kč a z dlužného poplatku za životní pojištění ve výši 260 Kč. Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o půjčce ze dne 25. 8. 2016 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 11 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou půjčku společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 140 Kč, které zahrnovaly poplatek za administrativní činnost ve výši 2 200 Kč, úrok ve výši 1 540 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 400 Kč. Žalovaná si dále zvolila doplňkovou službu životního pojištění [anonymizována dvě slova], za niž se zavázala uhradit poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 19 430 Kč se žalovaná zavázala uhradit v 58 týdenních splátkách po 335 Kč. 6. Z karty zákazníka ze dne 24. 8. 2016 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce se před uzavřením smlouvy zabýval posouzením schopnosti žalované splácet poskytnutou půjčku, přičemž vycházel z údajů uvedených žalovanou v kartě zákazníka, které byly žalovanou řádně doloženy příslušnými listinami. Z porovnání příjmů a výdajů domácnosti žalované přitom vyplývá, že příjmy její domácnosti po odečtení výdajů byly dostatečné k úhradě sjednaných týdenních splátek. 7. Ze Smluvních podmínek bylo zjištěno, že podle čl. 1 Smluvních podmínek v případě, že byla sjednána úhrada celkové dlužné částky v 58 splátkách, činí výše úrokové sazby 23,72 % ročně. Podle čl. 8 odst. 8.1 písm. a) Smluvních podmínek v případě prodlení zákazníka se zaplacením příslušné částky celkové dlužné částky vzniká úvěrujícímu právo požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v plné výši. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce jako postupníka. 9. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že ke dni postoupení pohledávky dlužila žalovaná částku v celkové výši 17 420 Kč. 10. Z dopisu: oznámení o postoupení pohledávky ze dne 6. 12. 2019 ve spojení s podacím lístkem ze dne 7. 1. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalované oznámil, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobce. 11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 7. 5. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 10. 5. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky v celkové výši 26 586,07 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu citovaného § 2390 a násl. občanského zákoníku. Na základě této smlouvy byla žalované poskytnuta zápůjčka ve výši 11 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 140 Kč a poplatkem za službu životního pojištění ve výši 290 Kč v pravidelných týdenních splátkách po 335 Kč. Jelikož žalovaná splátky řádně a včas nehradila, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a celou zápůjčku zesplatnil. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 17 420 Kč nezaplatila. Nárok žalobce na úrok ve výši 23,72 % ročně z dlužné jistiny vyplývá z čl. 1 Smluvních podmínek ve spojení s § 2392 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaná se nezaplacením zápůjčky řádně a včas dostala do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne 13. 10. 2017, kdy marně uplynula týdenní lhůta od splatnosti poslední sjednané splátky. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 420 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 7. 5. 2020) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.