7 C 249/2023-28 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 21. 6. 2023 domáhal zaplacení částky ve výši 20.104,83 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 16.398 Kč od 17. 6. 2023 do zaplacení. Žalobce odůvodnil žalobu tím, že dne 27. 5. 2022 uzavřel s žalovaným smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále jen„ Smlouva“), na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci částku v celkové výši 34.140 Kč, která vedle jistiny zápůjčky zahrnovala úrok ve výši 14.140 Kč a administrativní poplatek ve výši 9.000 Kč, v 60 měsíčních splátkách po 569 Kč. Splatnost první splátky byla dohodnuta na den 11. 7. 2022. Vzhledem k tomu, že žalovaný splátky řádně a včas nehradil, byla celá dosud neuhrazená část zápůjčky zesplatněna ke dni 17. 4. 2023. K tomuto dni činila dlužná částka celkem 20.104,83 Kč a skládala se z dlužné jistiny zápůjčky ve výši 10.704 Kč, úroku ve výši 2.744 Kč, administrativních poplatků ve výši 1.200 Kč, úroku z prodlení ve výši 578,35 Kč, smluvní pokuty do dne zesplatnění ve výši 2.161 Kč, smluvní pokuty po zesplatnění zápůjčky ve výši 967,48 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, které žalobce požadoval pouze v částce 1.750 Kč. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní výzvu žalobce a dlužnou částku nezaplatil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Z předložených listinných důkazů zjistil soud následující skutečnosti. 4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 26. 5. 2022 a z výpisu z účtu žalobce ze dne 27. 5. 2022 má soud za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla dne 27. 5. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobci vrátit spolu s úrokem ve výši 39 % ročně a administrativním poplatkem ve výši 150 Kč měsíčně v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 569 Kč. Nedílnou součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky pro užívání klientského centra a poskytování spotřebitelského úvěru. 5. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy žalobce předložil výpis z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od 31. 1. 2022 do 30. 4. 2022, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný dosahoval za sledované období průměrného čistého měsíčního výdělku mezi 17.000 Kč až 24.000 Kč. Z výpisu z účtu dále vyplývá, že žalovaný pravidelně sázel a v dubnu 2022, tedy těsně před poskytnutím zápůjčky, opakovaně požádal [právnická osoba] o navýšení již poskytnuté zápůjčky, přičemž jen díky tomu přesahovaly jeho celkové příjmy za sledované období jeho celkové výdaje. Z výpisu z účtu dále vyplývá, že žalovaný činil několikrát denně opakované platby v řádech stokorun, u nichž soud není schopen rozpoznat, k jakému účelu sloužily a co těmito platbami žalovaný hradil. Žalobce dále předložil elektronický výpis informací ze systému uzavírání smluv on-line prostřednictvím klientského centra, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný v době uzavření Smlouvy nebyl v insolvenci a nebyla proti němu vedena žádná exekuce. 6. Z vyčíslení pohledávky vyplývající ze smlouvy [číslo] ke dni 16. 6. 2023 a z výpisu splátkového kalendáře, přehledu úhrad splátek, vyčíslení smluvních pokut (před zohledněním případné limitace) a zákonného úroku za dobu po zesplatnění bylo zjištěno, že žalovaný doposud uhradil žalobci pouze částku v celkové výši 1.707 Kč. 7. Z předžalobní upomínky ze dne 11. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky. 8. Z dalších předložených listinných důkazů, konkrétně z výzvy k úhradě dlužných splátek a informace o zesplatnění doposud neuhrazené jistiny pro případ jejich neuhrazení ze dne 28. 2. 2023 a z oznámení o zesplatnění zápůjčky podle smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 17. 4. 2023, nezjistil soud žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci. 9. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Mezi žalobcem a žalovaným byla dne 27. 5. 2022 uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 11.000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit žalobci celkovou částku ve výši 34.140 Kč v 60 pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný však na poskytnutou zápůjčku dosud uhradil pouze částku ve výši 1.707 Kč. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením Smlouvy, dospěl soud na základě předložených listinných důkazů k závěru, že žalobce se sice zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, ale jeho úvěruschopnost špatně vyhodnotil, neboť z výpisu z bankovního účtu žalovaného je zřejmé, že průměrné měsíční výdaje žalovaného, především kvůli pravidelnému sázení a dalším opakovaným platbám v řádech stokorun, u nichž soud není schopen posoudit, k jakému účelu sloužily, převyšovaly příjmy žalovaného, který je byl schopen pokrýt jen díky úvěrům od společností poskytujících jednorázově splatné úvěry či zápůjčky. 10. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 12. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 13. Podle ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (odst. 1). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (odst. 2). Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit (odst. 3). 14. Podle § 588 zákona o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Po posouzení skutečností, které vyplynuly z provedeného dokazování, z pohledu citovaných zákonných ustanovení, dospěl soud k závěru, že žalobu je důvodná pouze částečně. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z., která je současně smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud se nejdříve zabýval tím, zda se žalobce v souladu s citovaným § 86 zákona o spotřebitelském úvěru před uzavřením Smlouvy řádně zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Soud přitom na základě provedeného dokazování dospěl závěru, že žalobce se sice před uzavřením Smlouvy zabýval schopností žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku, ale úvěruschopnost žalovaného na základě podkladů, které měl k dispozici, neposoudil řádně a s odbornou péčí. Z výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že v