9 C 100/2021-717 — Okresní soud v Břeclavi

1. Žalobkyně se po žalovaném původně domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení za období od [datum] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] (dále jen„ Smlouva“) uzavřené mezi [celé jméno svědka], nar. dne [datum], bytem [adresa svědka a svědkyně], jako postupitelem (dále jen„ Postupitel“) a žalobkyní jako postupníkem, se žalobkyně stala věřitelkou pohledávky z dohody o uznání a zaplacení dluhu ze dne [datum] uzavřené mezi žalovaným a postupitelem (dále jen„ Dohoda“). Postupitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky ze smlouvy v souladu s § 1882 odst. 1 o. z., oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Žalovaný v čl. I. odst. 2. dohody uznal svůj dluh vůči postupiteli v celkové výši [částka], a to ve smyslu ustanovení § 2053 o. z., a to co do důvodu i výše, kdy tento dluh vznikl z důvodu opakovaných finančních zápůjček ze strany postupitele pro osobu žalovaného. Žalovaný se v dohodě zavázal dluh uhradit, a to [anonymizováno] pravidelnými ročními splátkami v souladu s čl. II. odst. 1 dohody tak, že první splátka bude uhrazena ve výši [částka] a další splátky budou činit částku ve výši [částka], kdy první splátka měla být uhrazena v roce [rok] a ostatní splátky měly být splatné vždy do posledního dne v kalendářním roce, kterého se platba týká, až do úplného zaplacení. Pro případ prodlení žalovaného s uhrazením dlužné částky, resp. jednotlivých splátek, byla v čl. II. odst. 3 dohody sjednána smluvní pokuta ve výši [anonymizováno] denně z dlužné částky za každý den prodlení, kdy v případě prodlení se stává celý dluh automaticky bez dalšího splatným a žalovaný je povinen dluh uhradit nejpozději do [anonymizováno] dnů od splatnosti poslední splátky, která nebyla uhrazena. V tomto odstavci dohody bylo dále ujednáno, že prodlením žalovaného vzniká postupiteli taktéž nárok na zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši. Žalovaný postupiteli řádně a včas uhradil první dvě splátky dluhu, tj. uhradil řádně splátku ve výši [částka] ke konci roku [rok] a splátku ve výši [částka] ke konci roku [rok]. Neuhradil však splátku ve výši [částka] splatnou ke dni [datum], a celý dluh se tak stal v souladu s odst. II.2. dohody ke dni [datum] splatným. Ke dni uzavření smlouvy tak evidoval postupitel za žalovaným pohledávku ve výši [částka] (dále jen„ pohledávka“) s příslušenstvím. Celá pohledávka se v souladu s výše uvedeným stala ke dni [datum] splatnou, kdy od [datum] se žalovaný nachází v prodlení s úhradou zbývající částky ve výši [částka], kdy od tohoto okamžiku je žalobkyně oprávněna po žalovaném požadovat sjednanou smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] denně z dlužné částky. Od [datum] rovněž započal běžet zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Žalobkyně tedy vstoupila na základě smlouvy do všech práv a povinností postupitele ve všech uvedených nárocích vyplývajících z pohledávky, a to včetně jejího příslušenství a zajištění. Žalovanému byla prostřednictvím zástupce žalobkyně zaslána dne [datum] předžalobní výzva ze dne [datum]. Žalovaný měl povinnost zaplatit pohledávku ve výši [částka] s příslušenstvím nejpozději do [anonymizováno] dnů ode dne doručení výzvy, on však až do podání žaloby nic neuhradil. Smluvní pokuta ve výši [anonymizováno] denně z dlužné částky činí od [datum] ke dni podání žaloby, tj. do dne [datum], jako samostatný nárok z jistiny ve výši [částka] částku ve výši [částka]. V průběhu řízení žalovaný s ohledem na ve věci nařízené předběžné opatření ke dni [datum] uhradil žalovanou jistinu ve výši [částka], smluvní pokutu ve výši [částka] a zákonný úrok z prodlení z jistiny za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. V reakci na tuto skutečnost žalobkyně reagovala rozšířením žaloby o smluvní pokutu za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], kdy rozšíření žaloby bylo připuštěno usnesením zdejšího soudu ze dne 15. 12. 2021, č. j. [číslo jednací]. Následně žalobkyně podáním ze dne [datum] vzala žalobu z části zpět, proto bylo řízení usnesením zdejšího soudu z téhož dne č. j. 9 C 100/2021-567 zastaveno co do jistiny [částka], zákonného úroku z prodlení z této částky za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] a co do smluvní pokuty ve výši [anonymizováno] denně z částky [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Nadále tak bylo řízení vedeno pouze ohledně smluvní pokuty za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. 2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že dohoda o uznání a zaplacení dluhu je neplatná, jednak z důvodu neurčitosti a dále pak z důvodu, že jde o simulovaný, tedy zastřený právní úkon. K prvnímu důvodu neplatnosti uvedl, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že závazek, jehož se uznání týká, lze konkretizovat například uvedením důvodů odkazem na listinu, ve které je specifikován, nicméně určitost závazku nelze ztotožňovat s jeho výší (rozhodnutí ve věci 29 Odo 1126/2003). Z rozhodnutí ve věci sp. zn. 33 Cdo 12/2013 pak plyne, že nestačí, že dlužníku, který jednostranný právní úkon učinil, popř. věřiteli, kterému byl tento úkon adresován, byl jasný důvod uznávaného dluhu, není-li to poznatelné z textu listiny, a může tedy vzbuzovat důvodné pochybnosti o jeho obsahu u třetích osob. Podle rozhodnutí ve věci sp. zn. 32 Cdo 1395/2013 požadavku určitosti uznávaného závazku odpovídá jeho konkretizace nezaměnitelným způsobem. V textu dohody však stran určitosti uznávaného závazku 3. Podle ustanovení § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 4. Podle ustanovení § 2054 odst. 1 o. z. se placení úroků považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odstavce 2 téhož ustanovení plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. 5. Podle ustanovení § 555 odst. 1 o. z. se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Podle odstavce 2 téhož ustanovení má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy. 6. Podle ustanovení § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. 7. Podle ustanovení § 574 o. z. je na právní jednání třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné. 8. Podle ustanovení § 579 odst. 1 o. z. způsobil-li někdo neplatnost právního jednání, nemá právo namítnout neplatnost nebo uplatnit z neplatného právního jednání pro sebe výhodu. 9. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 10. Provedeným dokazováním soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně svědek [celé jméno svědka], jako věřitel, a žalovaný, jako dlužník, dne [datum] uzavřeli u advokáta [celé jméno svědka] dohodu o uznání a zaplacení dluhu, kterou žalovaný uznal svůj dluh vůči věřiteli v celkové výši [částka] a zavázal se jej zaplatit [anonymizováno] ročními pravidelnými splátkami, a to první splátkou ve výši [částka] a dalšími splátkami ve výši [částka], počínaje rokem [rok] splatnými vždy do posledního dne v kalendářním roce, kterého se platba týká, až do úplného zaplacení. Splátky byly sjednány pod ztrátou výhody splátek s tím, že v případě, že některá ze splátek nebude uhrazena ve sjednaném termínu, dlužník ztrácí výhodu splátek a celý zbytek dluhu je splatný najednou v termínu nejpozději do [anonymizováno] dnů od data splatnosti poslední splátky, která nebyla uhrazena. Zaplacením se rozumí okamžik připsání částky na účet věřitele. Dále bylo mezi stranami jednáno, že v případě prodlení dlužníka s úhradou dlužné částky, je tento povinen uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši [anonymizováno] z dlužné částky za každý den prodlení. Zároveň může věřitel uplatnit i nárok na úrok z prodlení v zákonné výši. Pokud jde o právní důvod dluhu oba účastníci v dohodě konstatují, že jsou dlouholetí přátelé, kteří si dlouhodobě vzájemně vypomáhali v soukromých záležitostech i v jejich podnikání, včetně poskytnutí finančních zápůjček, které jsou předmětem a obsahem dohody. Dále v dohodě konstatují, že: "dluh vznikl zejména tím, že věřitel v období roku [rok] až [rok] poskytl dlužníkovi v několika případech finanční půjčky (zápůjčky), jejímž účelem byla zejména výpomoc v jeho podnikání. Část těchto půjček byla postupně dlužníkem v