8 C 119/2022-49 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem doručeným soudu dne [datum] se žalobce domáhal, aby mu žalovaný zaplatil celkovou částku 17.571 Kč s příslušenstvím. Ke svému návrhu uvedl, že dne [datum] uzavřel se žalovaným prostřednictvím své webové stránky [webová adresa] Smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč zasláním na účet žalovaného. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit nejpozději dne [datum] společně s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2.730 Kč. Protože žalovaný na svůj dluh neuhradil uhradil pouze 159 Kč, požaduje žalobce v souladu se smlouvou zaplacení smluvní pokuty ve výši 4.841 Kč a na nákladech s upomínáním částku 2.500 Kč za odeslané upomínky. Před podáním žaloby byla žalovanému dne [datum] odeslána výzva k úhradě dlužné částky. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] a Dodatku ke smlouvě o úvěru [číslo] ze dne [datum] uzavřených mezi žalobcem a žalovaným prostřednictvím komunikačních prostředků na dálku bylo zjištěno, že žalobce se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 10.000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit žalobci poplatek (úrok) ve výši 2.730 Kč. Celkovou částku 12.730 Kč měl žalovaný uhradit nejpozději do [datum]. V článku II. 2.3. Smlouvy o zápůjčce byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ prodlení žalovaného s úhradou závazku vyplývajícího ze smlouvy a sjednána náhrada nákladů na vyhotovení písemné upomínky ve výši 500 Kč. Z Potvrzení o platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce převedl na účet žalovaného částku 8.000 Kč. Z Potvrzení o platbě ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce převedl na účet žalovaného částku 2.000 Kč. Upomínkami ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] bylo prokázáno, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dlužné částky. Z výzvy k úhradě ze dne [datum] s podacím lístkem bylo zjištěno, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k zaplacení dluhu v celkové výši 18.624 Kč. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty prvé o. z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Podle § 2048 věta prvá o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Za užití právě citovaných ustanovení občanského zákoníku soud posoudil shora uvedená skutková zjištění a dospěl k následujícím právním závěrům. Žalobce uzavřel se žalovaným smlouvu o zápůjčce ve smyslu ust. § 2390 o. z., přičemž žalobce ze smlouvy plnil a žalovanému poskytl peněžní prostředky v celkové výši 10.000 Kč. Žalovaný ve lhůtě splatnosti ani později poskytnuté finanční prostředky spolu se sjednaným úrokem ve výši 2.730 Kč žalobci neuhradil. V důsledku porušení smluvních povinností je žalovaný povinen zaplatit žalobci též sjednanou smluvní pokutu (§ 2048 o. z.) ve výši 4.841 Kč a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 2.500 Kč. Dále je žalovaný povinen zaplatit žalobci úrok z prodlení z dlužné částky 12.730 Kč, neboť se ocitl v prodlení se splácením svého dluhu (§ 1970 o. z.). Soud shledal žalobu v celém rozsahu jako důvodnou a uložil ve výroku I. tohoto rozsudku žalovanému povinnost uhradit žalobci jím požadované plnění. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého, účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl ve sporu zcela úspěšný a má proto vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení. Náhrada je tvořena odměnou za tři úkony právní pomoci po 300 Kč podle § 14b odst. 1 písm. c) bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka a písemné podání), náhradou za tři paušály po 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, tedy 300 Kč a uhrazeným soudním poplatkem ve výši 800 Kč. Celková výše náhrady nákladů řízení tak činí částku 2.000 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit žalobci k rukám jeho zástupce v třídenní zákonné lhůtě (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).