7 C 102/2023-63 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 23. 8. 2022 domáhal zaplacení částky ve výši 11 660,36 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 16. 11. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce ([právnická osoba], dříve [právnická osoba], [IČO]) a žalovaným uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal úvěr splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,99 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2,00 % z částky, která byla vyčerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Žalovaný porušil své smluvní povinnosti tím, že nehradil řádně a včas sjednané měsíční splátky. Právní předchůdce žalobce proto využil svého oprávnění a celý úvěr zesplatnil ke dni 30. 1. 2021 Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku ve výši 11 660,36 Kč nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Vzhledem k tomu, že se účastníci k výzvě soudu, zda souhlasí s postupem podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ve stanovené lhůtě nevyjádřili, rozhodl soud věc v souladu s § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání. 4. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 5. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 16. 11. 2018 a ze smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 16. 11. 2018 má soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 16. 11. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr právnímu předchůdci žalobce průběžně splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,99 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2,00 % z vyčerpaného úvěrového rámce a současně nepřekročit sjednanou výši úvěrového rámce. Ve Smlouvě bylo dále mezi stranami ujednáno, že v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení se splněním jakékoliv pohledávky právního předchůdce žalobce, je právní předchůdce žalobce oprávněn prohlásit jakékoliv dluhy žalovaného vůči právnímu předchůdci žalobce za ihned splatné. Součástí Smlouvy byly Všeobecné produktové podmínky účinné od 1. 10. 2017 a Produktové podmínky revolvingového úvěru a kreditní karty [právnická osoba], účinné od 1. 1. 2012. 6. Z žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 16. 11. 2018, z vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 29. 5. 2023 včetně přílohy bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce se před uzavřením Smlouvy zabýval posouzením úvěruschopnosti žalovaného, přičemž vycházel z údajů poskytnutých žalovaným v žádosti o úvěr, z informací získaných nahlédnutím do interních a externích databází, zejména bankovních a nebankovních registrů klientských informací, insolvenčního rejstříku a databáze MVČR. Výpočet disponibilní částky byl proveden tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje, náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Při výpočtu bylo počítáno s částkou životního minima a částkou normativních nákladů na bydlení. Výše měsíčního příjmu žalovaného ve výši 30 818 Kč byla ověřena z běžného účtu žalovaného vedeného u právního předchůdce žalobce. Výše dosavadních měsíčních splátek ve výši 18 191,95 Kč byla zjištěna z interního systému právního předchůdce žalobce a z výpisu z BRKI/NRKI. Na základě zjištěné disponibilní částky bylo žádosti o úvěr vyhověno a úvěr byl žalovanému poskytnut. 7. Z výpisu ke kreditní kartě [anonymizována dvě slova] za období od 16. 11. 2018 do 31. 1. 2021 bylo zjištěno, že žalovaný své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť se opakovaně dostával do prodlení s hrazením splátek úvěru a současně na jeho účtu opakovaně vznikal nepovolený debetní zůstatek. 8. Z výpisu ke kreditní kartě [anonymizována dvě slova] za období od 16. 11. 2018 do 31. 1. 2021 a ze sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platného od 1. 12. 2016 soud zjistil, že žalovanému byly v průběhu trvání smluvního vztahu vyměřeny v souladu s platným sazebníkem poplatků celkem tři poplatky po 600 Kč za zaslání upomínky k úhradě dlužné částky, tři poplatky po 300 Kč za přečerpání úvěrového rámce a dále byl žalovanému měsíčně účtován poplatek ve výši 49 Kč za vedení kreditní karty. 9. Z platební historie má soud za prokázané, že ke dni 28. 10. 2021 činila dlužná částka celkem 13 057,28 Kč a skládala se z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 666,36 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 994 Kč, úroku z úvěru ve výši 844,80 Kč a úroku z prodlení ve výši 552,12 Kč. 10. Z upomínky – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splacení dluhů z úvěru ze dne 31. 1. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 31. 1. 2021 žalovanému oznámil, že v důsledku porušování smluvních podmínek zesplatňuje poskytnutý úvěr, a současně vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky ve výši 12 505,16 Kč nejpozději do 15. 2. 2021. 11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 11. 2021 ve spojení s přílohou č. 1 – seznam postupovaných pohledávek, z dohody o úplatě ze dne 16. 11. 2021 a z potvrzení o úplatě ze dne 22. 11. 2021 má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobce jako postupitel postoupil předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobce jako postupníka. 12. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 30. 11. 2021 ve spojení s podacím lístkem ze dne 9. 12. 2021 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce žalovanému oznámil, že pohledávka byla postoupena na žalobce. 13. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 14. 4. 2022 ve spojení s podacím lístkem ze dne 19. 4. 2022 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 15 863,66 Kč včetně příslušenství, a upozornil jej na možnost vymáhání dlužné částky soudní cestou. 14. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla dne 16. 11. 2018 platně po předchozím řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě poskytl právní předchůdce žalobce žalovanému revolvingový úvěr, který žalovanému umožňoval opakovaně přečerpat peněžní prostředky na jeho úvěrovém účtu až do výše sjednaného úvěrového rámce 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr průběžně splácet spolu s úrokem z úvěru ve výši 22,99 % ročně formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 2 % z aktuálně čerpaného úvěrového rámce. Žalovaný však své smluvní povinnosti řádně neplnil, neboť se opakovaně dostával do prodlení s úhradou sjednaných splátek, v důsledku čehož prohlásil právní předchůdce žalobce dopisem ze dne 31. 1. 2021 úvěr za okamžitě splatný ke dni 30. 1. 2021 a vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky. Shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovaným postoupena právním předchůdcem žalobce na žalobce. Postoupení pohledávky na žalobce bylo žalovanému oznámeno právním předchůdcem žalobce dopisem ze dne 30. 11. 2021. Žalovaný nereagoval ani na následnou předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku v celkové výši 11 660,36 Kč dosud nezaplatil. 15. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 17. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele spl