8 C 25/2023-64 — Okresní soud v Břeclavi

Návrhem podaným u soudu dne [datum] se žalobce se žalobce domáhal, aby žalovaným bylo stanoveno výživné na dítě [jméno] [celé jméno žalované], narozenou [datum], která byla svěřena do pěstounské péče, a to s účinností od [datum] žalované ve výši 2.000 Kč měsíčně a žalovanému ve výši 2.500 Kč měsíčně. Návrh odůvodnil tím, že jelikož Úřad práce ČR, Krajská pobočka v [obec], kontaktní pracoviště v [obec] vyplácí dnes již zletilé [jméno] [celé jméno žalované] dávku pěstounské péče - příspěvek na úhradu potřeb dítěte, podle § 961 odst. 2, věta první, zákona o sociálně právní ochraně dětí, přechází nárok dítěte na stát. 1. žalovaná ani 2. žalovaný se k žalobě nevyjádřili. Účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto dle ust. § 115a o. s. ř. rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů. Soud po provedeném dokazování vzal za prokázaná následující skutková zjištění. Z rozsudku Okresního soudu v Blansku ze dne 9. 2. 2022, č.j. [číslo jednací], [spisová značka], [spisová značka], že dcera žalovaných, [jméno] [celé jméno žalované], [datum narození], byla svěřena do společné pěstounské péče manželům [jméno] [příjmení], [datum narození] a [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa]. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v [obec], Kontaktní pracoviště [obec] ze dne 6. 5. 2022, [číslo jednací], bylo zjištěno, že nezletilé oprávněné [jméno] [celé jméno žalované] byl s účinností ode dne [datum] přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 6.985 Kč měsíčně. Z rozhodnutí Úřadu práce České republiky – Krajské pobočky v [obec], Kontaktní pracoviště [obec] ze dne 8. 11. 2022, [číslo jednací], bylo zjištěno, že oprávněné [jméno] [celé jméno žalované] byl s účinností ode dne [datum] přiznán příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši 9.220 Kč měsíčně. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. Podle § 914 o. z., je-li více osob povinných, které mají vůči oprávněnému stejné postavení, odpovídá rozsah vyživovací povinnosti každé z nich poměru jejích majetkových poměrů, schopností a možností k majetkovým poměrům, schopnostem a možnostem ostatních. Podle § 961 odst. 1 o. z., svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte. Podle odst. 2, náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným. Podle § 19 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen„ ZPOD“), je-li svěřeno dítě do pěstounské péče nebo do předpěstounské péče zájemci o pěstounskou péči, podává krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, a pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené výživné, podává návrh na výkon rozhodnutí. Podle § 47f odst. 1 ZPOD, nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující nebo do péče fyzické osoby podle § 953 občanského zákoníku. Je-li nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno do péče různých osob pečujících, vyplácí se příspěvek na úhradu potřeb dítěte osobě pečující, která o dítě pečuje po delší část měsíce. Pokud péče různých osob pečujících, kterým je nezletilé nezaopatřené dítě během jednoho kalendářního měsíce bezprostředně po sobě svěřeno, trvala stejnou dobu, určí krajská pobočka Úřadu práce, která o příspěvku na úhradu potřeb dítěte rozhoduje, které z těchto osob se bude příspěvek na úhradu potřeb dítěte vyplácet. Podle § 47p odst. 1 ZPOD, nárok na dávku pěstounské péče vzniká dnem splnění všech podmínek stanovených tímto zákonem. Na základě provedeného dokazování a po právním zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že dcera žalovaných [jméno] [celé jméno žalované] byla v době své nezletilosti svěřena do společné pěstounské péče manželům [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a jakožto nezaopatřenému dítěti jí vznikl nárok na dávku pěstounské péče. Žalobce (Úřad práce), v současnosti již zletilé [jméno] [celé jméno žalované], tedy s účinností ode dne [datum] vyplácí příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Jelikož svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti, soud návrhu žalobce na stanovení výživného rodičům [jméno] [celé jméno žalované] vyhověl, a stanovil 1. žalované povinnost přispívat zletilé na výživu 2.000 Kč měsíčně a 2. žalovanému povinnost přispívat zletilé na výživu 2.500 Kč měsíčně. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 150 o. s. ř., neboť má soud zato, že byť byl žalobce se svým nárokem zcela úspěšný, lze s ohledem na předmět řízení od stanovení povinnosti náhrady nákladů řízení upustit. Proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal.