7 C 259/2021-30 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 6. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 2 549 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že původní věřitel společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdce žalobce“) uzavřel s žalovanou dne 3. 10. 2016 prostřednictvím webových stránek www.crediton.cz smlouvu o úvěru (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované úvěr ve výši 2 000 Kč, který se žalovaná zavázala uhradit spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru nejpozději do 2. 11. 2016 Smlouva byla uzavřena tak, že žalovaná se nejdříve registrovala na webových stránkách právního předchůdce žalobce, po dokončení registrace byl žalované vytvořen účet, k němuž měla na základě hesla přístup pouze žalovaná. Ta zaslala právnímu předchůdci žalobce žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Právní předchůdce žalobce po posouzení schopnosti žalované úvěr splácet nahlédnutím do veřejně dostupných databází ISIR, CEE, CRKI a BRKI žádost žalované schválil a zaslal jí návrh na uzavření konkrétní smlouvy o úvěru, který žalovaná akceptovala. Úvěr byl žalované poskytnut převodem na účet uvedený ve Smlouvě. Žalovaná své smluvní povinnosti nesplnila, neboť úvěr ve stanovené lhůtě nezaplatila. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovanou na žalobce. Žalovaná nijak nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaná se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřila, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 3. 10. 2016 ve spojení s výpisem z firemního účtu právního předchůdce žalobce ze dne 3. 10. 2016 a z čl. 3 odst. 3.4.1 Všeobecných obchodních podmínek má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalované zápůjčku ve výši 2 000 Kč, která byla žalované poskytnuta dne 3. 10. 2016 převodem na bankovní účet č. [bankovní účet], kdy variabilním symbolem platby bylo rodné číslo žalované. Žalovaná se zavázala zápůjčku právnímu předchůdci žalobce vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 549 Kč nejpozději do 2. 11. 2016. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 1. 2021 a ze seznamu postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku za žalovanou na žalobce jako postupníka. 7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 2. 2. 2021, jehož přílohou bylo i oznámení o postoupení předmětné pohledávky na žalobce, a z poštovního podacího lístku ze dne 2. 2. 2021 bylo prokázáno, že žalobce žalované oznámil, že došlo k postoupení pohledávky z právního předchůdce žalobce na žalobce a současně žalovanou vyzval k úhradě dlužné částky ve výši 5 556,29 Kč včetně příslušenství a upozornil ji na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 8. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 9. Podle § 2392 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 10. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Právní předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou konkludentně, a to reálným poskytnutím finančních prostředků, smlouvu o zápůjčce. Právní předchůdce žalobce své povinnosti ze Smlouvy řádně splnil a poskytl žalované zápůjčku ve výši 2 000 Kč. Žalovaná však ve lhůtě splatnosti zápůjčku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 549 Kč právnímu předchůdci žalobce nevrátila. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobce. Žalovaná nereagovala ani na následnou předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 2 549 Kč nezaplatila. Žalovaná se nezaplacením zápůjčky řádně a včas dostala dnem následujícím po její splatnosti do prodlení, čímž od tohoto dne vznikl žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 549 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 2. 2. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.