5 C 283/2018-289 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhala vůči žalované zaplacení částky 137.360 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od [datum] do zaplacení. Uvedla, že žalovaná jako advokátka převzala na základě plné moci z [datum] právní zastoupení žalobkyně proti [jméno] [příjmení], [datum narození], mj. ve věci vypořádání jejich podílového spoluvlastnictví včetně vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu. Žalobkyně a [jméno] [příjmení] byli do [datum] podílovými spoluvlastníky budovy [adresa] na ulici [ulice a číslo] na pozemku parc. č. St. [číslo] v obci a k. ú. [okres], zapsané na [list vlastnictví] (dále také„ nemovitost“). Dne [datum] podala žalovaná v zastoupení žalobkyně u Okresního soudu v Břeclavi žalobu na zrušení a vypořádání tohoto podílového spoluvlastnictví. Soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [číslo jednací], podílové spoluvlastnictví zrušil, nemovitost přikázal do vlastnictví žalobkyně a uložil jí vyplatit [jméno] [příjmení] na náhradu jeho podílu částku 1.180.000 Kč tak, že částka 600.000 Kč bude uhrazena do patnácti dnů od právní moci rozsudku a částka 580.000 Kč do dvou měsíců od právní moci rozsudku. 2. Dále žalovaná v zastoupení žalobkyně podala dne [datum] žalobu na zaplacení částky 77.000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení za užívání předmětné nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení], a to dle podání ze dne [datum] pouze za období od [datum] do [datum]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žaloba zamítnuta s tím, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně rozsudek soudu 1. stupně zrušil a věc vrátil soudu, který dne [datum rozhodnutí] rozhodl rozsudkem č. j. [číslo jednací], jímž byla žalovanému [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 34.067 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] do zaplacení a ohledně částky 42.933 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně od [datum] byla žaloba zamítnuta. Při převzetí právního zastoupení dne [datum] byla žalovaná žalobkyní informována, že [jméno] [příjmení] užívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu od ledna [rok] a žalovaná měla dle pokynu žalobkyně vymáhat toto bezdůvodné obohacení za období od ledna [rok] do budoucna, tedy do faktického ukončení nadužívání. Žalovaná však proti pokynu žalobkyně žalovala za období od [datum] do [datum], a to pro nadužívání v podobě nájemního vztahu s manželi [příjmení], žádná žaloba ve vztahu k užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení] podána nebyla. K ukončení faktického nadužívání došlo ke dni [datum]. V důsledku této nesprávné a proti pokynu žalobkyně podané žaloby je právo na vydání bezdůvodného obohacení spočívající v nadužívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení] za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] promlčeno. 3. Žalobkyni vznikla v příčinné souvislosti s profesním pochybením žalované škoda, která spočívá právě v promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení v užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu [jméno] [příjmení], která by nevznikla, pokud by se žalovaná řídila pokyny žalobkyně. Znaleckým posudkem [titul] [jméno] [příjmení] byla stanovena obvyklá cena nájmu předmětné nemovitosti v období od [datum] do [datum] ve výši 119.000 Kč, tedy nájem činil 9.900 Kč měsíčně, tj. přibližně 5.000 Kč měsíčně, kdy jedna polovina připadala na žalobkyni. Škoda, která žalobkyni vznikla spočívá v promlčeném bezdůvodném obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 35.000 Kč (nezažalované nadužívání [jméno] [příjmení]), v promlčeném bezdůvodném obohacení za období od [datum] do [datum] ve výši 20.000 Kč (nezažalovaný nájemní vztah manželů [příjmení] než začali hradit nájemné žalobkyni) a v promlčeném bezdůvodném obohacení od [datum] do [datum] [anonymizováno] ve výši 80.000 Kč. 4. V souvislosti se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví podala žalovaná žalobkyni nesprávnou právní radu, kdy ji ve spojitosti se zrušením podílového spoluvlastnictví a přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně sdělila, že tato nebude povinna zaplatit daň z nabytých nemovitých věcí. Žalobkyně se touto radou v dobré víře řídila a v zákonné lhůtě nepodala daňové přiznání. To podala až na výzvu finančního úřadu dne [datum], tedy 442 dnů po stanovené lhůtě pro podání daňového tvrzení, resp. 435 dnů prodlení následujících po pěti pracovních dnech stanovené lhůty. Za opožděné tvrzení daně byla žalobkyni vyměřena pokuta ve výši 2.360 Kč. 5. Žalobkyně odkázala na ust. § 5 a § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) a dále na ust. § 16 odst. 1 a § 24 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o advokacii“) s tím, že z rozhodovací praxe vyplývá, že odpovědnost za škodu způsobenou advokátem v souvislosti s výkonem advokacie vychází z odpovědnosti bez zřetele na zavinění a je založena na současném splnění předpokladů, jimiž jsou výkon advokacie, vznik škody a příčinná souvislost mezi výkonem advokacie a vznikem škody, jde o objektivní odpovědnost a v této souvislosti odkázala na judikaturu Nejvyššího soudu ČR. Příčinná souvislost mezi porušením povinnosti advokátem při výkonu advokacie a vznikem škody je dána tehdy, jestliže nebýt pochybení advokáta, byl by jeho klient (poškozený) v soudním řízení (zcela nebo z části) úspěšný, důkazní břemeno v tomto směru leží na poškozeném, který musí prokázat, že jeho subjektivní právo existovalo a že při řádném výkonu advokacie by se svého práva u soudu domohl. V řízení o náhradě škody způsobené advokátem soud jako předběžnou otázku řeší, zda by poškozený při řádném postupu advokáta svůj nárok prosadil. Žalobkyni v příčinné souvislosti s profesními pochybeními žalované vznikla škoda, která by ji jinak nevznikla, ke vzniku škody došlo vzhledem ke konkrétním okolnostem případu, které byly žalované známy, při nevynaložení dostatečné odborné péče, žalovaná nechránila řádně a svědomitě práva a oprávněné zájmy žalobkyně, když postupovala v rozporu s pokyny klientky. 6. Splatnost pohledávky celkem ve výši 137.360 Kč nastala v návaznosti na zaslání předžalobní upomínky, která byla žalované doručena dne [datum] s výzvou k náhradě škody do sedmi dnů od doručení, tedy nejpozději do [datum], od [datum] se žalovaná ocitla se zaplacením dlužné částky v prodlení; na předžalobní výzvu z [datum] žalovaná nijak nereagovala. 7. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Uvedla, že ve všech věcech postupovala zcela v souladu s pokyny žalobkyně, která se účastnila všech jednání u soudu, nikdy nevznesla vůči žalované jakékoliv námitky, o všech jednáních byla informována a všechna rozhodnutí obdržela. Žalobkyně nikdy nedokázala doložit podklady pro podání žalob, žalovaná si proto musela stovky listin kopírovat sama. Žalobkyně byla dostatečně informována o běhu promlčecích lhůt. Žalovaná nároky žalobkyně uplatnila u soudu, žaloby byly vyřízeny v její prospěch, což nesvědčí o jakémkoli pochybení žalované. Tvrzení žalobkyně, že nebyla poučena o své daňové povinnosti je obrovskou nehorázností, neboť předmětem poskytování právní pomoci v případě vypořádání podílového spoluvlastnictví nebylo zastupování v daňovém řízení a žalobkyně byla o povinnosti přiznat daň a zaplatit ji informována ještě před vypořádáním podílového spoluvlastnictví za přítomnosti [celé jméno svědkyně], která zprostředkovávala prodej nemovitostí, jichž se žalobkyně stala výlučnou vlastnicí. Namítla promlčení uplatněných nároků, kdy se jedná o nárok na náhradu škody vyplývající z nároků a právních vztahů vzniklých před účinností nového občanského zákoníku, a to dle zákona č. 40/1964 Sb. 8. V podrobnostech žalovaná uvedla, že za žalované období od [datum] do [datum], za které je uplatněna částka ve výši 35.000 Kč, ji žalobkyně zplnomocnila k zastupování v celém komplexu otázek, a to nejen za úhradu za nadužívání nemovitostí ve vlastnictví a spoluvlastnictví žalobkyně, ale i vyřešení otázky půjčky, placení výživného a vypořádání podílového spoluvlastnictví, přičemž tyto otázky na sebe navazovaly. Oba podíloví spoluvlastníci se spor rozhodli řešit tak, že bude uzavřena kupní smlouva za účelem prodeje nemovitostí ve výlučném a podílovém spoluvlastnictví žalobkyně, která měla být podepsána dne [datum] a v kupní ceně měla být v podílu žalobkyně již zahrnuta částka za nadužívání nemovitostí [jméno] [příjmení]. Ten se však k podpisu budoucí kupní smlouvy nedostavil a prodej odmítl. Žalovaná mu v zastoupení žalobkyně dne [datum] zaslala pokus o smír týkající se všech uvedených otázek, který nepřevzal, proto byl vyzván dalšími dopisy, převzal ale až dopis z [datum]. Teprve když [jméno] [příjmení] nereagoval na podání prostřednictvím žalované, požadovala žalobkyně podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení a ta byla podána teprve poté, kdy