16 C 46/2020-111 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne 27. 2. 2020 a upravenou dne 18. 5. 2020 se žalobce domáhal po 1. žalované zaplacení částky 21.738 Kč coby výživného na její dceru [celé jméno], [datum narození], (dále jen„ [jméno]“), na kterou v období od [datum] do [datum] platil žalobce z důvodu, že tato byla svěřena do pěstounské péče, příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Výživné požadoval ve výši odpovídající vyplacenému příspěvku na úhradu potřeb dítěte v uvedeném období. Žalobou podanou u [název soudu] dne [datum] a postoupenou zdejšímu soudu jako soudu místně příslušnému žalobce tentýž nárok uplatňoval vůči 2. žalovanému, a to coby otci [jméno]. Následně žalobce sdělil, že úhradu žalované částky požaduje po obou žalovaných společně a nerozdílně. Soud proto obě uvedené věci spojil do jednoho řízení usnesením č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a toto řízení je vedeno u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. 2. 1. žalovaná k žalobě uvedla, že rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] bylo stanoveno, že na [jméno] dluží výživné ve výši 500 Kč měsíčně za období od dubna 2015 do září 2017. Dlužné výživné za toto období bylo vyčísleno částkou 14.500 Kč. Ona od února 2018 pravidelně hradí běžné výživné ve výši 500 Kč měsíčně a taktéž pravidelně doplácí dlužné výživné ve výši 500 Kč měsíčně. Za toto období zaplatila celkem 26.000 Kč, z toho 13.000 Kč na běžné výživné a 13.000 Kč na dlužné výživné. Neuhrazené dlužné výživné tedy podle 1. žalované činí 1.500 Kč, které tato doplatí do 3 měsíců, tj. do června 2020. Běžné výživné pak 1. žalovaná běžně hradí. Zároveň uvedla, že uznává uplatněný nárok ve výši 8.303 Kč. 3. 2. žalovaný s žalobou nesouhlasil, žalobcem uplatněný nárok neuznal a uvedl, že on na [jméno] platí výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně, které mu byly vyměřeny v roce 2007. Dále uvedl, že od roku 2015 byl v insolvenčním řízení a v průběhu tohoto insolvenčního řízení platil toto výživné [jméno] jeho insolvenční správce. 4. Soud ve věci provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 5. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že [jméno] je dcerou obou žalovaných, že manželství žalovaných bylo rozvedeno rozsudkem [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] ke dni [datum], že rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla [jméno] svěřena do výchovy prarodičů [jméno] a [jméno] [příjmení], že 2. žalovanému byla uložena povinnost přispívat na její výživu od [datum] do budoucna částkou 2.000 Kč měsíčně k rukám prarodičů do každého 20. dne v měsíci předem a že 1. žalované žádné výživné pro [jméno] stanoveno nebylo. Dále soud z uvedeného spisu zjistil, že rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla tehdy nezletilá [jméno] svěřena do pěstounské péče svého dědečka [jméno] [příjmení], jelikož dne [datum] [jméno] [příjmení], babička [jméno], zemřela. Žádné další rozhodnutí o vyživovací povinnosti žalovaných ke [jméno] se již v uvedeném spise nenachází. [jméno] žila po smrti své babičky ve společné domácnosti se svým dědečkem [jméno] [příjmení], a to i v žalovaném období od [datum] do [datum], což soud zjistil z protokolů z ústního jednání sepsaných žalobcem dne [datum] s [jméno] a [jméno] [příjmení] a ze svědecké výpovědi [jméno] před soudem. 6. Rozhodnutím [anonymizována čtyři slova] ze dne [datum] byl [jméno] přiznán od [datum] sirotčí důchod po její babičce ve výši 5.806 Kč měsíčně, což soud zjistil z uvedeného rozhodnutí. Od ledna 2017 tento sirotčí důchod činil 5.991 Kč měsíčně, od ledna 2018 činil 6.262 Kč měsíčně a od ledna 2019 činil 6.954 Kč měsíčně, což soud zjistil z oznámení jmenovaného úřadu. 7. Dle potvrzení [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova], [jméno] byla ve školních letech 2015 2016, 2016 2017 a 2017 2018 studentkou této školy. Od školního roku 2018 2019 je studentkou [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], což soud zjistil z potvrzení této školy, ze svědecké výpovědi [jméno] a z tvrzení 1. žalované. 8. Rozhodnutím žalobce, kontaktní pracoviště [obec], ze dne [datum] spis. zn. [číslo], [číslo jednací] byl [jméno] přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 794 Kč měsíčně od [datum]. Rozhodnutím žalobce, kontaktní pracoviště [obec], ze dne [datum rozhodnutí] spis. zn. [číslo] [číslo jednací] byl tento příspěvek snížen od [datum] na částku 609 Kč měsíčně. Rozhodnutím žalobce, kontaktní pracoviště [obec], ze dne [datum rozhodnutí] spis. zn. [číslo] [číslo jednací] byl tento příspěvek zvýšen od [datum] na částku 998 Kč měsíčně. Rozhodnutím žalobce, kontaktní pracoviště [obec], ze dne [datum rozhodnutí] spis. zn. [číslo] [číslo jednací] byl tento příspěvek snížen od [datum] na částku 306 Kč měsíčně (zjištěno z označených rozhodnutí). Tyto příspěvky byly žalobcem [jméno] řádně vypláceny, což soud zjistil z přehledu vyplacených dávek. 9. Z rozsudku [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] soud zjistil, že 1. žalované byla uložena povinnost platit sestře [jméno] s účinností od [datum] výživné ve výši 2.000 Kč měsíčně. 10. Rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byla 1. žalovaná shledána vinnou, že v době od dubna 2015 do září 2017 včetně v [obec], [obec] a jinde neplnila vůbec svoji zákonnou vyživovací povinnost vůči své dceři [jméno] v částce 500 Kč měsíčně splatné nejprve k rukám prarodičů, jímž byla svěřena do výchovy, a následně k rukám [jméno] [příjmení], jemuž byla svěřena do pěstounské péče a jež jí vyplývala z občanského zákoníku a byla stanovena předběžnou otázkou dle § 9 odst. 1 trestního řádu, čímž na výživném za shora uvedené období ke dni vydání uvedeného rozsudku dlužila částku 14.500 Kč (zjištěno z uvedeného rozsudku). 11. Z výplatních lístků 1. žalované, z přehledu srážek ze mzdy ve spojení s tvrzením 1. žalované a svědeckou výpovědí [jméno] soud zjistil, že za období od února 2018 do května 2019 včetně bylo 1. žalované sraženo ze mzdy celkem 13.000 Kč na výživné na [jméno], přičemž polovina z této částky byla určena na dluh na výživném dle výše zmíněného trestního rozsudku a druhá polovina byla určena na běžné výživné [jméno]. Z uvedeného vyplývá, že na běžné výživné v žalovaném období tak bylo uhrazeno 6.500 Kč. 12. 1. žalovaná soudu předložila kopie pokladních dokladů, kterými prokazovala, že dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] zaplatila k rukám [jméno] celkově částku 11.000 Kč jako výživné za měsíce duben 2019 až březen 2020. [jméno] však v rámci své svědecké výpovědi uvedla, že jí 1. žalovaná v dubnu předala částku 2.000 Kč a pak, neví kdy, ještě částku 1.000 Kč a že žádné další částky jí 1. žalovaná nedala. Zároveň popřela pravost podpisů, které měly být na předložených dokladech jejími podpisy a podpis na dokladu z [datum] zpochybnila. Vzhledem k tomu, že 1. žalovaná soudu nepředložila originály (prvopisy) těchto dokladů, nebylo možno provést důkaz k ověření pravosti podpisů [jméno] na těchto dokladech. 13. 1. žalovaná vůči své dceři [jméno] dne [datum] prohlásila, že uznává dlužné výživné ve výši 8.000 Kč, které jí zaplatí ve splátkách na její osobní účet, což soud zjistil z čestného prohlášení a ze svědecké výpovědi [jméno] 14. Na základě návrhu 1. žalované a jejího manžela jim bylo povoleno oddlužení manželů, a to usnesením [název soudu] č. j. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum], což soud zjistil z uvedeného usnesení. 1. žalovaná a její manžel v návrhu ze dne [datum] na oddlužení uvedli, že v roce 2018 měla 1. žalovaná příjem ze mzdy u zaměstnavatele [právnická osoba] v celkové výši 115.341 Kč, v období od ledna do května 2019 včetně činil její příjem ze mzdy 29.012 Kč, od května do září 2019 pobírala podporu v nezaměstnanosti v celkové výši 18.718 Kč a příjem ze mzdy za září a říjen 2019 činil 23.272 Kč 1. žalovaná v návrhu uvedla, že vůči [jméno] má vyživovací povinnost ve výši 500 Kč měsíčně. Zároveň v tomto návrhu bylo uvedeno, že měsíční postižitelná částka z příjmů 1. žalované ve výši 14.048 Kč může činit 4.008 Kč a z příjmů manžela ve výši 26.494 Kč může činit 12.304 Kč (zjištěno z uvedeného návrhu). 15. Na základě návrhu 2. žalovaného bylo povoleno dne [datum] jeho oddlužení, jehož podmínky 2. žalovaný splnil, což soud zjistil z usnesení [název soudu] č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a z usnesení téhož soudu ze dne č. j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]. V návrhu na povolení oddlužení 2. žalovaný uvedl, že má založenu vyživovací povinnost ke [jméno] ve výši 2.000 Kč měsíčně (zjištěno z uvedeného návrhu). 16. Podle § 47f odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů účinném do 30. 6. 2021, (dále jen„ ZPOD“) nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující nebo do péče fyzické osoby podle § 953 občanského zákoníku. Podle odst. 2 nárok na příspěvek na