6 C 240/2021-56 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 21. 7. 2021 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 17.729 Kč sestávající se z jistiny ve výši 14.999 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč, poplatku za prodloužení splatnosti ve výši 1.485 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 300 Kč a smluvní pokuty ve výši 3% z nezaplacené jisty, tj. ve výši 450 Kč. Žalobce dále požadoval kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 64,11 Kč a zákonné úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17.729 Kč od 21. 7. 2021 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnil tím, že dne 29. 10. 2020 uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které žalované poskytl úvěr ve výši 15.000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 495 Kč do 30 dnů od jeho poskytnutí. Žalované byl úvěr poskytnut zasláním na jeho účet uvedený ve smlouvě o úvěru, a to dne 29. 10. 2020. Žalovaná si v souladu se smlouvou požádala o prodloužení splatnosti o 30 dní, za což jí byl naúčtován poplatek ve výši 1.485 Kč. Žalovaná na svůj závazek zaplatila pouze 1 Kč dne 21. 12. 2020, zbývající část dluhu, ani přes upomínky ze strany žalobce, nezaplatila. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. Žalovaná se k jednání nařízenému na den 14. 2. 2022 bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání jí bylo doručeno dne 20. 12. 2021. K jednání soudu se nedostavili ani žalobce a jeho právní zástupce, kteří se ovšem z neúčasti na jednání omluvili, a soud proto na základě ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků řízení. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Z úvěrové smlouvy ze dne 29. 10. 2020 má soud za prokázané, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a žalovanou a jejím předmětem bylo poskytnutí zápůjčky ve výši 15.000 Kč, které měla žalovaná vrátit do 30 dnů od poskytnutí spolu s poplatkem ve výši 495 Kč. Poplatek za odklad splatnosti byl stanoven pevnou částku 1.485 Kč. Ve smlouvě byla rovněž sjednána smluvní pokuta za porušení smluvních povinností a možnost žalobce požadovat účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním dluhu. Z výpisu z čerpání, potvrzení o provedené platbě a výpisu z účtu, má soud za prokázanou výši zaplacené částky a výši dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 6. 2021 ve spojení s příslušným dokladem o jejím odeslání, má soud za prokázané, že žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovanou k úhradě dlužné částky. Podle ust. § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občasnký zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. Podle ust. § 2395 o.z., se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce, nikoli smlouva o úvěru, neboť tato postrádá podstatnou náležitost, a to povinnost úvěrovaného zaplatit z úvěru úroky (§2395 o.z.). Žalobce tedy poskytl žalované dne 29. 10. 2020 zápůjčku ve výši 15.000 Kč, a to bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit do 30 dnů, přičemž splatnost si za poplatek prodloužila. Žalovaná svůj dluh řádně nehradila a dostala se do prodlení, čímž vznikl žalobci nárok na zaplacení smluvně sjednané smluvní pokuty z dlužné jistiny ve výši 3 %, tj. 450 Kč a dále nárok na zaplacení nákladů za upomínání ve výši 300 Kč (3x 100 Kč). Soud po zhodnocení všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí zcela vyhověl. Žalobci byly přiznány i zákonné úroky z prodlení, neboť se žalovaná ocitla v prodlení s plněním peněžitého dluhu vůči žalobci (§1970 o. z.). Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení celkem částku 2.252 Kč. Tato částka zahrnuje odměnu advokáta ve výši 900 Kč (3x odměna po 300 Kč dle ust. §14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif) a náhradu hotových výdajů ve výši 300 Kč (3x náhrada po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, spočívající v převzetí věci, sepisu žaloby a sepisu předžalobní upomínky); a z těchto všech částek 21% DPH dle ust. § 137 odst. 3 o.s.ř. v celkové výši 252 Kč a žalobcem zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.