7 C 122/2022-29 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 31. 1. 2022 domáhal zaplacení částky 518 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobce vznikl jeho nárok z titulu pojistné smlouvy [číslo] (dále jen„ Smlouva“), jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů a na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 1 060 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný pojistné řádně nehradil, vyzval jej žalobce k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na možnost zániku pojištění v případě, že dlužné pojistné nebude zaplaceno ani v náhradní lhůtě stanovené v upomínce. Jelikož žalovaný neuhradil dlužné pojistné ani v žalobcem dodatečně poskytnuté lhůtě, došlo ke dni 3. 11. 2020 k zániku pojištění. Žalovaný dlužil na pojistném ke dni zániku Smlouvy částku ve výši 318 Kč. Žalobce dále požadoval poplatek ve výši 200 Kč za odeslání upomínky k úhradě dlužného pojistného. Žalovaný přes výzvu žalobce dlužnou částku v celkové výši 518 Kč nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Z pojistné smlouvy – pojištění majetku a odpovědnosti občanů [číslo] ze dne 14. 7. 2011 má soud za prokázané, že žalobce jako pojistitel a žalovaný jako pojistník uzavřeli pojistnou smlouvu s počátkem pojištění ke dni 15. 7. 2011, jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů a na jejímž základě se žalovaný zavázal hradit roční pojistné ve výši 1 060 Kč. 6. Ze Sazebníku poplatků platného od 1. 1. 2020 soud zjistil, že výše poplatku za upomínku dlužného pojistného po zániku pojištění činila 200 Kč. 7. Z upomínky dlužného pojistného ze dne 13. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužného pojistného ve výši 1 110 Kč a upozornil jej, že pokud nebude dlužné pojistné uhrazeno nejpozději do 1. 11. 2020, pojištění marným uplynutím této lhůty zanikne. 8. Z informace o zániku pojistné smlouvy ze dne 15. 11. 2020 soud zjistil, že žalobce žalovanému oznámil, že pojištění dne 2. 11. 2020 zaniklo z důvodu nezaplacení dlužného pojistného. 9. Z informace o nedoplatku pojistného po zániku pojistné smlouvy ze dne 19. 12. 2020 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužného pojistného po zániku Smlouvy ve výši 518 Kč zahrnující i poplatek za zaslání této upomínky ve výši 200 Kč. 10. Z výzvy k plnění ze dne 19. 1. 2022 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 20. 1. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 518 Kč, která se skládala z dlužného pojistného ve výši 318 Kč a nákladů na upomínání ve výši 200 Kč, a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 11. Podle § 2 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ zákon č. 37/2004 Sb.“), je pojistná smlouva smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. 12. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 37/2004 Sb. má pojistitel právo na pojistné za pojistnou dobu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo nebylo-li v pojistné smlouvě dohodnuto jinak. 13. Podle § 20 zákona č. 37/2004 Sb. nestanoví-li tento zákon jinak, zaniká soukromé pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc. Upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik soukromého pojištění v případě nezaplacení dlužného pojistného. Lhůtu podle věty první lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. 14. Podle § 517 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 517 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. 15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva ve smyslu citovaného § 2 a násl. zákona č. 37/2004 Sb., jejímž předmětem bylo pojištění majetku a odpovědnosti občanů. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal hradit žalobci pojistné ve výši 1 060 Kč. Pojištění zaniklo s účinky ke dni 2. 11. 2020 z důvodu nezaplacení dlužného pojistného ani ve lhůtě stanovené ve výzvě žalobce ze dne 13. 9. 2020. Ke dni zániku Smlouvy dlužil žalovaný na pojistném částku ve výši 318 Kč. V souladu s platným sazebníkem poplatků byl žalovanému v důsledku jeho prodlení s hrazením pojistného vyměřen poplatek za zaslání upomínky ve výši 200 Kč. Žalovaný přes opakované výzvy žalobce dlužnou částku ve výši 518 Kč nezaplatil. Žalovaný se nezaplacením pojistného řádně a včas dostal do prodlení, čímž vznikl žalobci v souladu s § 517 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužného pojistného ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 142/1994 Sb., který žalobce požadoval ode dne 16. 7. 2020, kdy se dostal do prodlení s úhradou splátky pojistného, do zaplacení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 147,78 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 318 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 19. 1. 2022) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 618 Kč ve výši 129,78 Kč. 17. Soud pro úplnost uvádí, že hmotněprávně posoudil projednávaný spor v návaznosti na přechodné ustanovení obsažené v ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle právních předpisů účinných do 31. 12. 2013.