7 C 245/2021-38 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 42 200 Kč s příslušenstvím. Dle tvrzení žalobce byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným dne 21. 9. 2017 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce vrátit společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 7 400 Kč formou 58 týdenních splátek po 300 Kč s tím, že splatnost poslední splátky byla stanovena na 1. 11. 2018. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dále uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky právnímu předchůdci žalobce vrátit společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků v celkové výši 16 000 Kč formou 60 týdenních splátek po 600 Kč s tím, že splatnost poslední splátky byla stanovena na 14. 3. 2019. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že sjednané splátky řádně a včas nesplácel, neboť v případě smlouvy [číslo] uhradil pouze částku ve výši 8 800 Kč a v případě smlouvy [číslo] pouze částku ve výši 2 400 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným na žalobce. Ke dni podání žaloby činila dlužná částka v případě smlouvy [číslo] celkem 8 600 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 6 623,12 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 1 976,88 Kč. V případě smlouvy [číslo] činila dlužná částka ke dni podání žaloby celkem 33 600 Kč a skládala se z dlužné jistiny ve výši 20 000 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 13 600 Kč. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 42 200 Kč nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 21. 9. 2017 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 7 400 Kč, které zahrnovaly poplatek za administrativní činnost ve výši 2 000 Kč, úrok ve výši 1 400 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 17 400 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 300 Kč. V článku 1, odst. 1.4 Smlouvy si smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu, která v případě sjednání úhrady dlužné částky v 58 splátkách činila 23,72 % ročně. Z článku 5, odst. 5.1 písm. a) Smlouvy soud zjistil, že účastníci si sjednali pro případ prodlení žalovaného se zaplacením sjednaných splátek právo právního předchůdce žalobce požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny. 6. Z karty zákazníka ze dne 20. 9. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy [číslo] se zabýval posouzením schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel z údajů uvedených žalovaným v kartě zákazníka, které byly žalovaným řádně doloženy příslušnými listinami. Z porovnání příjmů a výdajů domácnosti žalovaného přitom vyplývá, že příjmy jeho domácnosti po odečtení výdajů byly dostatečné k úhradě sjednaných týdenních splátek. 7. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 18. 1. 2018 bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnuté peněžní prostředky společně s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 16 000 Kč, které zahrnovaly poplatek za administrativní činnost ve výši 4 000 Kč, úrok ve výši 4 000 Kč a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 36 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. V článku 1, odst. 1.4 Smlouvy si smluvní strany sjednaly zápůjční úrokovou sazbu, která v případě sjednání úhrady dlužné částky v 58 splátkách činila 32,15 % ročně. Z článku 5, odst. 5.1 písm. a) Smlouvy soud zjistil, že účastníci si sjednali pro případ prodlení žalovaného se zaplacením sjednaných splátek právo právního předchůdce žalobce požadovat úhradu celé dosud nesplacené jistiny. 8. Z karty zákazníka ze dne 18. 1. 2018 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce splnil svou zákonnou povinnost a před uzavřením smlouvy [číslo] se zabýval posouzením schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr, přičemž vycházel z údajů uvedených žalovaným v kartě zákazníka, které byly žalovaným řádně doloženy příslušnými listinami. Z porovnání příjmů a výdajů domácnosti žalovaného přitom vyplývá, že příjmy jeho domácnosti po odečtení výdajů byly dostatečné k úhradě sjednaných týdenních splátek. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 a z přílohy č. 1 k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil obě pohledávky za žalovaným na žalobce jako postupníka. 10. Ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že ke dni postoupení pohledávky dlužil žalovaný v případě smlouvy [číslo] částku v celkové výši 10 600 Kč a v případě smlouvy [číslo] částku v celkové výši 35 600 Kč. 11. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 2. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 15. 2. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že došlo k postoupení žalované pohledávky na žalobce. 12. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 14. 5. 2021 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky v celkové výši 60 532,44 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 14. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny dvě smlouvy o zápůjčce ve smyslu citovaného § 2390 a násl. občanského zákoníku nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru. Na základě těchto smluv byly žalovanému poskytnuty dvě zápůjčky ve výši 10 000 Kč a 20 000 Kč, které se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatky za poskytnutí peněžních prostředků ve výši 7 400 Kč a 16 000 Kč v pravidelných týdenních splátkách ve výši sjednané ve smlouvách. Jelikož žalovaný splátky řádně a včas nehradil, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a obě zápůjčky zesplatnil. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávky za žalovaným na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužné částky v celkové výši 42 200 Kč nezaplatil. Nárok žalobce na úrok z dlužné jistiny vyplývá z čl. 1 odst. 1.4 Smlouvy ve spojení s § 2392 odst. 1 občanského zákoníku s tím, že v případě smlouvy [číslo] požadoval žalobce úrok pouze ve výši 19,31 % ročně. Žalovaný se nezaplacením zápůjček řádně a včas dostal do prodlení, čímž žalobci vznikl v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení z dlužných jistin ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.