7 C 42/2022-65 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 29. 4. 2021 domáhal zaplacení částky ve výši 71 088 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 21. 6. 2015 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaným uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal právnímu předchůdci žalobce uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši 27 131 Kč v 100 týdenních splátkách po 572 Kč. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dále dne 5. 3. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo] na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit společně se souhrnným poplatkem ve výši 16 721 Kč v 60 týdenních splátkách po 613 Kč. Splatnost poslední splátky byla stanovena na den 29. 4. 2017. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky zápůjček řádně a včas nehradil, vzniklo právnímu předchůdci žalobce v obou případech právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky, která se v případě smlouvy [číslo] skládala z dlužné zápůjčky ve výši 20 283,43 Kč a z dlužného poplatku ve výši 14 896,57 Kč a v případě smlouvy [číslo] se skládala z dlužné zápůjčky ve výši 19 754,67 Kč a z dlužného poplatku ve výši 16 153,33 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 byly obě pohledávky za žalovaným postoupeny z právního předchůdce žalobce na žalobce, který následně zaslal žalovanému předžalobní výzvu k úhradě dlužných částek. Žalovaný však na výzvu nereagoval a dlužnou částku v celkové výši 71 088 Kč nezaplatil. 2. Podáním ze dne 21. 3. 2022 vzal žalobce žalobu zpět ohledně pohledávky vzniklé ze smlouvy [číslo] neboť žalobce k výzvě soudu věc prověřil, ale smlouvu [číslo] nedohledal. Usnesením Okresního soudu v Břeclavi ze dne 1. 4. 2022, č. j. 7 C 42/2022-52, bylo řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby, tj. co do částky 35 180 Kč s příslušenstvím, zastaveno. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Vzhledem k tomu, že žalobce vyjádřil v žalobě svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání a žalovaný se k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřil, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 5. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. 6. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 5. 3. 2016 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit právnímu předchůdci žalobce poskytnutou zápůjčku společně se souhrnným poplatkem ve výši 16 721 Kč, který zahrnoval úrok ve výši 2 633 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 4 110 Kč a poplatek za hotovostní režim splátek ve výši 9 978 Kč, v 59 týdenních splátkách po 613 Kč a jednou splátkou po 554 Kč. 7. Ze Smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce bylo zjištěno, že podle článku 4 činila zápůjční úroková sazba v případě sjednání úhrady dlužné částky v 60 splátkách 20,50 % ročně. Podle článku 12 Smluvních podmínek se účastníci dohodli, že v případě, že žalovaný včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má právní předchůdce žalobce právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. 8. Z přehledu plateb pro smlouvu [číslo] má soud za prokázané, že žalovaný uhradil řádně pouze první splátku zápůjčky a následně již uhradil pouze dvě splátky po 100 Kč, z toho poslední dne 10. 4. 2016. Ke dni 22. 11. 2018 dlužil žalovaný na jistině částku ve výši 19 754,67 Kč a na souhrnném poplatku částku ve výši 16 153,33 Kč. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 a z přílohy [číslo] k této smlouvě – seznam postoupených pohledávek bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil pohledávku z titulu smlouvy [číslo] na žalobce jako postupníka. 10. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2017 ve spojení s podacím lístkem ze dne 6. 12. 2017 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky na žalobce. 11. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 4. 10. 2018 ve spojení s podacím lístkem ze dne 5. 10. 2018 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky a upozornil jej na možnost jejího vymáhání soudní cestou. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 2392 odst. 1 věta prvá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. 14. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žaloba je v rozsahu, ohledně něhož nebyla vzata zpět, důvodná. Po částečném zastavení řízení zůstal předmětem řízení pouze nárok žalobce na zaplacení částky 35 908 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo]. Předloženými listinnými důkazy přitom bylo prokázáno, že tato smlouva byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 5. 3. 2016. Na základě smlouvy byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 20 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 16 721 Kč v pravidelných týdenních splátkách ve výši 613 Kč. Jelikož žalovaný splátky řádně a včas nehradil, využil právní předchůdce žalobce svého oprávnění a v souladu se Smluvními podmínkami celou dlužnou částku zesplatnil. Výše uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek postoupil právní předchůdce žalobce pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaný nijak nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 35 908 Kč nezaplatil. Právo žalobce na zaplacení úroku ve výši 20,50 % ročně z dlužné jistiny vyplývá ze smluvního ujednání ve spojení s § 2392 odst. 1 občanského zákoníku. Žalovaný se nezaplacením zápůjčky řádně a včas dostal dnem následujícím po splatnosti jednotlivých dlužných splátek zápůjčky do prodlení, čímž v souladu s § 1970 občanského zákoníku vznikl žalobci nárok na zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, který žalobce požadoval z celé dlužné částky od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, tj. ode dne 20. 4. 2016 do zaplacení. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť každý z účastníků byl v řízení částečně úspěšný a částečně neúspěšný. Žalobce částečným zpětvzetím žaloby zavinil, že řízení bylo co do částky 35 180 Kč s příslušenstvím zastaveno. K částečnému zpětvzetí přitom došlo v reakci na výzvu soudu k doložení smlouvy o zápůjčce [číslo] z níž žalobce odvozoval svůj nárok na zaplacení částky 35 180 Kč s příslušenstvím. Vzhledem k tomu, že žalobce smlouvu na výzvu soudu nedoložil, neboť se mu ji nepodařilo dohledat, nebyla žaloba v rozsahu, v němž byla vzata zpět, podána důvodně. Žalobce tedy z procesního hlediska zavinil, že řízení bylo částečně zastaveno. Ve zbývajícím rozsahu již byl žalobce úspěšný, jelikož však poměr úspěchu žalobce a žalovaného v řízení je téměř stejný (úspěch žalobce činil 51 %), rozhodl soud v souladu § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal.