9 C 171/2018-695 — Okresní soud v Břeclavi

1. Okresní soud v Břeclavi (dále jen„ soud prvního stupně“) rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k ruce společné a nerozdílné částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I). Výrokem II byla zamítnuta žaloba do částky [částka]. Výrokem III byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci a) částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem IV byla zamítnuta žaloba ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovaným do částky [částka]. Výrokem V byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni b) částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem VI byla zamítnuta žaloba ve vztahu mezi žalobkyní b) a žalovaným do částky [částka]. Výrokem VII byla žalovanému uložena povinnost zaplatit každému ze žalobců na náhradě nákladů řízení částku [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců. 2. Proti tomuto rozsudku podali odvolání žalobci i žalovaný, kdy odvolání žalobců směřovalo proti zamítavým výrokům II, IV, VI a souvisejícímu výroku VII o nákladech řízení, odvolání žalovaného směřovalo proti přísudečným výrokům I, III, V a souvisejícímu nákladovému výroku VII a odvolací soud pro stručnost odkazuje na jejich písemná vyhotovení založená ve spise. 3. Žalobci namítají, že soud prvního stupně nesprávně zamítl částečně žalobu ve vztahu ke každému z nich týkající se nároku na přiměřené zadostiučinění v souvislosti s nepřiměřenou délkou řízení vedeného soudem prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka], kdy každému žalobci přiznal pouze částku [částka]. Soud prvního stupně pochybil, pokud krátil nárok žalobců o 20 % pro údajnou složitost řízení, základní sazbu zvýšil jen o 10 % za liknavý přístup soudů při rozhodování věci a základní sazbu zvýšil jen o 10 % u významu předmětu řízení pro účastníky. Význam předmětu řízení pro žalobce však byl zcela zásadní, neboť jim a jejich dětem šlo doslova o střechu nad hlavou, o níž v důsledku protizákonných a protiústavních rozsudků soudů přišli. Základní sazba měla být dle názoru žalobců zvýšena více než jen o 10 %. Řízení nebylo nijak zvlášť skutkově ani právně složité, pokud by soudy konaly, jak měly, mohlo být o věci pravomocně rozhodnuto do tří let od podání žaloby. Žalobci rovněž nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně, který shledal překážku věci pravomocně rozhodnuté ohledně nároku na náhradu škody z titulu nesprávného úředního postupu soudu prvního stupně a Katastrálního úřadu v [obec] s tím, že ohledně tohoto nároku žalobců již soudy pravomocně rozhodly v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Dále žalobci uvedli, že soud prvního stupně pochybil, pokud jim nepřiznal nárok na náhradu škody i ve výši [částka] z důvodu neunesení důkazního břemene na straně žalobců a neexistence příčinné souvislosti. Žalobci navrhli, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně v odvoláním napadených výrocích změnil tak, že žalobě bude zcela vyhověno nebo přinejmenším ve větším rozsahu. 4. Žalovaný uvedl, že nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně učiněným ve výroku I rozsudku, jímž přiznal žalobcům náhradu materiální újmy ve výši [částka] se závěrem, že stát je v řízení v pozici solidárního dlužníka. Žalovaný trvá na tom, že odpovědnost státu nastupuje až ve chvíli, kdy poškozený nemůže dosáhnout uspokojení své pohledávky vůči původnímu - primárnímu dlužníku a až následně po státu. Žalovaný zdůraznil, že řízení o úhradu kupní ceny vedené u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], v něm se žalobci domáhají po paní [příjmení] (prodávající) vrácení kupní ceny, stejně jako řízení o určení vlastnického práva žalobců k předmětným nemovitostem vedené u Okresního soudu v Břeclavi proti manželům [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], stále běží, pro případné odškodňovací řízení tak bude třeba znát konečný výsledek těchto řízení, žaloba je tudíž v tomto rozsahu předčasná. Žalovaný má za to, že žaloba je nejen předčasná, stát není solidárním dlužníkem, ale též absentují podmínky pro vznik odpovědnosti státu, neboť nebyla prokázána existence škody a příčinné souvislosti s nezákonným rozhodnutím, o vzniku škody je možno hovořit až v okamžiku neúspěchu v probíhajících soudních řízeních. Absence příčinné souvislosti je žalovaným spatřována i ve vztahu s vyplacenou provizí realitní kanceláři, kdy řízení vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] bylo pro žalobce neúspěšné, stejně jako požadavek na úhradu poplatků v souvislosti s vyřizováním hypotéky, kdy tento výdaj by žalobcům vznikl i v případě nákupu jiné nemovitosti, v neposlední řadě absentuje příčinná souvislost i se zhodnocením nemovitosti, tuto pohledávku je třeba uplatnit vůči jejímu vlastníkovi. U výroků III, V napadeného rozsudku žalovaný nesouhlasí s mírou snížení základní částky odškodnění přiznané žalobcům ve vztahu ke složitosti řízení, která zahrnuje jednak počet instancí, v nichž byla věc řešena a dále složitost věci samé. Žalovaný hodnotí posuzované řízení jako zvýšeně složité, ve smyslu kombinace složitosti skutkové, právní, procesní, počtu všech čtyř stupňů soudní soustavy. Soud prvního stupně dospěl k nesprávným závěrům vedoucím ke snížení základní částky odškodnění pouze o 20 %. Žalovaný dále namítá, že posuzované řízení nemělo pro žalobce zvýšený význam jako např. řízení trestní, věc osobního stavu, věc sociálního zabezpečení nebo věc týkající se zdraví nebo života, provedené zvýšení o 10 % považuje za nesprávné a neodůvodněné, kdy je třeba přihlédnout i k tzv. sdílené újmě. Žalobci žili jako manželé ve společné domácnosti, předmětné nemovitosti byly jejich společnou věcí, společně uhrazovali náklady, újmu pociťovali společně, jedná se o typický případ sdílené nemajetkové újmy. Žalovaný rovněž nesouhlasí s výpočtem nákladů řízení provedených soudem prvního stupně, neboť předmětem řízení je nemajetková újma a tarifní hodnotou je částka [částka], a nikoliv výše požadovaného zadostiučinění. Navrhl, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích I, III, V tak, že žalobu i v tomto rozsahu zamítne. 5. Krajský soud v Brně, jako soud odvolací, po zjištění, že odvolání žalobců i žalovaného byla podána v zákonné lhůtě, osobami k tomu oprávněnými – účastníky řízení a že směřují proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně v celém jeho rozsahu, jakož i řízení, které jeho vydání předcházelo, a dospěl k závěru, že částečně důvodné je pouze odvolání žalovaného směřující do výroku I rozsudku. 6. Odvolací důvody, o které žalobci i žalovaný opřeli svá odvolání, lze podle názoru odvolacího soudu podřadit pod ustanovení § 205 odst. 2 písm. e), g) o. s. ř., tzn., že soud prvního stupně dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním a jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Skutečnosti, zakládající odvolací důvod ve smyslu § 205 odst. 2 písm. a) o. s. ř., které odvolací soud zkoumá z úřední povinnosti, nebyly odvolateli tvrzeny a odvolací soud je ze spisu nezjistil. 7. Žalobci se k odvolání žalovaného vyjádřili písemně s tím, že je nepovažují za důvodné, považují za správný právní závěr soudu prvního stupně, že žalovaný je ve věci solidárním dlužníkem a spoluodpovědným za škodu vzniklou žalobcům. Reálná šance žalobců na úspěch v řízeních vedených před soudem prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka] a Okresním soudem ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka], resp. dobytnost nároku žalobců je bohužel minimální. Za lichou považují žalobci i námitku žalovaného, že jejich žaloba je předčasná. Je nesporné, že žalobcům se výrazně zmenšil majetek s ohledem na vydané rozsudky soudů všech stupňů, následně zrušené Ústavním soudem. Právě v souvislosti s nezákonným a protiústavním rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], žalobci přišli jak o vlastnické právo k nemovitostem, tak o kupní cenu za ně zaplacenou, stejně jako o provizi zaplacenou realitní kanceláři v souvislosti s koupí nemovitostí, o náklady na získání hypotečního úvěru na koupi nemovitostí, náklady na jejich rekonstrukci se staly marně vynaloženými. 8. Z obsahu předloženého spisu se podává, že žalobou ze dne [datum] se žalobci domáhali po žalovaném, aby jim k ruce společné a nerozdílné zaplatil na náhradě škody celkovou částku [částka] a každému ze žalovaných zadostiučinění za průtahy v řízení ve výši [částka]. Uplatněný nárok opírali žalobci o tvrzení, že na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené s prodávající [jméno] [příjmení] se stali s právními účinky vkladu práva ke dni [datum] spoluvlastníky nemovitostí – domu [adresa] a pozemku p. č. [rok] v k. ú. [obec] nad [anonymizováno], za kupní cenu ve výši [částka], kterou zaplatili prodávající. V době uzavření kupní smlouvy v katastru nemovitostí nebylo zapsáno žádné omezení vlastnického práva prodávající ani žádná poznámka spornosti, resp. poznámka o tom, že by nemovitosti byly předmětem nějakého soudníh