16 C 70/2021-77 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], coby jistiny a smluvní pokuty, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku 9,1 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [bankovní účet], kdy část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část úvěru byla žalovanému poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet. Úrok byl sjednán v sazbě 9,1 % ročně. Žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil pouze částku [částka]. Pohledávka úvěrujícího z uvedené smlouvy vůči žalovanému byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Jelikož žalovaný nic dalšího na uvedenou smlouvu o úvěru neuhradil, domáhá se žalobce nároků vyplývajících z uvedené smlouvy touto žalobou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce. Žalovaný svou nepřítomnost neomluvil, ale podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání splněny nebyly. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. [právnická osoba] je bankou a existuje od [datum], byť původně podnikala pod jiným názvem. Žalobce existuje od [datum] (zjištěno z obchodního rejstříku). 4. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] podepsané žalovaným, z listiny nazvané„ Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Konsolidace půjček“ ze dne [datum] ve spojení s produktovými podmínkami a z výpisu z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] za září [rok] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla na základě návrhu žalovaného toho dne uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se jmenovaná banka zavázala poskytnout žalovanému dne [datum] úvěr ve výši [částka], a to částečně za účelem úplné úhrady dluhu žalovaného vůči jmenované bance, evidovaných na úvěrovém účtu č. [bankovní účet], kdy částka [částka] měla být odeslána ve prospěch tohoto úvěrového účtu, a zbytek měl být zaslán ve prospěch běžného účtu č. [bankovní účet] neúčelově, což vše banka splnila již dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 9,10 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách po [částka] včetně pojištění vždy k 20. dni v měsíci, počínaje dnem [datum], a to až do zaplacení celkové částky [částka]. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný měl průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce [částka], že celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí [částka], že žalovaný nemá žádné vyživované osoby, že nemá srážky ze mzdy ani jiné měsíční splátky a že má u jmenované banky úvěr vedený na účtu [číslo] s měsíční splátkou [částka] a s úvěrovým rámcem [částka]. Žádné další údaje o běžných výdajích žalovaného v této žádosti uvedeny nejsou. 5. Z upomínky ze dne [datum], z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne [datum] a z upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že jmenovaná banka opakovaně zasílala žalovanému výzvy k úhradě dlužných částek. Z dokumentu označeného jako„ oznámení o prohlášení úvěru za splatný“ ze dne [datum] soud zjistil, že jmenovaná banka úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že uvedené oznámení o prohlášení úvěru za splatný bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou ve smlouvě. Z výpisu z úvěrového účtu ze dne vystavení [datum] soud zjistil, že jmenovaná banka evidovala jako dluh vůči žalovanému jistinu ve výši [částka], smluvní úrok ve výši [částka], úrok z prodlení z jistiny [částka], úrok z prodlení z úroku [částka] a poplatky, pojištění a smluvní pokuty ve výši [částka]. Z platební historie týkající se uvedené smlouvy soud zjistil, že jmenovaná banka evidovala ke dni [datum] dluh žalovaného z uvedené smlouvy ve výši [částka]. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a její přílohy [číslo] – seznam postupovaných pohledávek, a k ní vztahující se dohody z téhož dne uzavřené mezi jmenovanou bankou a žalobcem, jakož i z potvrzení jmenované banky o postoupení pohledávek ze dne [datum], soud zjistil, že jmenovaná banka jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy na žalobce jako postupníka. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že jmenovaná banka toto postoupení pohledávky žalobci oznámila žalovanému. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce a vyrozuměl jej rovněž o postoupení pohledávky. 6. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaného úroku, sjednaných poplatků a smluvní pokuty na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. 7. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeh