16 C 70/2022-127 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] a doplněnou v průběhu řízení domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 10 % ročně, kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a úroku 15,2 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobu odůvodnil tím, že dne [datum] byla mezi původním věřitelem [právnická osoba], [IČO], a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, na základě níž jmenovaná společnost poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] z úvěrového účtu č. [bankovní účet] převodem na běžný účet žalovaného. Úrok byl sjednán v sazbě 15,2 % ročně. Žalovaný na uvedenou smlouvu zaplatil pouze částku [částka]. Pohledávka úvěrujícího z uvedené smlouvy vůči žalovanému byla postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností od [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Jelikož žalovaný nic dalšího na uvedenou smlouvu neuhradil, domáhá se žalobce nároků z uvedené smlouvy vyplývajících touto žalobou. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum], k němuž se dostavil pouze zástupce žalobce. Žalovaný svou nepřítomnost neomluvil. Podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“), nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka; vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Soud tedy jednal v nepřítomnosti žalovaného a u uvedeného jednání provedl dokazování, na základě něhož zjistil následující skutečnosti. 3. [právnická osoba] je bankou a existuje od [datum], byť původně podnikala pod jiným názvem. Žalobce existuje od [datum] (zjištěno z obchodního rejstříku). 4. Z žádosti o úvěr ze dne [datum] podepsané žalovaným, z listiny nazvané„ Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet datované dnem [datum], ve spojení s produktovými podmínkami, z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] a z výpisu z běžného účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že mezi společností [právnická osoba], a žalovaným byla na základě návrhu žalovaného dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se jmenovaná banka zavázala poskytnout žalovanému dne [datum] neúčelový úvěr ve výši [částka], poukázáním uvedené částky na jeho běžný účet č. [bankovní účet], což banka splnila dne [datum]. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 15,20 % ročně ve [anonymizováno] pravidelných měsíčních splátkách po [částka] včetně pojištění vždy k 17. dni v měsíci, počínaje dnem [datum], a to až do zaplacení celkové částky [částka]. V žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný byl v době žádosti v pracovním poměru na dobu určitou od [datum] do [datum], že měl průměrný čistý měsíční příjem za 3 měsíce [částka], že celkový čistý měsíční příjem domácnosti žalovaného činil [částka], že žalovaný bydlel v nájemním bydlení, byl svobodný. Co se týká výdajů žalovaného, pak v žádosti jsou uvedeny pouze„ ostatní nezbytné měsíční náklady“ ve výši [částka]. Žádné další údaje o běžných výdajích žalovaného v této žádosti uvedeny nejsou. Ve vyjádření žalobce k procesu posouzení úvěruschopnosti z [datum], konkrétně v připojené tabulce je uvedeno jako deklarovaný čistý měsíční příjem žalovaného [částka], který je stejný jako čistý měsíční příjem domácnosti, že žalovaný je svobodný, bydlí v pronajatém bytě, že se na nákladech na bydlení podílí v rozsahu 100 %, ale žádné takové náklady tam vyčísleny nejsou, a že má práci na dobu určitou. Z potvrzení o výši příjmu vydaného zaměstnavatelem žalovaného dne [datum] soud zjistil, že čistý měsíční příjem žalovaného za poslední 3 měsíce činil [částka]. 5. Z upomínky ze dne [datum] a z upozornění před prohlášením úvěru za splatný ze dne [datum] soud zjistil, že jmenovaná banka opakovaně zasílala žalovanému výzvy k úhradě dlužných splátek na uvedenou smlouvu. Z dokumentu označeného jako„ oznámení o prohlášení úvěru za splatný“ ze dne [datum] soud zjistil, že jmenovaná banka úvěr ke dni [datum] zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě celé dlužné částky, tedy k vrácení celé zbývající části poskytnuté částky a jejího příslušenství. Z poštovního podacího archu ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že uvedené oznámení o prohlášení úvěru za splatný bylo žalovanému zasláno na adresu uvedenou jako kontaktní v žádosti o úvěr. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného [číslo] za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že jmenovaná banka evidovala na tomto účtu uvedený úvěr, předepsané platby i uhrazené splátky, že v uvedeném období byla na uvedený úvěr uhrazena pouze částka [částka], což odpovídá i záznamům v dokladu označeném jako platební historie týkající se uvedené smlouvy. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postupovaných pohledávek, a k ní vztahující se dohody z téhož dne uzavřené mezi jmenovanou bankou a žalobcem, jakož i z potvrzení jmenované banky o postoupení pohledávek ze dne [datum], soud zjistil, že jmenovaná banka jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným z uvedené smlouvy na žalobce jako postupníka. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že jmenovaná banka postoupení pohledávky žalobci oznámila žalovanému. Z výzvy k plnění ze dne [datum] a z podacího lístku ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky prostřednictvím svého právního zástupce a vyrozuměl jej rovněž o skutečnosti postoupení pohledávky. 6. Na základě uvedených zjištění soud dospěl k závěru, že v tomto případě je předmětem řízení postoupený nárok úvěrujícího vůči úvěrovanému na vrácení poskytnutých peněžních prostředků a na zaplacení sjednaného úroku a sjednaných poplatků na základě smlouvy o úvěru uzavřené podle ustanovení § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ OZ“), jako spotřebitelský úvěr ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále jen„ ZSÚ“). Podle § 2395 OZ smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 1970 OZ po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je pak nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle něhož výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle § 1879 OZ věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 OZ s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a práva s ní spojená. 7. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřeb