7 C 143/2020-63 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 22. 4. 2020 domáhal zaplacení částky ve výši 39 462,38 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 11. 4. 2019 uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci částku v celkové výši 78 663 Kč, která vedle jistiny zápůjčky zahrnovala úrok ve výši 36 663 Kč a administrativní poplatek ve výši 18 000 Kč, v 59 měsíčních splátkách po 1 312 Kč a jednou splátkou ve výši 1 255 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na den 24. 5. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaná splátky řádně a včas nehradila, byla celá dosud neuhrazená část zápůjčky zesplatněna ke dni 19. 1. 2020. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem 39 462,38 Kč a skládala se z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 23 774 Kč, úroku ve výši 6 145 Kč, administrativních poplatků ve výši 2 100 Kč, úroku z prodlení ve výši 931,86 Kč, smluvní pokuty do dne zesplatnění ve výši 2 714 Kč, smluvní pokuty po zesplatnění zápůjčky ve výši 3 047,52 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které žalobce požadoval pouze v částce 750 Kč. Žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatila. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 11. 4. 2019 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovanou byla dne 11. 4. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě se žalobce zavázal poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč a žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit spolu s úrokem ve výši 45 % ročně a administrativním poplatkem ve výši 300 Kč měsíčně v 59 pravidelných měsíčních splátkách po 1 312 Kč a jednou splátkou ve výši 1 255 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky pro poskytování spotřebitelského úvěru účinné od 1. 9. 2018. 5. K posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy žalobce předložil výplatní pásku za měsíc únor 2019 a výpis z účtu žalované č. [bankovní účet] za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2019, z nichž bylo zjištěno, že žalovaná za měsíce leden až březen 2019 dosahovala průměrného čistého měsíčního příjmu kolem 13 000 Kč. Z formuláře příjmů a výdajů k žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne 11. 4. 2019 soud zjistil, že žalovaná v tomto formuláři uvedla, že dosahuje průměrného čistého měsíčního příjmu 13 000 Kč a její průměrné měsíční výdaje činí 2 000 Kč, u druhu bydlení uvedla vlastní bez hypotéky a dále uvedla, že je vdaná a má vyživovací povinnost k jedné osobě. Z výpisu z účtu žalované bylo zjištěno, že průměrné měsíční výdaje žalované byly mnohem vyšší než žalovanou tvrzených 2 000 Kč (za sledované měsíce se pohybovaly v rozmezí od 9 000 Kč do 17 000 Kč) a že konečné zůstatky na účtu žalované se v období, za které byl výpis pořízen, pohybovaly v rozmezí od 129 Kč do 4 300 Kč, přičemž v únoru i v březnu výdaje na účtu žalované přesáhly výši jejích příjmů za tyto měsíce. 6. Ze splátkového kalendáře smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 11. 4. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná se zavázala uhradit žalobci celkovou částku ve výši 78 663 Kč, která se skládala z jistiny ve výši 24 000 Kč, úroku ve výši 36 663 Kč a administrativního poplatku ve výši 18 000 Kč. 7. Z výpisu z bankovního účtu žalobce č. [bankovní účet] ze dne 17. 4. 2019 bylo prokázáno, že žalobce dne 17. 4. 2019 převedl částku 24 000 Kč na účet žalované č. [bankovní účet], přičemž jako variabilní symbol platby uvedl číslo uzavřené smlouvy. 8. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] ke dni 22. 4. 2020 a z výpisu splátkového kalendáře, přehledu úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut (před zohledněním případné limitace) a zákonného úroku za dobu po zesplatnění bylo zjištěno, že žalovaná uhradila žalobci na jistině doposud pouze částku ve výši 226 Kč, zbývající dlužnou jistinu ve výši 23 774 Kč dosud nezaplatila. 9. Z předžalobní upomínky ze dne 17. 2. 2020 bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky. 10. Z dalších předložených listinných důkazů, konkrétně ze sazebníku úroků, poplatků a smluvních pokut [právnická osoba] [anonymizováno], výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne 5. 12. 2019 a z oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 19. 1. 2020, nezjistil soud žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 11. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem a žalovanou byla dne 17. 4. 2019 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 24 000 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit žalobci celkovou částku ve výši 78 663 Kč v 60 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaná však na poskytnutou zápůjčku dosud uhradila pouze částku ve výši 226 Kč. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalované před uzavřením Smlouvy, dospěl soud na základě předložených listinných důkazů k závěru, že žalobce se sice zabýval schopností žalované splácet poskytnutou zápůjčku, ale její úvěruschopnost špatně vyhodnotil, neboť z výpisu z bankovního účtu žalované je zřejmé, že průměrné měsíční výdaje žalované byly výrazně vyšší než žalovanou deklarovaných 2 000 Kč a ve dvou ze tří měsíců, za něž byl výpis pořízen, dokonce přesahovaly výši měsíčních příjmů žalované. 12. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 16. Podle § 588 zákona o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 18. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 19. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žalobu je důvodná pouze částečně. Mezi žalobcem a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která je současně smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském ú