11 C 150/2023-57 — Okresní soud v Břeclavi

1. Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované bylo uloženo zaplatit mu 30.175,20 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že právní předchůdce žalobce společnost [právnická osoba], [IČO], dne [datum] uzavřel se žalovanou Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytl žalované finanční hotovost ve výši 30.000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 25.776 Kč a celkově se tak zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 55.776 Kč ve 14měsíčních splátkách ve výši 3.984 Kč. Splatnost poslední splátky připadla na den [datum]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas. Žalovaná uhradila částku 4.000 Kč a ode dne [datum] je v prodlení s úhradou částky 51.776 Kč, sestávající z jistiny 28.017,83 Kč a zůstatku smluvního příslušenství 23.758,17 Kč. V důsledku prodlení žalované vzniklo původnímu věřiteli právo na smluvní pokutu sjednanou ve výši 0,1 % denně z dlužné částky za každý započatý den a za období od [datum] do [datum] je vyčíslena na částku 2.157,37 Kč. Na základě Rámcové smlouvy o postupování pohledávek ze dne [datum] a Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem přešla pohledávka za žalovanou na společnost [právnická osoba] Příslušenství pohledávky bylo žalobci postoupeno v kapitalizované výši 24.644,76 Kč, což představuje součet nesplaceného úroku 2.511,74 Kč, nesplaceného poplatku za poskytnutí úvěru 13.645,77 Kč, nesplacených nákladů na vyhodnocení úvěru 2.587,92 Kč, nesplaceného inkasního poplatku 5.012,74 Kč a smluvního úroku 886,59 Kč. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění. 2. Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila. 3. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. 4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o úvěru ([anonymizována tři slova]) [číslo] ze dne [datum], uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností [právnická osoba], [IČO], bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30.000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši 2.888 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 14.700 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2.788 Kč a inkasní poplatek ve výši 5.400 Kč. Celkovou částku 55.776 Kč měla žalovaná uhradit ve 14měsíčních splátkách po 3.984 Kč. Účastníci se ve smlouvě dohodli, že v případě prodlení žalované s úhradou jakékoli splátky je žalovaná povinna zaplatit předchůdci žalobce smluvní pokutu ve výši 0,1% z příslušné dlužné částky za každý den prodlení. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek ze dne [datum] a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], ve spojení s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], bylo prokázáno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru [číslo] toto postoupení bylo žalované oznámeno. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná žalobcem vyzvána k úhradě postoupené pohledávky s upozorněním na možnost účtování dalších nákladů spojených s mimosoudním vymáháním. Výzvou před podáním žaloby ze dne [datum] s podacím archem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky 71.330,78 Kč s příslušenstvím. 5. Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určují, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 9. Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši 30.000 Kč s tím, že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem, žalobci zaplatit formou pravidelných měsíčních splátek (§ 2395 o. z.), což žalovaná řádně neučinila. V důsledku porušení smluvních povinností je žalovaná povinna zaplatit žalobci i sjednanou smluvní pokutu (§ 2048 o. z.). Soud shledal žalobu jako důvodnou v rozsahu neuhrazené jistiny 28.017,83 Kč, kapitalizovaného úroku 3.398,33 Kč, smluvní pokuty 2.157,37 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky 217 Kč (§ 513 o. z.) a úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) kapitalizovaného do [datum] na částku 886,59 Kč a dále pak ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť se žalovaná ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci. 10. Co se týče nároku žalobce na zaplacení kapitalizovaného úroku v celkové výši 21.246,43 Kč, jenž představuje poplatek za poskytnutí úvěru 13.645,77 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 2.587,92 Kč a inkasní poplatek 5.012,74 Kč, pak tento soud výrokem II. zamítl, neboť jej považuje za sjednaný v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). Podle ust. § 2395 o. z. za poskytnutí úvěru úvěrovaný zaplatí úroky, jinou úplatu sjednat nelze. S odkazem na rozhodnutí Krajského soud v Brně (sp. zn. 14 Co 3/2012) a rozhodnutí Krajského soud v Praze v rozhodnutí (sp. zn. 28 Co 33/2003) dle kterých úplatu za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona [číslo] Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Předchůdce žalobce v postavení věřitele v době poskytnutí peněžních prostředků žalovanému nebyl bankou ve smyslu uvedeného zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto úplat (poplatků) nemohl vyhovět. 11. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu úspěšný, neboť částečný neúspěch řízení se vztahuje toliko k příslušenství, a má proto právo na náhradu nákladů řízení vůči žalované. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 500 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 1.500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní upomínka), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč, dále 21 % DPH z částky 1.800 Kč ve výši 378 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 1.208 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 3.386 Kč. Tuto je žalovaná povinna zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).