16 C 7/2023-52 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částky [částka] spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 % ročně a s úrokem ve výši 29 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Jednalo se přitom o dva nároky, kdy jeden byl uplatňován na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba], [IČO], dne [datum], a druhý byl uplatňován na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou žalovaný uzavřel se stejnou společností dne [datum]. 2. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum] v 8:00 hodin, k němuž se dostavil pouze žalovaný, a žalobce svou nepřítomnost omluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. 3. Žalovaný u jednání uvedl, že ty peníze si bral a že je možné, že to bylo tak, jak v žalobě uvedeno. Tehdy žil s přítelkyní. Měli spolu malé dítě. Od narození syna byla přítelkyně na mateřské, žádné příjmy neměla, kromě dávek souvisejících s mateřstvím. Tehdy pracoval pouze on a lítal z práce do práce. Byl zaměstnán a zároveň měl další brigády, aby vydělal tolik, aby to všechno zaplatil. Už si nepamatuje, kolik si tehdy vydělal. Zápůjčky měl jenom u [anonymizováno]. Snažil se splácet. Neví, kdy mu poprvé přišla upomínka od [anonymizováno], ale už je to před delší dobou. S přítelkyní žili společně [anonymizováno] let, ale po necelých [anonymizováno] letech po narození syna se s přítelkyní rozešli. Po rozchodu všechny dluhy zůstaly žalovanému. Neví přesně, zda mu postoupení pohledávek bylo oznámeno. Půl roku byl v zahraničí ve Finsku, kde pracoval. V únoru či březnu se vrátil, od té doby je nezaměstnaný. V zahraničí peníze vydělal, ale dal je na umoření dluhů, žádné další peníze mu nezůstaly. Do zaměstnání bude nastupovat do JZD [obec]. Má další dluhy v celkové výši [částka] až [částka]. Návrh na insolvenční řízení zatím nepodával. Pokud by věřitelé nechtěli najednou zaplatit dlužné částky a mohl by splácet postupně, tak by se to dalo zvládnout a nemusel by do insolvenčního řízení. Nepamatuje si, co předkládal při uzavírání smluv o zápůjčkách. Neví, kolik bude moct platit. Bude se tu částku snažit zaplatit. Kdyby měl teď něco zaplatit, tak by mohl, pokud by si půjčil od své matky. Sám peníze nemá. 4. Soud u jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 5. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku [částka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě souhrnný poplatek ve výši [částka], a to ve [anonymizováno] splátkách po [částka] a jedné splátce ve výši [částka], se splatností první splátky v den uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalobce uvedl, že na tuto smlouvu žalovaný uhradil celkem [částka]. 6. Dne [datum] uzavřela společnost [právnická osoba] a žalovaný smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které poskytla jmenovaná společnost žalovanému částku [částka]. Ve smlouvě bylo ujednáno, že žalovaný zaplatí jmenované společnosti vedle poskytnuté částky ještě souhrnný poplatek ve výši [částka], a to v [anonymizováno] splátkách po [částka] a jedné splátce ve výši [částka] se splatností první splátky v den uzavření smlouvy (zjištěno z uvedené smlouvy). Žalobce uvedl, že na tuto smlouvu žalovaný uhradil celkem [částka]. 7. Dle výpisu z obchodního rejstříku společnost [právnická osoba] existuje od [datum] a žalobce existuje od [datum]. Jmenovaná společnost postoupila pohledávky vůči žalovanému z uvedených smluv žalobci dne [datum] a oznámila to žalovanému (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek, z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího archu ze dne [datum]). Před podáním žaloby žalobce zaslal žalovanému výzvu k úhradě žalovaných pohledávek (zjištěno z výzvy datované dnem [datum] a z podacího lístku z téhož dne). 8. V zákaznické kartě ze dne [datum] je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil [částka] a další příjmy domácnosti [částka], celkem [částka], a že jeho měsíční výdaje činily [částka] za externí splátky zápůjček, [částka] za interní splátky zápůjček a odhadované měsíční žalovaného činily [částka]. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele byly předloženy tři výpisy z bankovního účtu žalovaného za měsíc únor [rok], březen [rok], duben [rok], pracovní smlouva či živnostenský list a jiné dokumenty, a to faktura za měsíc únor [rok], březen [rok] a duben [rok] (zjištěno ze zákaznické karty ze dne [datum]). V zákaznické kartě ze dne [datum] je uvedeno, že čistý měsíční příjem žalovaného činil [částka] a další příjmy [částka], celkem [částka], že jeho měsíční výdaje činily [částka] na splátky zápůjček a odhadované měsíční výdaje činily [částka]. V této kartě je dále uvedeno, že k ověření finanční situace žadatele byly předloženy výplatní pásky za měsíce říjen [rok], listopad [rok] a pracovní smlouva. O dokladech prokazujících výdaje žalovaného v zákaznických kartách nic uvedeno není. Soudu nebyly předloženy žádné doklady, kterými poskytovatel úvěru informace žalovaného o jeho příjmech a výdajích ověřoval. Žalobce ani v řízení netvrdil, že by výdaje žalované nějak ověřoval. 9. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků, na zaplacení sjednaných úroků a sjednaných poplatků na základě dvou smluv o zápůjčkách uzavřených podle ustanovení § 2390 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměr