11 C 42/2023-45 — Okresní soud v Břeclavi

Žalobce se žalobou podanou u soudu dne [datum] domáhal nahrazení projevu vůle žalovaného s uzavřením smlouvy o zřízení věcného břemene. Ke svému návrhu uvedl, že se žalovaným uzavřeli dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídající věcnému břemeni. Ve smlouvě se dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem„ [obec] u [anonymizováno], úprava [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno]“. [stát. instituce] – stavební úřad, vydal dne [datum] kolaudační souhlas s užíváním stavby. Stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo], dne [datum]. Žalobce následně opakovaně vyzval žalovaného ke splnění závazku, tj. k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaný na zásilky od žalobce nereagoval. Proto se žalobce domáhal rozhodnutí v souladu s § 1787 o. z., o nahrazení projevu vůle žalovaného uzavřít smlouvu, která je uvedena ve výroku rozsudku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Podle § 1786 o. z., zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Podle § 1787 o. z., nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. Ze smlouvy [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se jako vlastník pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v [katastrální uzemí] zavázal uzavřít smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do 12 měsíců od převzetí stavby s názvem„ [obec] u [anonymizováno], úprava [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno]“. Jedná se o síť technického vybavení, která je zřizována a provozována ve veřejném zájmu (§ 2 odst. 2a energetického zákona). Předpokládaný průběh věcného břemene je zakreslen v situačním snímku a přesný průběh věcného břemene bude vymezen v geometrickém plánu, který bude nedílnou součástí smlouvy o zřízení věcného břemene. Věcné břemeno bude zřízeno jako úplatné za jednorázovou náhradu 1.100 Kč. Žalobce doložil rozhodnutím [stát. instituce], stavební úřad, sp. zn. výst [číslo], č.j. M [číslo] ze dne 14. 12. 2021, že byl vydán kolaudační souhlas k užívání stavby s názvem„ [obec] u [anonymizováno], úprava [anonymizováno], [příjmení] [anonymizováno]“, která byla zřízena mimo jiné i na pozemku parc. č. st. [anonymizováno] v k.ú. [obec] u [obec]. Podle zápisu o předání a převzetí budovy nebo stavby byla stavba dokončena – předána [datum]. Geometrický plán [číslo] zhotovený firmou [právnická osoba] vymezil rozsah a průběh věcného břemene. Žalobce čestným prohlášením doložil, že vyvinul maximální úsilí k uzavření předmětné smlouvy, když žalovanému zaslal smlouvy s geometrickými plány a ten ani na upomínku nereagoval. Dále žalobce zaslal žalovanému předžalobní výzvu ze dne [datum]. Na základě shora uvedených zjištění a citovaných ustanovení soud žalobě vyhověl s tím, že smlouva o zřízení věcného břemene číslo [jméno] [číslo] a příslušný geometrický plán jsou nedílnou součástí rozsudku. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobce právo na náhradu nákladů řízení. Ty tvoří soudní poplatek 2.000 Kč a paušální náhrada za dva úkony (předžalobní výzva a sepis žaloby) podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši 2 x 300 Kč Celkem je žalovaný povinen žalobci zaplatit 2.600 Kč.