8 C 156/2021-35 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil částku 3.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [obec a číslo], prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě dne [datum] poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 3.000 Kč, který měl žalovaný splatit nejpozději [datum]. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty převodem na jím označený účet. Žalovaný úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradil. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] přešla pohledávka za žalovaným na žalobce. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k plnění. Žalovaný se k žalobě nikterak nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobní tvrzení prokázal žalobce Smlouvou o spotřebitelském úvěru, Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Všeobecnými obchodními podmínkami pro smlouvy o zápůjčce, Dokladem o platbě převodem ze dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím lístkem. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovaným prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku smlouvu o zápůjčce (§ 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dále jen „o. z.“), na základě které poskytl žalovanému peněžní prostředky, které měl žalovaný ve sjednané lhůtě předchůdci žalobce vrátit, což neučinil ani zčásti. Protože postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému, aby žalobci zaplatil dlužnou částku ve výši 3.000 Kč. V důsledku prodlení žalovaného se splácením peněžitého dluhu, je žalovaný povinen zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalovanému. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dohromady 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dohromady 300 Kč, dále 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí 1.489 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.