9 C 198/2021-64 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ smlouva“). Nedílnou součástí smlouvy se staly Smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce otištěné na zadní straně smlouvy (dále jen„ podmínky“). Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši [částka], které žalovaná obdržela v hotovosti v den uzavření smlouvy, což potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit také částku [částka], jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši [částka] a odměny za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou částku [částka] se zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, když poslední splátka byla žalovanou uhrazena dne [datum]. Žalovaná do postoupení pohledávky uhradila celkem [částka]. Pohledávka za žalovanou byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne [datum]. Žalobkyně po žalované požaduje zaplacení celkové dlužné částky ve výši [částka] sestávající se z dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužné částky poplatku ve výši [částka]. Kromě dlužné částky požaduje žalobkyně také kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka] (jedná se o zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí týdenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou do data postoupení [datum]); kapitalizovaný úrok ve výši [částka] (jedná se o úrok ve výši 29 % ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši [částka] od [datum], tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do data postoupení [datum]); zákonný úrok z prodlení ve výši 9 % za každý den prodlení z dlužné jistiny od prvního dne prodlení (tedy nižší, než jak je upraven nařízením vlády č. 351/2013 Sb.) a úrok ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Jednání ve věci bylo nařízené na den [datum]. Žalovaná se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavila. Předvolání k jednání bylo žalované doručováno do datové schránky. Z potvrzení o dodání a doručení do datové schránky soud zjistil, že předvolání k jednání bylo žalované dodáno do datové schránky dne [datum] a doručeno fikcí dne [datum]. Žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila. Zástupce žalobkyně se k nařízenému jednání dostavil. Soud proto na základě ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen„ OSŘ“) věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. 3. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřela společnost [právnická osoba], [IČO] se žalovanou jako zákazníkem a tentýž den jí v hotovosti poskytla peněžní prostředky ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala částku [částka] spolu s poplatkem [částka], vypočteným jako součet úroku [částka], poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení [částka] a poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení [částka], tedy celkem částku [částka] zaplatit v hotovosti v 60 splátkách po [částka] a poslední splátku ve výši [částka] s tím, že první týdenní splátku uhradí 7. kalendářní den od data uzavření smlouvy a každou následující splátku vždy posledního dne dalšího následujícího týdenního (sedmidenního) období. Splátky byly splatné vždy do rukou oprávněné osoby právní předchůdkyně žalobkyně. Smlouva byla oběma účastníky řádně podepsána. 4. Ze smluvních podmínek smlouvy o zápůjčce, které jsou otištěné na zadní straně smlouvy a jsou nedílnou součástí smlouvy, soud zjistil, že v případě že byla u týdenního režimu sjednána úhrada celkové dlužné částky v 60 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 29 % ročně. Podle čl. 10 se smluvní strany dohodly, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit příslušnou splátku celkové dlužné částky, má věřitel právo na vyrovnání celé zbývající dosud neuhrazené části celkové dlužné částky. V čl. 16 odst.„ Úrok z prodlení“ je uvedeno, že věřiteli v případě prodlení zákazníka s placením splátky celkové dlužné částky vzniká nárok na zákonný úrok z prodlení, jehož výše odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. 5. Z Výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] a poštovního podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky z pohledávky [číslo] to nejpozději do [datum]. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že byla uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem dne [datum], a její nedílnou součástí se stala Příloha [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek. Na základě této smlouvy o postoupení pohledávek se žalobkyně stala věřitelem pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo]. 7. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že tímto dopisem právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z tohoto dopisu soud dále zjistil, že výše pohledávky žalované činí ze smlouvy o zápůjčce [číslo] celkovou částku [částka] bez příslušenství. Z poštovního podacího lístku soud zjistil, že oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované odesláno dne [datum] na adresu [adresa žalované]. 8. Ze zákaznické karty ze dne [datum] soud zjistil, že jsou v ní informace od žalované týkající se jejich rodinných, majetkových, pracovních a výdělkových poměrů. Tyto informace sloužily předchůdkyni žalobkyně k posouzení schopnosti žalované splácet zápůjčku. Z této karty soud dále zjistil, že žalovaná bydlí v nájemním bytě, je vdaná, má jednu vyživovanou osobu. Je zaměstnána na základě pracovní smlouvy na pracovní pozici obchodní zástupce. Příjem žalované představuje čistá mzda ze zaměstnání ve výši [částka] a ostatní příjmy ve výši [částka]. Běžné měsíční výdaje činí celkem [částka], externí splátky zápůjček částku [částka]. Dále soud z karty zjistil, že žalovaná měla zápůjčku u jiné společnosti a také že má zřízen bankovní účet. Informace, které žalovaná uvedla v této zákaznické kartě, měla předchůdkyně žalobkyně ověřit oproti dokladům, a to pracovní smlouvě a potvrzení o příjmu za měsíce srpen, září, říjen 2017. 9. Z tabulky umoření ke smlouvě o zápůjčce [číslo] soud zjistil, že žalovaná do postoupení pohledávky uhradila na předmětnou pohledávku částku [částka] a výše dlužné jistiny k datu postoupení pohledávky činí [částka]. 10. Z rozsudku pro uznání Okresního soudu v Břeclavi ze dne 21. 7. 2020, č. j. 5 C 227/2019-109, konkrétně z jeho odůvodnění soud zjistil, že mezi předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytla předchůdkyně žalobkyně žalované úvěr ve výši [částka], který se žalovaná zavázala uhradit společně s úrokem ve výši 17,9 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši [částka]. Úvěr žalovaná nehradila řádně a včas, proto byl dne [datum] zesplatněn. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Tímto rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím. 11. Z rozsudku Okresního soudu v Břeclavi ze dne 11. 3. 2019, č. j. 11 C 220/2018-37, z jeho odůvodnění soud zjistil, že žalovaná požádala věřitele, společnost [právnická osoba] o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Její žádosti bylo vyhověno a dne [datum] byla mezi věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru reg. [číslo] na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši [částka], který se spolu s úrokem ve výši [částka] zavázala uhradit nejpozději do [datum]. Na svoji pohledávku ničeho neuhradila. Tímto rozsudkem byla žalované uložena povinnost zaplatit společnosti [právnická osoba] [IČO], částku [částka] s příslušenstvím. 12. Podle ustanovení § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě str