7 C 280/2021-25 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 30. 5. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 371 088,68 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovaným dne 16. 8. 2019 uzavřel smlouvu o hotovostním úvěru č. [anonymizováno] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 400 100 Kč, který byl žalovanému poukázán na jeho běžný účet. Před uzavřením Smlouvy žalobce zkoumal úvěrovou schopnost žalovaného, posuzoval výši jeho pravidelného příjmu oproti výši úvěrové splátky s pozitivním výsledkem, dále ověřoval, zda žalovaný prochází evidencí dlužníků (bankovní registr dlužníků, nebankovní registr dlužníků SOLUS, evidence exekucí) a lustroval insolvenční rejstřík, vše s negativním výsledkem. Žalobce dále porovnával náklady žalovaného na jeho běžný život s příjmy žalovaného včetně výdajů podle stavu běžného účtu žalovaného. Na základě všech těchto informací dospěl žalobce k závěru, že je v možnostech žalovaného úvěr splatit. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 5,90 % ročně formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 825,72 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostával opakovaně do prodlení s hrazením splátek úvěru, vyzval žalobce žalovaného k doplacení dlužných splátek. Jelikož žalovaný ve stanovené lhůtě dlužnou částku nezaplatil, žalobce od Smlouvy ke dni 27. 5. 2020 odstoupil. Žalovaný po dni odstoupení od Smlouvy uhradil žalobci částky v celkové výši 14 800 Kč. Ke dni podání žaloby dlužil žalovaný na jistině částku ve výši 371 088,68 Kč, kterou přes opakované výzvy žalobce nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 5. Ze smlouvy o hotovostním úvěru č. [anonymizováno] ze dne 16. 8. 2019 a z výpisu z informačního systému žalobce má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 400 100 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 5,90 % ročně formou 84 pravidelných měsíčních splátek ve výši 5 825,72 Kč. 6. Z Všeobecných obchodních podmínek [anonymizováno 9 slov] [datum] (dále jen„ VOP“) bylo zjištěno, že podle čl. 1 odst. 1.11.1 VOP byl žalovaný povinen hradit za služby poskytované žalobcem poplatky podle příslušné smlouvy případně podle„ Sazebníku bankovních poplatků“ (dále jen„ Sazebník“) platného v den provedení bankovní služby. 7. Z Podmínek [anonymizováno 7 slov] [datum] (dále jen„ Podmínky“) soud zjistil, že podle čl. 6 odst. 6.2.1 písm. a) Podmínek se za případ porušení povinností vyplývajících ze Smlouvy považuje, pokud žalovaný poruší kterékoliv ustanovení Smlouvy nebo těchto Podmínek, zejména dostane-li se do prodlení s plněním jakéhokoli peněžitého dluhu vzniklého na základě Smlouvy nebo v souvislosti s ní. Podle čl. 6 odst. 6.2.2 písm. a) Podmínek je žalobce oprávněn, pokud nastane kterýkoli případ porušení nebo více případů porušení, vypovědět Smlouvu, a to s výpovědní dobou šedesáti (60) dnů od doručení písemné výpovědi žalovanému (oprávnění žalobce od Smlouvy odstoupit na základě ustanovení článku 7.1.1 těchto Podmínek není tímto dotčeno). Podle čl. 6 odst. 6.2.3 Podmínek v případě výpovědi Smlouvy ze strany žalobce se následující den po uplynutí výpovědní doby všechny nesplacené pohledávky žalobce vzniklé na základě Smlouvy nebo v souvislosti s ní stávají zadlužením po splatnosti a žalovaný je povinen veškeré své dluhy vůči žalobci bezodkladně uhradit. 8. Z historie úvěru č. [anonymizováno] a z transakční historie účtu za období od 9. 1. 2015 do 12. 4. 2021 bylo prokázáno, že žalovanému byl úvěr v plné výši poskytnut dne 16. 8. 2019. 9. Z historie úvěru č. [anonymizováno] bylo zjištěno, že žalovaný své povinnosti řádně neplnil, neboť se opakovaně dostával do prodlení s hrazením splátek úvěru. Poslední splátku uhradil žalovaný dne 15. 3. 2021 ve výši 500 Kč. 10. Z poslední výzvy k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy ze dne 18. 3. 2020 a z dodejky ze dne 18. 3. 2020 má soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 17 229,01 Kč nejpozději do 7 dnů od doručení této výzvy s upozorněním, že pokud nedojde v této lhůtě k úhradě dlužné částky, je tato výzva současně i odstoupením od Smlouvy. Žalovaný si výzvu osobně převzal dne 23. 3. 2020. 11. Z předžalobní upomínky ze dne 22. 4. 2021 ve spojení s poštovním podacím archem ze dne 23. 4. 2021 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 419 115 Kč včetně příslušenství a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Podle § 2399 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 14. Podle § 562 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. 15. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalobcem a žalovaným byla prostřednictvím prostředků komunikace na dálku platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu citovaného § 2395 a násl. občanského zákoníku. Na základě Smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 400 100 Kč, který se žalovaný zavázal splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 5,90 % ročně pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 825,72 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný úvěr řádně nesplácel a dlužnou částku nezaplatil ani ve lhůtě stanovené ve výzvě žalobce ze dne 18. 3. 2020, žalobce od Smlouvy odstoupil s účinky ke dni 27. 5. 2020, čímž došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 371 088,68 Kč nezaplatil. Právo žalobce na úrok z úvěru vyplývá ze smluvního ujednání a z § 2395 občanského zákoníku. Žalovaný se nezaplacením splátek úvěru řádně a včas dostal dnem následujícím po jejich splatnosti do prodlení, čímž žalobci vznikl podle § 1970 občanského zákoníku rovněž nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., který žalobce požadoval z dlužné jistiny od 28. 5. 2020, tj. ode dne následujícího po účinnosti odstoupení od Smlouvy. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 51 579,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 14 844 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 371 088,68 Kč sestávající z částky 9 820 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava právního zastoupení, podání žaloby a výzva k plnění ze dne 22. 4. 2021) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 360 Kč ve výši 6 375,60 Kč.