16 C 46/2023-42 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud nahradil souhlas žalovaných se smlouvou o zřízení věcného břemene ve znění, jak je uvedena ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnil následovně. Žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky pozemku parc. [číslo] zapsaného na [list vlastnictví] v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres] (dále jen„ zatížená nemovitost“). Žalobce s žalovanými uzavřel dne [datum] smlouvu o smlouvě budoucí o zřízení práva odpovídajícího věcnému břemeni týkajícího se předmětného pozemku. V této smlouvě se účastníci dohodli, že uzavřou smlouvu o zřízení věcného břemene nejpozději do [anonymizováno] měsíců od dokončení resp. převzetí dokončené stavby – zařízení distribuční soustavy s názvem,, [obec], [anonymizováno], příp. NN, [příjmení]“. Předmětná stavba byla ukončena zápisem o předání a převzetí budovy nebo stavby, číslo stavby: [číslo] dne [datum]. Následně žalobce opakovaně vyzval žalované ke splnění jejich závazku, tedy k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Žalovaní na zásilky od žalobce nereagují. Žalobce byl tak nucen podat žalobu na nahrazení projevu vůle žalovaných rozhodnutím soudu tak, aby žalobce po právní moci rozhodnutí ve věci mohl sám podat návrh do katastru nemovitostí ke vkladu práva odpovídající věcnému břemeni. 2. Tato žaloba a geometrický plán, který je neoddělitelnou součástí tohoto rozsudku, byly oběma žalovaným doručeny do vlastních rukou dne [datum]. Do dnešního dne se však k žalobě žádný z nich nevyjádřil. S ohledem na to, že žádný z žalovaných se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a žalobce s uvedeným postupem souhlasil, soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), a ve věci rozhodl bez jednání na základě obsahu spisu a žalobcem předložených důkazů. 3. Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni vyhlášení tohoto rozsudku jsou žalovaní evidováni Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Břeclav, jako podíloví spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] vedeného na [list vlastnictví] jako zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], v [katastrální uzemí], [územní celek], okres [okres], a to každý s podílem o velikosti [anonymizováno], a že žalobcem požadované věcné břemeno v tomto výpisu zapsáno není. Z geometrického plánu č.: [číslo] zhotoveného firmou [právnická osoba] a ověřeného Ing. [jméno] [příjmení] dne [datum] pod [číslo] soud zjistil, že je na něm zakreslena část uvedeného pozemku, kterého se má požadované věcné břemeno týkat. Z předložené smlouvy [číslo] o smlouvě budoucí o zřízení věcného břemene, soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem, coby budoucím oprávněným, a oběma žalovanými, coby vlastníky předmětného pozemku a zároveň coby budoucími povinnými, dne [datum] (datum podpisu smlouvy žalovanými), že v ní bylo uvedeno, že žalobce bude realizovat na předmětném pozemku stavbu s názvem„ [obec], [obec], příp. NN, [příjmení]“, kdy se jedná o síť technického vybavení, která je zřizována a provozována ve veřejném zájmu dle § 2 odst. 2a energetického zákona, a že v této smlouvě se žalobce i žalovaní zavázali uzavřít podle § 25 zákona č. 4 zákona č. 458/20000 Sb., energetický zákon, a § 1257 a následujících ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, do [anonymizováno] měsíců od správního rozhodnutí, tj. nabytí právní moci kolaudačního rozhodnutí nebo vydání kolaudačního souhlasu, případně od dokončení, resp. převzetí dokončené stavby žalobcem od jejího zhotovitele, smlouvu o zřízení věcného břemene s dohodnutými podstatnými náležitostmi smlouvy tak, jak jsou uvedeny ve výroku I. tohoto rozsudku, včetně ceny za zřízení věcného břemene [částka], a to za účelem umístění distribuční soustavy – kabel NN a za účelem jejího provozování. Součástí smlouvy o smlouvě budoucí byl i výkres projektované přípojky NN stavby„ [obec], [obec], příp. NN, [příjmení]“, v němž bylo zakresleno, kudy elektrická přípojka povede, včetně dotčené části předmětného pozemku. Předmětná stavba byla dokončena a předána zhotovitelem žalobci dne [datum], což má soud za prokázané zápisem o předání a převzetí stavby. Z čestného prohlášení mandatáře [právnická osoba] s.r.o. a z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobce vyzval žalované k uzavření předmětné smlouvy. Z přehledu licencí uveřejněného Energetickým regulačním úřadem na jeho webových stránkách soud zjistil, že žalobce má ke dni vyhlášení tohoto rozsudku licenci pro provozování distribuční soustavy elektřiny v katastrálním území. 4. Podle § 25 odst. 4 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, provozovatel distribuční soustavy (elektřiny) je povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 3 písm. e), a to smluvně s vlastníkem nemovitosti za jednorázovou náhradu. 5. Podle § 1785 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“) smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do jednoho roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem. Dle § 1786 OZ zavázané straně vzniká povinnost uzavřít smlouvu bez zbytečného odkladu poté, co ji k tomu vyzve oprávněná strana v souladu se smlouvou o smlouvě budoucí. Dle § 1787 odst. 1 OZ, nesplní-li zavázaná strana povinnost uzavřít smlouvu, může oprávněná strana požadovat, aby obsah budoucí smlouvy určil soud nebo osoba určená ve smlouvě. Neurčí-li tato osoba obsah budoucí smlouvy v přiměřené lhůtě nebo odmítne-li jej určit, může oprávněná strana navrhnout, aby jej určil soud. Podle odst. 2 obsah budoucí smlouvy se určí podle účelu, který má uzavření budoucí smlouvy zřejmě sledovat. Přitom se vychází z návrhů stran a přihlédne se k okolnostem, za kterých byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena, jakož i k tomu, aby práva a povinnosti stran byly poctivě uspořádány. Podle § 1257 odst. 1 OZ věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet. Podle odst. 2 vlastník může zatížit svůj pozemek služebností ve prospěch jiného svého pozemku. 6. Předmětem řízení je nárok provozovatele distribuční soustavy elektřiny na nahrazení souhlasu žalovaného coby vlastníka pozemku z věcného břemene se smlouvou o zřízení věcného břemene soudním rozhodnutím podle § 1785 až § 1787 OZ a podle § 25 odst. 4 energetického zákona. 7. Soud má na základě zjištěných skutečností a s ohledem na citovaná ustanovení právních předpisů za prokázané, že žalovaní jsou podíloví spoluvlastníci, a to každý s podílem [anonymizováno], předmětného pozemku, že oba žalovaní se zavázali uzavřít s žalobcem po dokončení a převzetí označené stavby žalobcem a po jeho výzvě předmětnou smlouvu o zřízení věcného břemene k předmětnému pozemku dle dohodnutých náležitostí za částku [částka], že stavba byla dokončená a předána žalobci, že žalobce žalované vyzval k uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene, že žalovaní však součinnost k uzavření této smlouvy neposkytli a že doposud požadované věcné břemeno k předmětnému pozemku zřízeno nebylo. S ohledem na uvedené soud považuje nárok žalobce za oprávněný, a proto žalobě v celém rozsahu jako důvodné vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle něhož má právo na náhradu nákladů řízení ten z účastníků, který byl ve věci plně úspěšný, proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V tomto případě byl plně úspěšný žalobce, jelikož soud jeho návrhu v celém rozsahu vyhověl, proto má vůči žalovaným právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši [částka] a v paušální náhradě nákladů účastníka nezastoupeného advokátem ve výši [částka] za 2 úkony po [částka] (předžalobní výzva a podání žaloby) podle § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. Vzhledem k tomu, že každý z žalovaných je vlastníkem podílu k předmětnému pozemku o velikosti [anonymizováno], soud mezi ně rozdělil povinnost uhradit žalobci vyčíslenou náhradu nákladů řízení rovným dílem, tedy každému částkou [částka].