8 C 6/2022-60 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby mu žalovaná zaplatila částku 10.000 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě se předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 10.000 Kč. Úvěr byl poskytnut žalované na její bankovní účet ke dni [datum] ve výši 10.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr zaplatit do [datum] společně s úrokem ve výši 36 % ročně z poskytnuté částky. Žalovaná spotřebitelský úvěr ve lhůtě splatnosti neuhradila. Na základě Smlouvy o postoupení dluhu a Smlouvy o postoupení pohledávek přešla pohledávka za žalovanou na žalobce. Před podáním žaloby žalobce zaslal žalované výzvu k plnění. Žalovaná se k žalobě nikterak nevyjádřila. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Žalobní tvrzení prokázal žalobce Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum], Potvrzením o provedené platbě ze dne [datum], Smlouvou o postoupení dluhu ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], Smlouvou o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum], Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] a Předžalobní upomínkou ze dne [datum] s podacím lístkem. Po provedeném dokazování a právním zhodnocení věci soud dospěl k závěru, že předchůdce žalobce uzavřel se žalovanou prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku smlouvu o úvěru (§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník dále jen „o. z.“), na základě které poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč, které měla žalovaná ve sjednané lhůtě předchůdci žalobce vrátit společně se sjednaným úrokem, což neučinila ani zčásti. Protože postoupení pohledávky na žalobce bylo rovněž prokázáno, soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku ve výši 10.000 Kč s úrokem ve výši 36 % ročně ode dne poskytnutí finančních prostředků. V důsledku prodlení žalované se splácením peněžitého dluhu, je žalovaná povinna zaplatit žalobci rovněž úrok z prodlení z dlužné částky (§ 1970 o. z.), a to ve výši odpovídající § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 200 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dohromady 600 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dohromady 300 Kč, dále 21% DPH z částky 900 Kč ve výši 189 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 400 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 1.489 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.). Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ust. § 157 odst. 4 o. s. ř.