16 C 149/2021-68 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou, soudu doručenou dne 30. 10. 2020, ve znění jejího doplnění, domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 24.000 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši sazby 8,25 % ročně z částky 24.000 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení, a to z titulu dlužného nájemného. Uvedla, že s žalovaným uzavřela dne 7. 8. 2018 nájemní smlouvu k bytu v jejím vlastnictví [číslo] na adrese [ [anonymizováno] ], kterou se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 10.000 Kč měsíčně na její účet vždy k 15. dni v měsíci, za který se nájemné platí. Za období od února do července roku 2020 nájemné činilo celkovou výši 60.000 Kč, avšak žalovaný za toto období zaplatil pouze částku 26.000 Kč, dluh na nájmu tak činí 34.000 Kč. Na tento dluh žalobkyně započetla jistotu zaplacenou žalovaným ve výši 10.000 Kč, proto celkový dluh ke dni skončení nájmu 28. 7. 2020 činí 24.000 Kč. 2. Žalobkyně doplnila, že žalovaný svůj dluh dle uznání dluhu ze dne 28. 7. 2020 co do důvodu a výše uznal, a současně bylo dohodnuto, že v případě nezaplacení byť jen jedné splátky dle uvedeného uznání dluhu, dojde ke ztrátě výhody sjednaných splátek. Žalovaný však dlužnou částku neuhradil ani na základě předmětného uznání, ani na základě další výzvy ze dne 21. 9. 2020. 3. Žalovaný se ve věci samé nevyjádřil. 4. Žalovaný se nevyjádřil k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalobkyně s takovým postupem souhlasila, proto soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě níže uvedených předložených listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutečnosti: 5. Z e-mailové komunikace soud zjistil, že dne 7. 1. 2021 zaslal žalovaný e-mail právní zástupkyni žalobkyně v reakci na obdrženou předžalobní výzvu ze dne 2. 10. 2020 s uvedením, že věc nechce řešit soudní cestou, na což mu e-mailem dne 8. 1. 2021 právní zástupkyně navrhla uzavření soudního smíru. 6. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [územní celek], [katastrální uzemí] [anonymizováno], soud zjistil, že jednotka [číslo] – byt nacházející se v budově [adresa], [list vlastnictví], stojící na parcele [číslo] LV [rok], je ve vlastnictví žalobkyně. 7. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne 7. 8. 2018 signované oběma účastníky soud zjistil, že žalobkyně, jakožto pronajímatelka, uzavřela se žalovaným, jakožto nájemcem, nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl nájem bytu [číslo] v budově [adresa] na pozemku p. [číslo] s počátkem nájmu od 3. 12. 2017 na dobu neurčitou, kdy měsíční nájemné činilo částku 10.000 Kč, a splatné bylo do 15. dne měsíce, za který se nájemné platí, a rovněž byla sjednána kauce ve výši 10.00 Kč. 8. Z uznání dluhu ze dne 28. 7. 2020, signovaného žalovaným, soud zjistil, že žalovaný uznal vůči žalobkyni svůj dluh na nájemném co do výše (výši 34.000 Kč), i co do důvodu (ze smlouvy o nájmu uzavřené mezi účastníky dne 7. 8. 2018), přičemž v rámci tohoto bylo ujednáno splácení ve splátkách ve výši 3.000 Kč měsíčně, vždy k 20. dni v měsíci, pod ztrátou výhody splátek při neuhrazení byť jedné splátky. 9. Z výpisu z účtu žalobkyně za období od 31. 1. 2020 do 31. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný od měsíce března do měsíce června roku 2020 uhradil žalobkyni částku celkem 26.000 Kč. 10. Z dohody o ukončení smlouvy o nájmu bytu ze dne 28. 7. 2020, signované oběma účastníky, soud zjistil, že ke dni 28. 7. 2020 došlo ke skončení nájmu bytu, a že žalovaný coby nájemce dluží žalobkyni coby pronajímateli k tomuto dni částku 34.000 Kč. 11. Předžalobní výzvou ze dne 21. 9. 2020 soud zjistil že, žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 34.000 Kč ve lhůtě 7 dní. 12. Z podacího lístku ze dne 23. 9. 2020 soud zjistil, že žalovanému byla výzva odeslána. 13. Z ostatních doložených důkazů soud nezjistil významné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci. 14. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobkyně jakožto vlastníka nemovité věci na zaplacení dlužného nájemného podle ustanovení § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vůči žalovanému, který nehradil řádně a včas sjednané nájemné, přestože nájemní vztah trval. 15. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 o. z.). 16. Uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá (§ 2053 o. z.). 17. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (ustanovení § 1968 věta první o. z.). 18. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (ustanovení § 1970 o. z.). 19. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 20. Za užití citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. 21. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jakožto vlastník předmětné nemovitosti – bytu, tento byt přenechala žalovanému k úplatnému užívání ve výši 10.000 Kč měsíčně na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 o. z., na dobu neurčitou. Žalovaný nehradil sjednané platby nájemného řádně a včas, přičemž z listiny o uznání dluhu co do důvodu a výše vzal soud za prokázané, že žalovaný svůj dluh vůči žalobkyni mimo řízení uznal, přičemž v samotném soudním řízení meritum věci nerozporoval. Soud vzal rovněž za prokázané, že za období od února do července roku 2020, tj. za 6 měsíců, vznikl žalovanému dluh na nájemném ve výši 60.000Kč. Jelikož žalovaný na uvedený dluh zaplatil ve splátkách částku 26.000 Kč, a dále žalobkyně na uvedený dluh započetla žalovaným uhrazenou kauci ve výši 10.000 Kč, má dluh v uplatněné výši částky 24.000 Kč za oprávněný. Soud proto žalobě jako důvodné vyhověl. Současně žalobkyni přiznal i požadovaný úrok z prodlení z částky 24.000 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně. Vzal za prokázané, že splatnost jednotlivých splátek měsíčního nájemného nastala vždy k 15. dni měsíce, za které se nájemné platí, přičemž požadovaný úrok je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť soudu je z úřední činnosti známo, že repo sazba České národní banky činila k prvnímu dni prvního pololetí roku 2020 2 %, a k prvnímu dni druhého pololetí roku 2020 sazba činila 0,25 % ročně, což odpovídá požadované výši úrokové sazby, zvýšené o 8 procentních bodů. 22. Žalobkyně, která měla ve věci úspěch, má právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. vůči žalovanému. Náklady žalobkyně potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva stanovil soud dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“), dle níž činí odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. sestávající z částky 2.060 Kč úkon, a to za tři úkony právní služby dle § 11 odst. 1, písm. a), písm. d) a. t. (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva a návrh ve věci samé), což činí částku 6.180 Kč na odměně, kdy k této náleží tři paušální náhrady výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., což činí částku 900 Kč. Advokátce žalobkyně přitom náleží též daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7.080 Kč, což činí částku 1.486,8 Kč. Za soudní poplatek žalobkyně zaplatila částku ve výši 1.360 Kč. Celkové náklady řízení, na jejichž náhradu má žalobkyně nárok, tak činí částku 9.926,8 Kč, kdy tato náhrada je splatná na účet právní zástupkyně žalobkyně (§149 odst. 1 o. s. ř.). 23. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).