7 C 157/2022-35 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 1. 4. 2022 domáhal zaplacení částky ve výši 28 462,37 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 26. 8. 2016 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce vrátit společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 11 100 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 406 Kč formou 58 týdenních splátek po 457 Kč s tím, že splatnost poslední splátky byla stanovena na 6. 10. 2017. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dále uzavřena smlouva o půjčce [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce vrátit společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 8 880 Kč a poplatkem za doplňkovou službu životního pojištění ve výši 290 Kč formou 58 týdenních splátek po 365 Kč s tím, že splatnost poslední splátky byla stanovena na 26. 12. 2017. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že sjednané splátky řádně a včas nesplácel, neboť v případě smlouvy [číslo] uhradil pouze částku ve výši 10 297,84 Kč a v případě smlouvy [číslo] pouze částku ve výši 4 500 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným na žalobce. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka v případě smlouvy [číslo] celkem 16 208,16 Kč s tím, že žalovaný před podáním žaloby uhradil na dluh částku ve výši 4 136,43 Kč. Žalobce tedy z titulu smlouvy [číslo] požadoval po žalovaném zbývající dlužnou jistinu ve výši 12 290,99 Kč. V případě smlouvy [číslo] činila dlužná částka ke dni podání žaloby celkem 16 171,38 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 4 171,38 Kč. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 28 462,37 Kč nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 26. 8. 2016 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 11 100 Kč, které zahrnovaly poplatek za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úrok ve výši 2 100 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Žalovaný si dále ve smlouvě zvolil doplňkovou službu [anonymizována dvě slova], za niž se zavázal uhradit poplatek ve výši 406 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 26 506 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 457 Kč. V článku 1, odst. 1.2 smluvních podmínek si smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu, která v případě sjednání úhrady dlužné částky v 58 splátkách činila 23,72 % ročně. V článku 8, odst. 8.1 písm. a) Smluvních podmínek soud zjistil, že účastníci si sjednali pro případ prodlení žalovaného se zaplacením sjednaných splátek právo právního předchůdce žalobce požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. 6. Z karty zákazníka ze dne 26. 8. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy [číslo] se zabýval posouzením schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel z údajů uvedených žalovaným v kartě zákazníka, které byly žalovaným řádně doloženy příslušnými listinami. Z porovnání příjmů a výdajů domácnosti žalovaného přitom vyplývá, že příjmy jeho domácnosti po odečtení výdajů byly dostatečné k úhradě sjednaných týdenních splátek. 7. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne 15. 11. 2016 bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 8 880 Kč, které zahrnovaly poplatek za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč, úrok ve výši 1 680 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 800 Kč. Žalovaný si dále ve smlouvě zvolil doplňkovou službu [anonymizována dvě slova], za niž se zavázal uhradit poplatek ve výši 290 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 21 170 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 365 Kč. V článku 1, odst. 1.2 smluvních podmínek si smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu, která v případě sjednání úhrady dlužné částky v 58 splátkách činila 23,72 % ročně. V článku 8, odst. 8.1 písm. a) Smluvních podmínek soud zjistil, že účastníci si sjednali pro případ prodlení žalovaného se zaplacením sjednaných splátek právo právního předchůdce žalobce požadovat zaplacení celého zbývajícího dosud neuhrazeného dluhu v úplné výši. 8. Z karty zákazníka ze dne 15. 11. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy [číslo] se zabýval posouzením schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel z údajů uvedených žalovaným v kartě zákazníka, které byly žalovaným řádně doloženy příslušnými listinami. Z porovnání příjmů a výdajů domácnosti žalovaného přitom vyplývá, že příjmy jeho domácnosti po odečtení výdajů byly dostatečné k úhradě sjednaných týdenních splátek. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil obě pohledávky za žalovaným na žalobce jako postupníka. 10. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že ke dni postoupení pohledávky dlužil žalovaný v případě smlouvy [číslo] částku v celkové výši 16 208 Kč a v případě smlouvy [číslo] částku v celkové výši 16 670 Kč. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019 ve spojení s podacím lístkem ze dne 13. 12. 2019 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávek na žalobce. 12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 3. 9. 2020 ve spojení s podacím lístkem ze dne 4. 9. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 53 878,44 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu citovaného § 2390 a násl. občanského zákoníku nazvané jako smlouva o půjčce. Na základě těchto smluv byly žalovanému poskytnuty dvě zápůjčky ve výši 15 000 Kč a 12 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 11 100 Kč a 8 880 Kč a poplatky za sjednanou doplňkovou službu [anonymizována dvě slova] ve výši 406 Kč a 290 Kč v pravidelných týdenních splátkách ve výši sjednané ve smlouvách. Jelikož žalovaný splátky řádně a včas nehradil, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a obě zápůjčky zesplatnil. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek postoupil