5 C 130/2023-51 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou ze dne 17. 5. 2023, soudu doručenou dne 19. 5. 2023, doplněnou podáním ze dne 20. 6. 2023, soudu doručeným téhož dne, a podáním ze dne 19. 7. 2023, soudu doručeným dne 20. 7. 2023, domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 39.670 Kč s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazeného nájemného a neuhrazených služeb. Návrh žalobce odůvodnil tím, že s žalovaným uzavřel dne 15. 2. 2018 nájemní smlouvu č. [spisová značka] na pronájem nebytových prostor, a to kanceláře [číslo] o výměře 19,90 m2, v budově [adresa], v [obec], na ul. [ulice]. Dne 14. 4. 2021 byla mezi žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda o ukončení nájemní smlouvy ke dni 31. 3. 2021. Písemným podáním ze dne 30. 3. 2021 žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci v celkové výši 54.670 Kč, a to za neuhrazené nájemné ve výši 34.238 Kč a za neuhrazené paušální platby za služby ve výši 20.432 Kč. Současně se žalovaný tímto přípisem zavázal uhradit tento svůj dluh ve dvou splátkách, a to první splátku ve výši 27.670 Kč do 15. 4. 2021 a druhou splátku ve výši 27.000 Kč do 15. 5. 2021. Dne 27. 4. 2021 uhradil žalovaný z dlužné částky na nájemném částku 953 Kč a z dlužné částky za služby částku 14.047 Kč, celkem 15.000 Kč. Zbývající část dlužné částky na nájemném ve výši 33.285 Kč a zbývající část dlužné částky za služby ve výši 6.385 Kč, celkem částku ve výši 39.670 Kč, žalovaný neuhradil. Dne 8. 10. 2021 byla žalovanému zaslána výzva k úhradě jeho dluhu a následně dne 3. 1. 2023 mu byla zaslána nová výzva k úhradě, označená jako předžalobní upomínka, s upozorněním, že v případě nezaplacení dlužné částky ve stanoveném termínu bude přistoupeno k soudnímu vymáhání. Žalovaný na tyto výzvy nereagoval. Žalobce rovněž požaduje úrok z prodlení z uplatněné dlužné částky 39.670 Kč od marného uplynutí lhůty k úhradě první splátky (splatnost 15. 4. 2021) dle uznání dluhu ze dne 30. 3. 2021, tj. ode dne 16. 4. 2021 do zaplacení. 2. Žalovaný se na výzvu soudu nikterak nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal nečinný. 3. S ohledem na skutečnost, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a žalobce i žalovaný se na výzvu soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, nevyjádřili, soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) ve věci rozhodl, aniž nařizoval jednání. 4. Soud ve věci provedl dokazování na základě doložených listin, konkrétně dle nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne 15. 2. 2018, dohody o ukončení nájemní smlouvy ze dne 14. 4. 2021, uznání dluhu a žádosti o splátkový kalendář ze dne 30. 3. 2021, výzvy k úhradě dlužného nájemného a paušálních služeb ze dne 8. 10. 2021 a předžalobní upomínky ze dne 3. 1. 2023 a doručenky o odeslání ze dne 11. 1. 2023. Na základě uvedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti. 5. Dne 15. 2. 2018 uzavřel žalobce jakožto pronajímatel, se žalovaným jakožto nájemcem, nájemní smlouvu č. [spisová značka], jejímž předmětem byla kancelář [číslo] o výměře 19,90 m2, v budově [adresa], v [obec], na ul. [ulice] Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou od 15. 2. 2018 a žalovaný se na základě této smlouvy zavázal hradit měsíčně nájemné za předmět nájmu ve výši 2.141 Kč a paušální platbu za služby související s předmětem nájmu ve výši 1.277 Kč. 6. Z dohody o ukončení nájemní smlouvy č. [spisová značka] ze dne 14. 4. 2021 a z uznání dluhu a žádosti o splátkový kalendář ze dne 30. 3. 2021 soud zjistil, že listinou o uznání dluhu shora žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci v celkové výši 54.670 Kč, a to za neuhrazené nájemné ve výši 34.238 Kč a za neuhrazené paušální platby za služby ve výši 20.432 Kč. Současně se žalovaný zavázal uhradit tento svůj dluh ve dvou splátkách, a to první splátkou ve výši 27.670 Kč, splatnou 15. 4. 2021, a druhou splátkou ve výši 27.000 Kč, splatnou 15. 5. 2021, a to pod ztrátou výhody splátek. 7. Dopisem ze dne 3. 1. 2023, označeným jako předžalobní upomínka, vyzval žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 39.670 Kč, a to ve lhůtě do třiceti dnů od doručení této upomínky. Z doručenky o zaslání předžalobní upomínky do datové schránky žalovaného soud zjistil, že tato byla dne 11. 1. 2023 podána a dodána do datové schránky žalovaného a dnem 24. 1. 2023 mu byla doručena fikcí. 8. Předmětem tohoto řízení je nárok žalobce jakožto vlastníka nemovité věci na zaplacení neuhrazeného nájemného a za neuhrazené paušální platby za služby související s nájemním vztahem, resp. nákladů spojených s užíváním nebytového prostoru, podle ustanovení § 2246 a § 2247 ve spojení s § 2303 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) vůči žalovanému. 9. Nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné (§ 2201 o. z.). 10. Dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení (ustanovení § 1968 věta první o. z.). 11. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená (ustanovení § 1970 o. z.). 12. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 13. Za užití výše citovaných ustanovení soud posoudil výše uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. V řízení bylo prokázáno, že žalobce přenechal žalovanému k úplatnému užívání na základě nájemní smlouvy uzavřené dle § 2201 a násl. o. z. nebytové prostory, blíže popsané shora. Žalovaný řádně nehradil ujednané platby nájemného a za služby související s nájemním vztahem, dlužná částka tak činila k 30. 3. 2021 celkem částku 54.670 Kč. Listinou o uznání dluhu ze dne 30. 3. 2021 žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci v celkové výši 54.670 Kč a současně se zavázal uhradit tento svůj dluh ve dvou splátkách, první ve výši 27.670 Kč, splatnou dne 15. 4. 2021, a druhou ve výši 27.000 Kč, splatnou dne 15. 5. 2021, a to pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný uhradil pouze část první splátky ve výši 15.000 Kč a ocitl se tak od 16. 4. 2021 v prodlení s úhradou zbývající částky dluhu ve výši 39.670 Kč. K její úhradě byl vyzván předžalobní upomínkou ze dne 3. 1. 2023. Žalovaný v řízení ničeho netvrdil, do řízení ničeho nevnesl, nevyvrátil skutková tvrzení a důkazy žalobce, ani neprokázal jejich opak. Na základě shora uvedeného tak soud nárok žalobce shledal oprávněným, a proto žalobě zcela vyhověl a uložil žalovanému povinnost, aby žalobci zaplatil dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení z uplatněné částky v zákonné výši sazby, neboť tento je v souladu s ustanovením § 1970 o. z., a odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy soudu je současně z úřední činnosti známo, že ke dni prodlení činila repo sazba České národní banky 0,25 %, a proto má žalobce nárok na úrok z prodlení ve výši 8,25 % z požadované částky 39.670 Kč ode dne 16. 4. 2021 do dne zaplacení. Proto soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. 14. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný, a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Ta je tvořena náhradou za zaplacený soudní poplatek ve výši 1.984 Kč, a dále náklady za dva úkony dle § 1 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 2 odst. 3 dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. (výzva k plnění a návrh ve věci samé) po 300 Kč za úkon, tedy celkem ve výši 600 Kč, a to ve spojení s § 151 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak uvedená náhrada nákladů řízení, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobci, činí částku 2.584 Kč. 15. Lhůtu k zaplacení soud stanovil do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř).