8 C 153/2021-41 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum], ve spojení s podáním ze dne [datum], požádal žalobce o vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu částku 2.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] uzavřel se žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo], na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 2.000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději do [datum] společně s úrokem v celkové výši 536 Kč. Žalovaná svou povinnost splatit úvěr řádně nesplnila a je tak nadále v prodlení s úhradou splatné jistiny ve výši 2.000 Kč a nesplaceného úroku 536 Kč. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobce. Změna v osobě věřitele byla žalované oznámena dopisem ze dne [datum]. Před podáním žaloby zaslal žalobce žalované poslední upomínku. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobní tvrzení prokázal žalobce Smlouvou o úvěru [číslo] ze dne [datum], Výpisem z účtu ze dne [datum], Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím archem. Na základě provedeného dokazování a po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“), na základě které předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 2.000 Kč, které mu žalovaná řádně a včas zcela nevrátila, a jelikož postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, uložil soud žalované povinnost zaplatit žalobci zůstatek dluhu z úvěru ve výši 2.000 Kč s kapitalizovaným úrokem 536 Kč včetně úroku z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bod 1. vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, přičemž za třetí úkon žalobce požadoval toliko částku 100 Kč, tedy dohromady 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21% DPH z částky 800 Kč ve výši 168 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 1.368 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.